Nejlepší sci-fi filmy

Sci-fi (science fiction nebo také česky vědecko-fantastický) žánr rozvíjí základní myšlenky vědy a techniky až do vymyšlené a fantastické roviny, přičemž tyto dosavadní poznatky respektuje a předpovídá, kam ve vývoji dojdou. Filmy tohoto žánru proto často obsahují takové prvky jako jsou mimozemšťané, roboti, cestování v čase, daleké cesty do vesmíru nebo budoucí podoby lidské společnosti.

Žánr sci-fi je založen na vědeckém základě, zatímco fantasy je čistě výplodem lidské fantazie a často v sobě obsahuje prvky mytologie, magie a bájné bytosti jako čarodějové, draci, elfové nebo různé pohádkové, magické a alternativní světy s vlastními obyvateli a přírodními zákony, přičemž nic z toho se fantasy nesnaží nijak vědecky vysvětlovat.

Filmový žánr sci-fi jde samozřejmě dále dělit na řadu subžánrů mezi které patří například alternativní historie, příkladem takového filmu může být například Otčina (1994), která pracuje s myšlenkou, že Hitler vyhrál druhou světovou válku. Apokalyptické a postapokalyptické sci-fi pracuje s myšlenkou zničení světa nebo lidské společnosti, jak je známe. Sem bychom mohli například zařadit Planetu opic (1968) nebo Terminátora (1984), Šíleného Maxe (1979) a 28 dní poté (2002). Utopie a antiutopie se občas mísí právě s apokalyptickými tématy, kdy po nějaké rozsáhlé tragédii nebo katastrofě zkusí lidstvo nastolit novou, nejčastěji ideální společnost. Příkladem utopického filmu je Země zítřka (2015) a antiutopií je například Equilibrium (2002) nebo Blade Runner (1982). Hard science-fiction je subžánr soustředící se na vědeckou správnost a přesnost, jeho zástupcem je například snímek Marťan (2015). Dalším v pořadí je kyberpunk (cyberpunk), který kombinuje život spodiny a lidí na okraji společnosti s vyspělou technologií, sem by patřili například Dredd (2012), Ghost in the Shell (2017) a Ledová archa (2013). Zástupci military science fiction jsou například Hvězdná brána (1994) nebo Hvězdná pěchota (1997), science fantasy je kombinací science-fiction a fantasy a do této kategorie by zapadalo mnoho komiksových snímků jako například Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) nebo akční Planeta Krull (1983). Soft science fiction se zabývá méně technologickými obory vědy jako biologie, sociologie a psychologie a nebo může být chápána jako opak hard science fiction a není tak vědecky přesná. Do této skupiny bychom pak mohli zařadit například filmové série Star Trek, Star Wars, Transformers a Duna. Space opera (někdy také vesmírná opera) opět kombinuje sci-fi s fantasy, ale často i s velkým vesmírným dobrodružstvím a romancí. Jmenovat můžeme Pátý element (1997), Riddicka: Kroniku temna (2004) a Barbarellu (1968). A nakonec tu máme Steampunk, tedy subžánr který kombinuje sci-fi s dobou páry, nejčastěji s viktoriánským obdobím, příkladem jsou například komedie Wild Wild West (1999) nebo Vynález zkázy (1958), Adéla ještě nevečeřela (1978), Ukradená vzducholoď (1966) a Zlatý kompas (2007).

Pokud bychom se na sci-fi dívali z pohledu literatury, byli by králi sci-fi autoři jako Ray Bradbury, Jules Verne, Arthur C. Clarke, Robert Heinlein, Frank Herbert, Isaac Asimov a Mary Shelley. Mnohá z jejcih děl se také dočkala filmového zpracování a patří mezi sci-fi klasiky. Co se týče filmu, mistry a nejvlivnějšími tvůrci sci-fi jsou Christopher Nolan (Počátek, Interstellar), Denis Villeneuve (Blade Runner 2049, Duna), Stanley Kubrick (2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč), George Lucas (Star Wars), Steven Spielberg (E.T. – Mimozemšťan, Blízká setkání třetího druhu, Ready Player One), James Cameron (Terminátor, Hlubina, Avatar), Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner) a Fritz Lang (Metropolis).

Každý rok jsou od roku 1972 udělovány ceny Saturn pro nejlepší sci-fi, fantasy nebo hororový snímek roku. Snímky, které se mohou pyšnit tímto oceněním jsou například Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder (1980), Robocop (1987), Total Recall (1990), Jurský park (1993), Hvězdná brána (1994) nebo Matrix (1999). A pokud vás zajímají Oscaři, tak nejlépe si u Cen Akademie vedly se dvěma výhrami Vetřelci (1986), se třemi Jurský park (1993), Avatar (2009) a Black Panther (2018), se čtyřmi Terminátor 2: Den zúčtování (1991), Počátek (2010) a E. T. – Mimozemšťan (1982). Šest nominací proměnil Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) a Duna (2021), sedminásobnými vítězi jsou Gravitace (2013), Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje (1977) a Všechno, všude, najednou (2022).