Kenneth Lonergan napsal a natočil mistrovský kousek. Místo u moře je po všech stránkách kvalitní filmový zážitek. Nabízí silný a nesmírně smutný příběh, nikdy nesklouzne k lacinému patosu nebo klišé, výborně pracuje se stavbou děje, kdy postupně odkrývá jeho pozadí. Oscar za scénář je ve správných rukou. Casey Affleck jednoznačně předvedl výkon roku, Michelle Williams dokonale využila krátký čas, který ve filmu dostala.
Psí poslání je jeden z nejkrásnější filmů, ne za poslední roky. Ale jeden z nejkrásnější filmů, co jsem kdy viděl. Příběh Baileyho je nádherný, dojemný a plný humoru. Film mě dokázal několikrát rozesmát a i rozplakat. Z humorné stránky se mi líbilo, jak je to napsané. Originálně, chytře a psím hercům musím smeknout poklonu. Tolik krásných momentů jako je v tomhle filmu prostě nevymyslíte. Krásně to zapadá do dialogů, a proto každý situační humor je zkrátka přirozeně vtipný. Co se týče citové stránky, tak jsem si jistě našel svůj další doják. Je mi jasné, že ať uvidím tento film, kolikrát chci, tak stejně mě dojme pokaždé až k slzám. Pro mně osobně to v několika momentech je neuvěřitelná citová nálož, která potopí jakýkoliv romantický film. Kromě krásných pejsků, humoru, který je místy neuvěřitelně boží, tak se mi líbili i herecké výkony, příběh a i hudba.
Lego Batman se opravdu předvedl. Bylo to ještě lepší něž Lego příběh. Komixoví fanoušci si skutečně přijdou na své. Je tam spousta odkazů ať už na filmy s Batmanem nebo jiné. Humor filmu rozhodně nechybí. O dabing postav se stará spousta známých herců. Celé je to dost zajímavé zamyšlení nad samotnou postavou Batmana a nad jeho vztahem s Jokerem. Kromě řady Batmanových záporáků se ve filmu objevují i členové Justice League a spousta dalších známých filmových padouchů. Děj je skutečně prošpikovaný nejrůznějšími narážkami a děj pěkně odsýpá. Některé scény jsou dost šílené. Hlavně konec je trochu přehnaný. Ale je hezké, že si film dělá srandu i sám ze sebe.
Chápu, že Scorsese chtěl tímto filmem něco (pro něj nejspíš velmi důležitého) říct a vlastně ani nemohu rozporovat, že v tom uspěl, jenže ne každé sdělení může uspět i jako filmové zpracování. Neřekl bych, že problémem je přímo stopáž, jde spíš o monotónnost, s kterou film neustále omílá ono utrpení křesťanů v Japonském 17. století. V historických filmech nemám, na rozdíl od těch současných, problém s náboženským rozměrem, ale tady mi přišlo, že Scorsese užil zbytečně mnoho slov k vyjádření prosté myšlenky - a to se přitom film jmenuje Mlčení,
Nečekala jsem, že tenhle nenápadně se tvářící film mě naprosto zničí. A to jen v dobrém. Pro srdcervoucí dětské příběhy mám slabost a tohle je navíc nádherně natočené a zahrané (ten malý klučina je okouzlující!). Filmový zážitek, který můžu jen doporučit. A opět jsem se utvrdila v tom, že ty nejúžasnější příběhy píše život sám...