No jo no, tak to se moc nepovedlo. Silná místa - nechtěné zavlečení hlavní hrdinky do událostí, které jsou mimo její kontrolu, surově pragmatičtí narkomafiáni - jsou zabita stejně nekompromisně jako Richard ve stetsonu. Scarlett dělá, co může, ale stejně mně chvilkama cukaly koutky. Úplně jsem viděla - barevně a širokoúhle - jak sedí pan Besson, tvůrce skvělého a nadčasového Pátého elementu, u flašky a kvalitní marjány s nějakými rádobyfilozofy, co mají za sebou jeden semestr medicíny nebo molekulární biologie, a vymýšlí tuto dílo. Počítám, že ke konci mejdanu jim už lezlo jedno voko z hlavy a zuby vypadaly do skleniček...
Tak to tedy jo, prima vtipná podívaná. Skvělá muzika! Takhle se vyrábí novodobá klasika žánru. Že jsou postavičky takové... takové ... dvourozměrné - no to neva, takhle vstupují papíroví hrdinové na plátno. Trochu překvapí studiový zvuk originálu. A to nejdůležitější na konec: I am Groot.
Výborný nářez - a ta roztomilá proměna Toma z připos.aného floutka v týmového hrdinu! Vše funguje výborně, i ta nekonečná beznaděj probouzet se znovu v tom samém srabu - skoro tak hrozné jako ráno v hotelu v městečku Punysutawney, kde ovšem sviště Phila nebylo možno zabít. Až na zbytečně prosluněný a dokonale pozitivní happyend bezva podívaná.
Jsou filmy, které si člověk dá znovu po čase na DVD, a jsou filmy, které prostě patří na velké ( myslím opravdu VELKÉ) plátno. McConaughey zase zabodoval, takže už pomalu zapomínám na filmy typu Lemra líná nebo Svatby podle Mary. Na pozadí skvělé technické podívané zajímavě naznačené charaktery, i ty vedlejší z vedlejších. Damon dle mého soudu výborný zbabělý křivák- dobře pane Ripley! Malinko skřípající logiku jsem snadno odpustila.