Oproti špagetovýmu Djangovi tady máme film plnej westernu, kterej exhibicionisticky předvádí pozvolně plynoucí a gradující příběh a kterýmu s atmosférou pomáhá parádní hudba. Akce je pomálu, naštěstí nechybí krev ani mozek. Jde hlavně vo dramatickej pokec a dramatický pózy, který těm starejm bardům slušej. Není co vytýkat. Snad jen, že jo to zbytečně rozvláčný a dlouhý.
Má to rezervy, zejména když jde o trochu infantilní stylizaci, matné vedlejší figury a umělost prostředí, ale celkově moc milé překvápko a spokojenost. Takhle velikášská fantasy tu ještě nebyla, furt se to řeže a nahání, a přitom má příběh stále náboj.
Já z nových Krotitelů duchů nemám snad vůbec žádný pořádný pocit - tedy kromě toho pocitu, že jsou úplně zbyteční. Nenadchli mě, neurazili, dámská herecká sestava se mi sice docela líbila, ale neměla co hrát, a humor byl tak podivně bez chuti a bez zápachu, že se ani nedalo poznat, co vymysleli scenáristé a co byla improvizace, která nevyšla.