Sedíme, sedíme, hore na dědině... Otec, matka a mladší dcera mlčí a významně se dívají. Trpí. Všichni. A nezasmějí se, jak je rok dlouhý.
Ten scénář je tak vybroušený, že vůbec nedýchá životem! A příliš málo depresivní, aby oslovil festivalové poroty. Evidentně talentovaná scenáristka a režisérka by příště měla o něco upřednostnit emoce před rozumem.
Po lehce rozpačitém začátku s teenagery dechberoucí a opravdu nelítostný film. Lepší thriller jsme od Zániku samoty Berhof neměli. Dostane Ondřej Vetchý konečně za tuhle sebezničující roli Českého lva?
Konečně film, který je aktuální a který je o něčem! Co se stalo s generací, která v 90. letech naskočila na vlnu velkých příležitostí? Co všechno ztratila? Neztratili (jsem) náhodou i sami sebe?
Kajínek není ani dobrý, ani špatný film. Po neúnosně dlouhém a rozpačitém začátku následují scény buď jalově kýčovité (zamilované chichotání Boguslawa Lindy a Táni Vilhelmové je k nepřežití) nebo jen obyčejně nudné (nic se nikam neposouvá). Pak se na chvíli zdá, že film chytil dech, ale sráží ho neschopnost kamery a střihu udržet delší a pevnější záběr tak, aby podpořil nějakou emoci. Navíc fetišistické záběry chození po vězeňských či jiných chodbách brzy začnou otravovat. Opravdu akčních scén je ve filmu překvapivě málo a konec tak nějak upadne.
Ačkoliv je ve filmu spousta kvalitních herců, dobrých hereckých výkonů tu moc není. Lavroněnko jako by neměl co hrát, Táňa se zuby nehty pere s postavou, která se zmítá ode zdi ke zdi a od ničeho k ničemu, Vladimír Dlouhý si s neodolatelnou rozkoší užívá českého kmotra, Michal Dlouhý se ze své postavy navzdory plochému scénáři snaží vydolovat hloubku a docela se mu to daří, Boguslaw Linda je smutnou karikaturou sama sebe (díky děsnému dabingu?)...
Jak říkám - ani ryba, ani rak, stačilo vidět jednou.
Krádež! Pearl Harbor je vykradený Tmavomodrý svět, Toy Story 3 je vykradený Kuky se vrací! Růžový plyšák! Mazel! A na skládce! To přece nemůže být náhoda! :-)))
Jinak další super film od Pixaru, který mě až nechutně bavil, děsil i dojímal. Andy jde na vysokou a hračky řeší, co s nimi bude dál. Skončí na půdě, na skládce nebo ve Sluneční školce? A co z toho je horší?
Poněkud unavená vzpomínka na někdejší svěžest a gejzír nápadů. Shrek tentokrát musí všechno prožít znova - s Fionou, Oslíkem i Kocourem v botách. A má na to jedinou noc!
První polovina je ještě velmi slibná, protekce, plagiátorství, které se snaží vyšší místa přikrýt, protože nestojí o problémy. Jenže místo aby se koule nabalovala do katarzního finále, tvůrci ve druhé polovině uhnou k "filmu z výrobního prostředí" a sledu snadno předvídatelných normalizačních klišé. Ale letecké záběry za rozestavěnou dálnici D1 jsou fajn. Tenhle film má dnes spíš dokumentární než jakoukoliv jinou hodnotu.
Mnohem divočejší a mnohem vtipnější Zkrocená hora s výborným Jimem Carreym a skvostným Ewanem McGregorem v hlavních rolích. Po tomhle filmu PROSTĚ NEVĚŘÍM, že Ewan není gay! :-)))
Scenárista ze začátku trpí a není moc nápaditý, to když složitě dostává hrdiny do situací, ve kterých je potřebuje mít, nakonec to ale nezanechá zdaleka tak špatný dojem. Co nezachrání Irsko a irská muzika, s tím pomůže charisma představitelů hlavních rolí.
