Články

Dnes považuje Americký filmový institut Někdo to rád horké (Some Like It Hot) za nejlepší komedii všech dob. V době uvedení ale podobné instituce dělaly vše pro to, aby snímek nevznikl. Odvážné dílo bořící genderová tabu zaštítili někteří z největších umělců své doby a od první myšlenky do posledního střihu se jednalo o tvrdý boj s konzervativními cenzory, jejichž moc se i díky existenci tohoto snímku začala hroutit. Dnes možná považujeme snímek za neškodnou rozpustilou zábavu, ve své době šlo ale o vrcholný akt rebelie. A přestože projekt provázely šťavnaté skandály, výsledné dílo rozhodně nepoutá pozornost pouze na základě historek okolo. Jedná se stále o skvělý film, který ani 65 let od premiéry příliš nezestárl.

Čerstvě osmdesátiletý George Lucas je víc než jen režisérem. Nejbohatší muž Hollywoodu má v zádech nesmrtelný odkaz Star Wars, z jejichž úspěchu vytěžil možná i kontroverzní, ale především obdivuhodné věci. The Wall Street Journal jej roku 2016 nazval Edisonem filmového průmyslu, jeho společnost Lucasfilm od 70. let dominuje různým technologickým aspektům kinematografie, jimž zarostlý nevysoký muž v kostkované košili rozumí jako málokdo. Ne všechna jeho rozhodnutí byla správná, drtivá většina z nich však dopadla na maximálně úrodnou půdu.

Harvey Keitel patří jistě k nejcharismatičtějším hercům své generace. A vzhledem k tomu, že tu mluvíme o generaci nejživelnějších filmů z dílny es jako Scorsese, Campion a Tarantino, nejspíš si můžeme rovnou říct, že je jedním z nejcharismatičtějších herců vůbec. Filmaři mu často svěřovali role nezkrotných ďáblů za hranou zákona. Sám přitom deset let pracoval jako soudní stenograf. Dnes slaví 85. narozeniny a nezdá se, že by se chystal zastavit.

Televizní stanice nabízí nepřeberné množství filmů, seriálů i dalších pecek a vyznat se v obřím katalogu titulů je čím dál více nadlidský výkon. Rozhodli jsme se proto pro vás zavést rubriku, v níž si vždy v pondělí probereme nabídku těch nejzajímavějších novinek a nenápadných titulů, které si zaslouží vaši pozornost.

Ano, nastává klasické jarní období, kdy se mohou jednotlivé stanice předřít, ale diváci dají přednost naprosto jiné události – mistrovství světa v ledním hokeji. Letošní MS odstartovalo v pátek, koná se v našich končinách a hned od prvního dne výrazně promluvilo do výsledků sledovanosti a citelně ublížilo zavedeným hráčům.

Některé odchody bolí, i když čas si je jednoduše vyžádal. Americký producent, režisér a scenárista Roger Corman nás 9. května opustil ve věku 98 let, zanechal za sebou kolem padesáti zrežírovaných a přibližně pěti set vyprodukovaných žánrových filmů, jež bývaly esencí levné béčkové kinematografie a v nichž své první příležitosti obdrželi třeba Jack Nicholson, Francis Ford Coppola nebo Robert De Niro. Vyjadřovaný vděk a náklonnost na jeho adresu neznají mezí.

S deseti filmy v rozmezí šestapadesáti let se jedná o nejdéle běžící filmovou sci-fi sérii historie. A zdaleka nejsme ve finále. Planeta opic má totiž až příliš atraktivní koncept a také neuspořádanou návaznost, v níž se jeden snadno ztratí. A taky prostor, kam se dají vkládat nové příběhy, dokud o ně publikum projeví zájem. V kinech právě běží čtvrtá část moderní série s názvem Království Planeta opic, která dějově stále ještě předchází přistání astronauta Charltona Hestona v originálním filmu z roku 1968. I ten přitom rozběhl pokračující příběh, jenž do roku 1973 pojal pět celovečerních titulů. Existují přitom tři základní způsoby, jak si případně uspořádat filmový maratón.

Vrána (The Crow) se nepochybně stala ikonickým filmem devadesátek a podařilo se jí přerůst gothic a emo komunity, z nichž tenhle příběh a jeho temně latexová stylizace vzešly. Bohužel si to vyžádalo mnoho zbytečného utrpení, jež mělo být pro filmaře poučením, že svou práci nesmí technicky a bezpečnostně podceňovat. Od premiéry filmu dnes uplynulo 30 let a negativní reakce na chystaný remake naznačují, že se stále jedná o ožehavé téma.

