Trochu obhroublé a místy (?) s jednodušším humorem, ale přesto zábavné. Moc se mi líbilo, jak Tonda skutečně interagoval s politiky, jak se všechno zároveň dělo v realitě. Pobavily mě například scény s Bartošem a když jsem zjistila, že ta první byla improvizace, Halka k němu prostě přišla a z ničeho nic ničemu nevědoucímu Bartošovi začala povídat o jejich dítěti, tak jsem byla překvapená, jak to Bartoš zvládl.
Dřív jsem měla předsudky vůči filmům od Marvelu, že se jedná jen o snímky pro kluky, které jsou nejspíš trochu brutální. Jenže na tento film mě přemluvila jít kamarádka a já zjistila, že to rozhodně není tak špatné, jak jsem si myslela. Ba dokonce, že je to moc dobré! :D A díky Black Pantherovi jsem začala mít ráda filmy o Avengers a od té doby jsem zhlédla všechny filmy (taktak jsem to stihla před premiérou zatím posledního).
Asi nejlepší film série, je zajímavý a dostatečně napínavý. Jinak v jeho průběhu jedna z postav řekne název města, kde byl viděn Sirius Black a je to prý blízko Bradavic! Nevím jak ostatní, ale já si nebyla jistá, jak se to město píše, abych si jej mohla vyhledat a abych zjistila, kde teda asi podle autorů jsou Bradavice situovány, ale když si zapnete titulky, tak se to samozřejmě dozvíte, a pokud si to správně pamatuju, tak to město opravdu existuje.
Film, u kterého mám i památku na to, že jsme jej sledovali na Štědrý večer! V tento významný den se obvykle nepouštějí neoblíbené filmy, takže můj názor můžete snadno poznat už jen tímto. :)
Je to celé jedna velká sranda, ale spoustu věcí jsem prostě nemohla vidět, jak jsem cítila s Johnym. Třeba když se totálně ztrapnil v sushi baru před Lornou, když si chudák píchl sérum na ochabnutí svalů, když přistál v jiné budově než měl nebo když se pustil za pohřebním vozem místo za autem se zloději a korunovačními klenoty, pro což pak na hřbitově obtěžoval pozůstalé. O odhalování biskupa ani nemluvím (spíš nepíšu).
skvělý Rowan Atkinson, Ben Miller a John Malkovich
Jako správná fanynka této série jsem se naučila některé pasáže z trailerů nazpaměť, z čehož jistě museli mít ostatní v kině přítomní nesmírnou radost. Kdyžtak se tímto omlouvám, no bylo mi 13... ;) Tudíž jsem si velké finále náležitě užila. Smrt mého oblíbeného hrdiny byla vylepšená, což bylo jedinou takovou útěchou v této věci.
Pan Kloves se správně odvázal při tvorbě scénáře, když tam postavám přidal několik vtipných replik, perlila třeba paní profesorka McGonagallová, Neville a Ron (ten svou legendární větu o Hermioně "To je moje holka, vy ***!" ještě doprovodil odvážným rozběhnutím se na výstižně nazvané nepřátele, pak se sice vrátil s vyděšeným jekotem, ten byl ovšem také legrační).
Naopak vrcholně se mi nelíbil konec Lorda, když se jen tak obrátil v prach (:D), kvůli čemuž po něm nezbylo ale lautr nic, neboť ještě na odlehlé nádvoří přiletěl závan svěžího větru šťastných zítřků. Málem bych zapomněla na suprové Harryho zlomení bezové hůlky přes koleno! :D A ty obličeje jeho kamarádů! Když už se s ní musel nějak vypořádat, takto to bylo nejlepší. :)