Není nic horšího, než když film nudí. Snad jen, když nudí film vzdávající hold filmaři, který sám dělal pravý opak - napínal, vzrušoval i rozrušoval...Film se dotýká mnohých témat (vztah s manželkou, s Hollywoodem, k herečkám, k sobě samému coby šedesátiletému "zasloužilému" tvůrci) a právě to je možná i jeho problém. Dotýká se lecčeho, ale nijak - neumí vyprávět, žádný z konfliktů nemá náboj (ani bublající pod povrchem, takový, který by vytvářel vnitřní pnutí), někdy umně rozehrané scény nechá režie vyšumět do ztracena, aniž by z nich vytěžila, co se dá. Z filmu jako celku mám dosti upatlaný dojem - ne proto, že po čistě technické filmařské stránce by nebyl zvládnutý, ale protože se do něj pustil někdo, kdo vůbec nevěděl, co a jak říct. Jestli na něj budu vzpomínat, pak jedině jako na film, u kterého jsem se stále dívala na hodinky.
Zklamání. A znovupotvrzení toho, že o zfilmování určitých literárních děl by se režiséři zkrátka neměli pokoušet. Nálada a nosné téma Topolovy předlohy se u Michálka úplně vytrácí, novela je osekána na minimum toho, co by mohlo utáhnout film - bohužel, neutáhne. Vůbec by mi posun kniha - film nevadil, pokud by byl uvěřitelný a dokázal zaujmout sám o sobě. Nepřesvědčivé herecké výkony a slabý scénář potápějí film, který by jinak mohl být zajímavým příspěvkem a experimentem. Oceňuji kameru a střih, především pak "andělské" záběry trefně zachycující smíchovskou křižovatku počátku 90. let.