V pátek 10. května odstartovalo v České republice MS v hokeji. Sportovním fanouškům tak znovu začalo období roku, kdy jsou přikováni u televize či s kamarády v hospodě a doufají, že se náš tým, i díky dopingu v podobě domácího prostředí, dočká vytoužené medaile. Pokud ale chcete prožít mistrovství naplno a sledovat hokej i v době, kdy neběží zrovna žádný zápas, máme pro vás několik zaručených tipů

Fred Astaire možná strávil první tři dekády života ve stínu své sestry, nakonec se ale stal, alespoň podle Amerického filmového institutu, jedním z pěti nejikoničtějších herců všech dob. Málokdo by pak zpochybňoval jeho pozici největšího filmového tanečníka. A někdo by s chválou zašel ještě dál. Jeho talent a charisma se staly bezednou studnicí radosti pro miliony diváků a divaček, ale i inspirací pro další generace umělců. I mistři svého oboru jako Michael Jackson a Michail Baryšnikov ho jmenovali jako jeden ze svých největších vzorů.

Herci a herečky patří mezi celebrity a veřejné osoby, které nejen svým účinkováním v divadle, televizi a filmech ovlivňují diváky, ale díky moderním technologiím už i řadu dalších oblastí našich životů, ať už se jedná například o různé reklamy, propagace značek kosmetiky či potravin a nápojů, charitativní činnosti a podobně. Nebylo tomu tak ale vždy, většinu historie tohoto řemesla totiž patřili herci k nejchudším a na okraj společnosti.

Když se vám plní sny, občas je to strašidelné. Čerstvě třiadvacetiletá americká herečka s kolumbijskými kořeny Rachel Zegler díky muzikálové průpravě získala stěžejní roli v roztančeném filmu Stevena Spielberga West Side Story, odnesla si Zlatý glóbus a zdánlivě si mohla vybírat. Zatímco účinkování v dalším pokračování série Hunger Games s podtitulem Balada o ptácích a hadech přineslo kýžené ovoce, komiksovka Shazam! Hněv bohů (Shazam! Fury of the Gods) se nepovedla. Bouři nevole pak spustila nadcházející hraná Sněhurka (Snow White), v níž Zegler hraje nejkrásnější dívku království, která se u sedmi trpaslíků ukrývá před zlobou mocné královny v podání Gal Gadot. Projekt i mladá herečka se staly vděčným terčem nenávisti, což Zegler v narozeninových instagramových příspěvcích smutně konstatovala.

Máme za sebou další televizní týden a po něm přichází náš tradiční souhrn největších událostí na poli sledovanosti. Většina hlavních tahounů zůstala během týdne na svém, v neděli minisérie Vedlejší produkt potvrdila svou pozici současného krále večera. Nova pak kontrovala velkým blokem o Ivetě Bartošové a ani zde nemusí být vedení stanice zklamáno.

Průzkumy trhu si žádají rozličné statistiky a agentura Talker Research si v zámoří posvítila na věčný problém filmového fanouška – kolik minut by měl trvat perfektní snímek? Jednoznačná odpověď se vylučuje pod nánosy přidružených diskuzí kolem tématu, ambicí díla a také žánru, neboť například životopisné portréty zkrátka vyžadují víc tahů štětcem než oddechové komedie či strašidelné horory. Dvě tisícovky Američanů přesto poskytly nosný vzorek a výzkum dopadl jednoznačně. Ideální délka filmu je prý 92 minut, což dělá dokonale vyváženou podívanou třeba z komedie Vybíjená nebo animáku Toy Story 2.

V den, kdy nás navždy opustil herec Bernard Hill alias král Théoden, slaví kulatiny jiná tvář nesmazatelně spojena s fenoménem Pána prstenů. Jméno John Rhys-Davies nepatří k těm nejvíce povědomým, jeho tvář ale může snadno vyvolat řadu nostalgických vzpomínek. Tento velšský herec hrál hned v několika milovaných filmových sériích, navíc se pyšní řadou hlasových rolí. Gimli z Pána prstenů a Sallah z Indiana Jonese dnes slaví pěkných 80 let.