Křižáček (2017)
8
Po dlouhé době film u kterého jsem měl katarzi. Nebýt 4 záběrů, které podobně popíšu, dám plný počet.
K dobrému dojmu mi pomohly negativní recenze, které snížily laťku očekávání opravdu nízko.
Proč se mi film tolik líbil? Na Markétu ani Údolí nemá, ale... mám syna ve stejném věku. Vnímal jsem podprahové emoce, které ve filmu jsou, ale ne každého osloví: Kolik dát synovi volnosti vs. péče, tak aby se mohl stát mužem, ale zároveň se mužství ve zdraví dožil? Co znamená mužské slovo. Jak fungují masmédia (ve filmu reprezentované kočovným divadlem). A ten úžasný konec - dítě zůstalo s otcem, muž odjel do války...
A teď malá kritika - čtyři záběry, které měly vypadat jinak: Dvakrát Karel zakopl při cestě do a z kostela. Jednou se mu šprajcla noha ve třmenu. Nejspíš se režisér bál kvůli takové prkotině nechat jít mistra znovu do kopce, nebo sesednout z koně.
Čtvrtá scéna je stejný záběr na ohniště na dvou různých místech. Chápu, že střihač potřeboval oheň na prostřih, ale to snad není takový problém jít na zahradu večer udělat ohýnek, nebo třeba zrcadlově převrátit, nazoomovat - cokoli. Ale nechat úplně stejný záběr, jen proto, že jiný nebyl...?
Ale to jsou jen prkotiny. Celkově je to pro mne jeden z nejlepších českých filmů, natočených po revoluci...
- Atmosféra. Témata mě blízká. Nekompromisnost tvůrců.
- Formát obrazu. 4 záběry, které mě vytrhly z euforie, u kterých měl někdo zakřičet STOP! JEDEME ZNOVU!
