Občanská válka (2024)
7
2 813
Promítač ve znojemském Kině Svět.
https://www.instagram.com/martinkocabphoto/ Jihomoravský, Znojmo, Česká republikaHodnocení 2 337
Komentáře 98
Občanská válka (2024)
7
Série válečných událostí pohledem reportážních fotografů, takže vlastně bez emocí a těžce odosobněně. Pro postavy to neplatí pouze v jediném případě, když jde o jejich blízké, o kterých ale divák neví nic, ten tak zůstává u nezúčastněného sledování. Samozřejmě jde o scénu, ve které je přítomen Jesse Plemons a nemohu tvrdit, že každý bude mít tento nezúčastněný pocit. Z veškerého dění je bezesporu nejsilnější, čemuž velmi přidává právě i fantastický Plemons! Každopádně celá tahle cestovní část solidně funguje, výjevy jsou realistické, často podpořené výborným zvukem nebo hudbou dvojice Barrow/Salisbury, aby přejezdy občas odlehčilo americké country. Až na několik chvil (hořící les) úplně chybí Hardyho poetická kamera, tolik typická pro filmy Alexe Garlanda, což ovšem dává smysl. Ve Washingtonu se vše mění, nastupuje jiný film, který sice nemá špatnou akci, ale k náladě předešlého dění příliš nesedí. Přesto by to nebyl špatný závěr, kdyby se postavy nedostaly tam, kam se dostaly a kdyby nebyla pronesena slova...
Abigail (2024)
6
Grace by neměla s Abigail nejmenší problém a to je ten problém. Jsou to prakticky úplně stejné filmy, liší se obsazením, které je v tomto případě podstatně slabší, čímž nenadchnou ani postavy. Samozřejmě jsou pouhou lovnou zvěří (a to ani není třeba znát trailer, film své karty jasně rozdá během několika minut, jisté je tak i finále), přesto však mohly mít alespoň trošku té hloubky. Řemeslně opět bez výhrad, kouká se na to dobře, nenáročně to zabaví, přesto finále nemuselo být až tak naivní. Říkalo si to o drsnější závěr, takhle zůstalo u reklamy na lízátka.
Znovu Paříž (2022)
7
Samotný atentát je vyřešen za pár minut, přesto mu napětí, ani více času nechybí. Jde především o pozdější skládání střípků, stále se opakující myšlenky a hledání odpovědí na několik otázek. Odpovědí, jenž by mohly pomoci v boji s posttraumatickou poruchou, kterou Alice Winocour dokáže podat stejně dobře, jako Virginie Efira v hlavní roli. Překvapilo mě, že zrovna opakovaný pobyt na místě může být ku prospěchu, ale minimálně ve vzpomenutí si to smysl dává. Mia tu však nenalézá pouze pochopení, ale i osočení. Pozdější přiznání je jednou z nejlepších scén, stejně jako to v soukromém životě, které na vzniklou situaci hází úplně jiné světlo a někdo má jistě nad čím přemýšlet.
Opičí muž (2024)
7
Kritika poměrů v Indii je sice pro motivaci Monkey Mana důležitá, chybí jí však opora v lepším scénáři, ději tak spíše ubírá tempo, než by ho dělala zajímavějším. Podstatně lépe funguje mystično kolem příběhu o Hanumanovi a atmosféra vůbec. S tou si Dev Patel vyhrál, výborně využívá noční Indii, její špinavost i luxus a všudypřítomné neony. Akční scény tohle kopírují, zápasy v ringu připomenou stará turnajová béčka (potěší, mohlo jich být více), aby se jelo až nahoru do VIP salónku. Patel v soubojích zase využívá celý prostor, doplní je trefně zvolenou hudbou a nejednou i vtipem. Mimo velmi dobré choreografie dělá své i vždy originální kamera, každý souboj je natočen jiným stylem. Svůj (bubenický) styl má i tréninková proměna Monkey Mana, zase odkazující na nejednu béčkovou klasiku.
Malá z rybárny (2015)
7
Malá z rybárny je velice povedená adaptace Malé mořské víly, která taktéž není až tak klasicky pohádková. Atmosféra která panuje ve filmech Jana Baleje, se k ní výborně hodí. Opět tu máme podivné postavy, v ne zrovna pěkné přístavní čtvrti. Panuje tu deprese, zlo, ale také dobrota a naivita v podání Malé. Opět tu máme spoustu vtipných, nebo alespoň chytrých detailů. Navíc si Jan Balej tentokrát více pohrál se scénářem, který je tak srozumitelnější a velice povedená je i hudba. Loutky jsou opět nádherné, už jen úvodní rybí orchestr je ve spojení s hudbou zážitek. Dále pak samotná Malá, smích Prostřední a tak bych mohl pokračovat.
Oblíbené
Oblíbená díla
+43
Oblíbení tvůrci
+8