Světová válka Z (2013)
8
221
Uživatel o sobě nic nenapsal.
Praha, Hlavní město Praha, Česká republikaHodnocení 47
Komentáře 36
Světová válka Z (2013)
8
Tak zdá se nejlepší zombie horor od revoluce v roce 2004. Oceňuju hlavně nonstop akční přístup k věci, radši než nějaký zdlouhavý flákání se. Nemrtví jsou totálně sebevražedný hovada, dravý se vzteklinou, dívat na trmácející se umrlce z kina minulýho století teď bude ještě o něco úsměvnější. A další + za to, že Pitt je prostě frajer. Výtka by taky byla - býval bych si přál aspoň pár děsivějších a nechutnějších zombies, nebo nějaký brutální masakrování co utkví v mysli.
Gentlemani (2020)
8
Jako by se Guy Ritchie omlouval za Aladina a natočil přesně to, co jeho fanoušci chtěli vidět. A navíc ho to očividně bavilo. Ačkoliv nepatřím k těm, kteří jsou s Ritchieho tvorbou posledních let nespokojeni, Gentlemany jsem si velmi užil. Chytrý a vtipný scénář (celý film je vlastně velká anekdota s pointou v podobě jedné téměř závěrečné scény), skvělí herci v čele s perfektním Matthewem McConaugheym v roli novodobého Vita Corleoneho, jistá a dravá režie... Co víc chtít?
Na nože (2019)
8.5
Krasně vystavěná scénaristická hříčka, která umí dokonale koketovat s divákem. První minuty mě sice k nadšení nevedly, ale postupné odkrývání / neodkrývání karet bylo přesně vystavěno na zvyšujícím se zájmu diváka. Hlavní postava detektiva Benoita měla v sobě šrmnc detektivů starý školy a v podání Dana Craiga působil Benoit velmi sympaticky, což ostatně celý hvězdný herecký ansábl. Nejvíc jsem se pobavil při čtení závěti a následných reakcí.
Stopařův průvodce po Galaxii (2005)
6
Knihu jsem nečetl, ale už podle filmu soudím, že autor musel mít sakra velkou představivost. Bohužel ale film má spoustu hluchých míst, které se střídají s těmi geniálními (-Myslím, že jsem gauč. -Znám ten pocit… ) Takže tentokrát se budu tak trochu držet všeobecného davu a dám 3 hvězdy s tím, že Zooey Deschanel a Martin Freeman se zasloužili minimálně o jednu. Minimálně.
Výměna (2008)
8
Oceňuju, jak Clintova pomalá, ale soustředěná režie, dokáže plně sloužit příběhu, vyprávět ho z pozice nezaujatého pozorovatele, a přitom nechat diváka, aby se s tou emocionální smrští vyrovnal sám. Co už oceňuju méně je fakt, že poslední čtvrtina je tak trochu apendixem – místem, které prostě je, ale tak nějak se bez něj divák obejde, možná proto, že karty jsou již dávno rozdány a nic ho už nemůže překvapit, a Angelina, byť skvělá, je stále a pořád jenom ‚Angelinou ™‘, jíž nezakryje ani apartní klobouček a dobový účes i make-up. Ale první cca dvě třetiny filmu mě semlely solidně, to nepopírám.