Dommynick

Komentáře 3

1. 

   Mechanický pomeranč (1971)

   1. 10. 2019

   10

   „It had been a wonderful evening and what I needed now, to give it the perfect ending, was a little of the Ludwig Van..“ Pro někoho velký žvejk, co gulliver nebere, pro jiné chorošná Kubrickova gejmka, jenž si dělá šáry z diváka a pro další zas gud film, co má járble. Jako u většiny Stanleyho děl není nutné býti brejny a ponímat, stačí se jen lukovat.. Mládí je ta odporná věc mezi dětstvím a dospělostí a trocha toho ultranásilí po mléčném koktejlu ho může udělat snesitelnějším. Ale vy, ach, bratři moji, vzpomeňte si někdy na malýho Alexe, jakej byl. Amen. A všechen ten físíz.
2. 

   Zelená kniha (2018)

   1. 10. 2019

   9

   A tak jsem chtěla vidět, co že to za film vyfouklo Oskara mým favoritům. Nebýt toho, asi by mě minul a příští rok už bych si ani nepamatovala, že něco takového někdy natočili. Takže, díky Oskarům! Green book mě bavila od samého začátku do úplného konce. Z velké části kvůli tématu a hercům, a taky kvůli tomu, že mám slabost pro filmy o opravdovém přátelství. A tohle mě dojalo neuvěřitelně moc. Rok 2018 mi přinesl několik velkých filmů, tenhle mezi ně patří taky. Je to krásný, 5*
3. 

   Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

   1. 10. 2019

   10

   Hned, jak mi film na začátku začal vysvětlovat co jeho název vlastně znamená a mě to spíš zmátlo, než nějak pomohlo určit kam se bude ubírat, jsem věděl, že to zase jednou bude něco. Dnes již kultovní snímek je prostě plný neviditelné a těžko popsatelné atmosféry, která vámi vibruje od začátku do konce. Miliony narážek a dopodrobna vyšperkovaných detailu, skloubených s vynikajícím scénářem, herci a s Tarantinovým podpisem - co víc si přát? Snad žádný film mě tak nebavil a snad žádný film neovlivnil můj slovník frází, které se postupně kompletně zpulpfictionizovaly:-)