Tajemství a smysl života (2023)
9
143
Uživatel o sobě nic nenapsal.
Praha, Hlavní město Praha, Česká republikaHodnocení 31
Komentáře 27
Tajemství a smysl života (2023)
9
Z mého pohledu je to skvělý film, na české poměry je to něco nevídaného. V tomto případě ani tak nejde o samotný příbeh či výkon herců, ale celková kompozice - příběh, komentovaný různými duchovními učiteli, filozofy apod., doprovázený bezva hudbou a úchvátnou grafikou. Byl to pro mě opravdu "wow" zážitek. Myslím, že se film povedl tak, aby byl srozumitelný a oslovil co nejvíce diváků, což předpokládám bylo a je cílem. Až s odstupem času jsem dokázala identifikovat, co mi na filmu vadilo a jak bych to potřebovala já. Já osobně bych přece jen více uvítala formu dokumentu, který byl zamýšlen původně, bez kýčovitého příběh, kde bych dala těm jednotlivým mluvčím více prostoru a nedabovala bych je. Nechala bych je mluvit ve svém originálním jazyce a jen doplnila titulky a celkově bych tomu filmu umožnila větší hloubku. Ale je jasné, že tato forma by zase nemusela vyhovovat ostatním a už vůbec by neoslovila takové široké spektrum lidí, jako tento film. Takže si myslím, že to bylo natočeno nejlépe, jak to být mohlo, a film má zaslouženou pozornost.
Korzet (2022)
7
Včera jsem na Korzetu byla v kině a mám z toho smíšené pocity. Líbil se mi výkon herečky Vicky Krieps, i její pojetí císařovny. Myslím, že dobře zobrazila 40 letou stárnoucí ženu, snažící se najít své místo u dvora, vedle císaře, být viděna a slyšena, dobře bylo zobrazeno prožívání sama sebe a toho, po čem toužila. Určitě to bylo zajímavější pojetí oproti přeslazené Romy Schneider. Ale rušila mě nedbalost exteriéru, se kterými se film nepáral. Děj se odehrává v oprýskaných místnostech, domech, které vypadají, že každou chvíli spadnou. Úplně mimo mi přišlo ponechání některých současných věcí ve filmu, viz mop s kýblem, moderní loď, apod. Líbila se mi hudba k filmu.
Šprtky to chtěj taky (2019)
7
Klasický americký film pro dospívající mládež. Jak již popisuje Sheldon, hlavním motivem tohoto filmu jsou 2 dospívající mladé holky, které těsně před maturitním plesem zjistí, že i když daly svému studiu vše, aby se dostaly na dobré univerzity a byly později kariérně úpěšně, ostatní studenti dosáhli téhož, přestože si dopřávali spoustu zábavy a legrace. To vnímají jako velké zklamání a rozhodnout se to napravit a ještě před dokončení školy zažít také nějakou zábavu. Urputně se tedy snaží dostat ne vyhlášený večírek, aby zažily legraci. Nevědí však, kde se ten večírek koná a tak vymýšlí různé způsoby, jak se tam dostat. Když se tam nakonec dostanou, večírek se trochu zvrtně a nastanou nečekané situace. Hlavní hrdinky, přestože nejsou typické americké krásky, jsou sympatické a člověk nemá problém jim fandit, aby dosáhly toho, co si přejí. Zakočení a rozuzlení filmu už je trochu slabší, ale celkově hodnotím film kladně. Není vulgární jako jiné filmy tohoto druhu, což jsem velmi ocenila.
Na palubu! (2020)
7
Tento film byl příjemným zpestřením festivalu Tady Vary a vůbec mě nezklamal.
Klasická francouzská komedie,kdy dva černoši vyrazí do jednoho francouzského kempu, aby zde překvapili holku, se kterou si jeden z nich předtím začal. Na ceste do kempu se svezou s mladým klukem, který původně čekal, že sveze dvě holky, a to, že namísto jich bude vézt dva chlapi, ho moc nětěší. Cestou však mají menší nehodu, díky které musí auto nechat spravit v místním servisu a tak se nakonec přidá ke svým spolujezdcům a také se ubytuje v kempu. Film začíná trochu jako road movie, ale jen do té doby, než dorazí do kempu a řeší různé situace, které je na místě potkají. Film není žádná bomba, nemá žádný zajímavý děj, ale rozhodně je to příjemné pokoukání a velká vyjímka v rámci festivalu Tady Vary. Zjednodušeně řečeno je to nenáročný, letní, prosluněný a nekomplikovaný film, skutečně spíše pro oddech, nikoliv k zamyšlení. Tyto ambice film ani nemá.
Proxima (2019)
6
Další z filmů, který byl zařazen do festivalu Tady Vary.
Ačkoliv jsem neměla žádné velké očekávání od filmu, příjemně mě překvapil.
Celkem zdařilý film, který diváka vtáhne do světa astronautů. Nicméně jako žena, vidící ve filmu, jak kariéru kosmonautek prožívají jejich děti, si kladu otázku, kde je ta hranice plnění si svých osobních cílů a kde je hranice, za kterou už bych jako matka neměla zajít.