Pozoruhodně divný film. Nejdřív mě poněkud štvalo, že se režisér nemůže rozhodonout, zda točí roztomile zábavné béčko nebo oscarové drama o holocaustu, a že řada point je dopředu hooodně čitelných, ale pak mě docela příjemně překvapilo, jak to do sebe zacvaklo. A pointa příběhu se mi velmi líbila. Celkově překombinované, ale jako celek určitě zajímavé.
Tady je odpověď paní režisérky: Jedna je Zdenka Trvalcova, ktera tusim v Hybernii hlaje hlavni roli v Edith Piaf, a druha Sarka Vankova, znama finalistka prvniho Superstar.
Hvězdné herecké obsazení, velmi dobře vymyšlená zápletka a přesto má tento film k romanci i komedii na míle daleko. Sarah Jessica Parkerová a Hugh Grant se k sobě mají asi jako dva byznysmeni, co se moc nemusejí, na formální schůzce. Vějíře vrásek na jejich tvářích jakoby jim vzali nejen chuť do hraní ale snad i do života. A scenárista a režisér Marc Lawrence jakoby vynaložil všechnu životní energii na to, aby se nepotkal byť jen s jediným vtipem. Ale abych jen nekritizoval, Sam Elliott a Mary Steenburgenová v lakonicky milých vedlejších rolích venkovského starosty a jeho ženy mě celkem bavili a zajímali.
Hodně hollywoodské, ale také hodně působivé. Víc než Tobey Maguire se mi líbil Jake Gyllenhaal. Ale... Oscaři se holt v Hollywoodu rozdávají za poulení očí a ne za dechberoucí obyčejnost. Štval mě jen ten hlas vypravěče, kterej mi říkal to, co vidím.
Co začíná jako tuctová americká vyprávěnka o lidech, které jste v životě nepotkali, to se záhy mění v příjemnou vztahovou komedii, které zcela jasně vévodí Meryl Streep!
Ivan měl být nejen radikální levičák, chytrý provokatér a okázalý pozér, zároveň ale i opravdu talentovaný básník a kluk s vášní a citem. Ve filmu ovšem působí spíš jako zpovykaný fracek, který by ze všeho nejvíc zasloužil pár přes zadek. Mnohem zajímavější je nejen jeho partnerka, svobodomyslná, navenek silná a uvnitř zranitelná Jana, ale prakticky jakákoliv jiná postava vyprávění. Plochá hlavní figura ovšem nic nemění na tom, že jde o velmi zajímavý český film.
Ten příliš romantický a příliš přehledný příběh, v němž si hrdinové tak rádi povídají, stojí na jednom velmi ostrém zvratu. Někteří ho určitě odhalí už z upoutávek v kině, jiní ho odmítnou pochopit a přijmout i po nudně dlouhé vysvětlovačce ve třech čtvrtinách filmu. Logiku to, uvážíme-li psychický stav klíčové postavy, má a oddalované, zlověstné probublávání se v poslední čtvrtině mění v řádně řízné finále, v němž lítají nejen bříška prstů.
Málokterý film vystihuje název tak přesně jako právě Galimatyáš. Je v něm totiž naprosto všechno, jen to nějak celé nepasuje dohromady. Nejdřív nadchne velkorysost výpravy, vizuální obžerství a kadence nápadů režiséra Jeana-Pierra Jeuneta, potom zaujme Amélií evidentně inspirovaná, naivisticky laděná vyprávěnka o podrazu Dannyho a jeho parťáků, ale pak znudí politická agitka, která chce svět spasit pomocí otravných klišé. Bojím se, že v Galimatyáši bylo dovoleno prostě vše. Nejen fórky a legrácky, ale i poulení očí tu má přednost před příběhem a přímým tahem na branku. Snímek se tak rozpadá do sledu více či méně milých epizod, které dohromady chutnají jako onen pověstný dort Pejska a Kočičky