Avengers: Infinity War (2018)
10
19
Uživatel o sobě nic nenapsal.
Uživatel nevyplnil svou lokalitu.Hodnocení 4
Komentáře 3
Avengers: Infinity War (2018)
10
Treti Avengers jsou megalomanskym nasupem triku a splnuji, co se od nich ocekavalo. Prichazi Thanos a jeho nohsledi. Snimek primo navazuje na konec Thor Ragnarok (2017) a hned od zacatku nesetri mrtvolami. Na nekolika casem i mistem oddelenych scenach divakovi nabizi vetsinu Avengers (nekteri si ale dali "pauzu"), ale tentokrat i Guardiany, Doctora Strange, Spider-Mana a Black Panthera a vraci se i Zimni vojak. Vsichni ve snaze zabranit Thanosovi posbirat vsech 6 Infinity Stones a vymazat tak pulku obyvatel vesmiru. Teserakt a Visionuv kamen (z Avengers 1), Aether (z Thor 2), Power Stone (z Guardians 1) a Agamotovo oko (Dr. Strange). Pet znamych, jeden zbyva. Scena za scenou nabizi skvele triky i zajimavou akci a posledni tretina filmu je jednou velkou bitvou. Akorat si clovek rika, ze scenar prilis sazi na hrdiny a vojaky, na boj 1v1. Jako jo, je to komiks, je to vymyslene. Ale prece jen...co takhle nejake tanky, nebo atomovka? :) proste dalo by se mozna zapojit trochu vic, zvlast kdyz Hulk...no uvidite :) Ale chapu, ze by to asi bylo slozite a prekombinovane. Takhle se film soustredi na schopnosti vsech hrdinu a jejich vzajemnou kooperaci, coz urcite lahodi oku divaka. Konec je...ultimatni a uvidime, jak se to vse vyvrbi v Endgame (2019).
Avengers (2012)
8.5
Avengers završili fázi 1 - a završili ji se ctí. Bruce Banner vyměnil představitele - díky bohu, Mark Ruffalo je skvělý - a do týmovky se nám propracoval Iron Man, který si po svém díle určitě musel spravovat reputaci, Kapitán, jehož origin je moje srdcovka, básnicky laděný Thor, Scarlett "úplý všechno, aby šlo vidět něco jinýho než moje neschopnost hrát", Hawkeye (k tomu se ani nedá nic říct), no a občas zdatně sekunduje Nick Fury s mesié Hillovou. Proti nim stojí herecký koncert Toma Hiddlestona, jehož Loki se stal pro fanoušky srdcovou záležitostí (teda .. pro některé). Premisa filmu je dobrá, příběh také kvalitní, to že se Hawkeye přidá k Lokimu dá jeho charakteru aspoň na chvíli nějakou šťávu, chemie mezi charaktery funguje - např. střety Thor vs. Hulk, Kapitán a Iron Man, obecně celá názorová výměna u žezla. A film zároveň srší vtipem "Myslel jsem že jeho křestní jméno je Agent." "Je to můj bratr." "Za dva dny zabil 70 lidí." "Je adoptovaný." Zkrátka pokud chce někdo vidět velmi kvalitní superhrdinskou týmovku, kde hrají dobří herci v elastických kostýmech a s kladivem a lukem se pošťuchují kdo z nich je větší klacek, za doprovodu ucha lahodící Avengers znělky - tenhle film to splňuje vše. Jeho negativem je to, že Joss Whedon tehdy frnkl na trend "naklánění kamery je cool shit", takže velká část scén je natočená tímto stylem - dělal to už Kenneth Branagh v Thorovi a stojí to za starou belu, člověk má pořád pocit jak kdyby musel naklánět hlavu. No, a závěrečné finále je samozřejmě poněkud přeplácané. Ale je to zábava - Hellicarier stoupá na 4* řediteli Fury! "Toto je zcela mimo tvé chápání, kovový muži." "Hrajete tu Shakeaspeara? Ví Vaše matka, že halíte se v její závěs?"
To (2017)
9
You'll float too! Takže, kde u Toho začít? Nejdříve si to musíme přiznat, že první To bylo prostě béčko. Jasně, zábavný, s dokonalým výkonem Tima Curryho, pořád vsak spíš srandička. Minimálně oproti nové verzi, která ke všemu přistupovala jinak a dle mého názoru lépe. Špatné horory můžou pobavit svoji kreativitou, ale dobre horory dovedou nejen to. Slouží jako metafora obohacující diváka. A To (2017) není výjimkou. Tak jako dnes všechny typické postmoderní snímky, narazí na a užívá si hororová klišé k sofistikované manipulaci s divákem, který si je starých postupu vědom, jelikož hlavním motivem filmu je strach samotný, toto je také narazkou na hluboce zakorenene strachy dané popkulturou. Výsledný mix laciňátek s reálnými metafora i je proto uspokojující a působí na diváka pozitivně. The Stranger-Things-styled story full of eighties nostalgia follows a few kids who enjoy hanging out around with their bikes and sometimes find themselves in need to pull together against bullies. Even though their lifes seem relatively peaceful, everyone has to face his own personal demons from time to time and none of the protagonists are perfect, which makes them even more human and relatable. Pennywise symbolizes problems and situations people need to accept and couragely confront (because if they don't, their fear will consume them, just like the evil clown does) in order to move on and develop themselves. In this case, sticking toghether and not abadoning anyone is very important (a little sentimental yet true), we need to support each other no matter the circumstances. Speaking of character development, nice performances from a talented cast able to picture the act of getting more mature shine and even smaller roles have a background that is not all black and white. Fantastic visuals the old IT couldn't have due to it's age, contain several impressive shots and doesn't distract one with visible CGI. The soundtrack was decently made, plus I'm giving extra points for the presence of eighties pop! The not-so-distant-past-situated flick is also packed with references to other horror movies such as Beetlejuice, Gremlins or The Nightmare on Elm Street 5 (I'm sure there're plenty of them I forgot while watching). Bill Skarsgård pays homage to Tim and unwinds his acting as well. My review may or may not be subjective, since I walked into the cinema wanting to distract myself by a variation of Stendhal syndrome I often experience when watching this kind of movies. I am definitely going to see It again with more "sober" attitude. For now, I'm giving It 99%.