Profilový obrázek

BrMikeš

Komentáře 3

Od nejnovějších
  1. Největší dar
    Největší dar (2022)
    2
    Slovy klasika: Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Scénář opravdu pracuje se zajímavým námětem pohádky postavené na slovanské mytologii ale nedává moc smysl a dialogy šustí papírem tak moc, že radši postavy zbytečně často křičí a herecké výkony tomu taky moc nepomáhají. V případě dětských herců a hlavně víl jsou celkem otravné, jinde pak pouze zvláštní (Vančura, Slavíková) a někteří herci jsou tady třeba úplně zbytečně (Zedníček, Čtvrtníček), stejně jako koza nebo lektvar lásky. Nahoru to pak tahá především klan Polívkových, hlavně Chantal a Anička, zatímco Bolek taky nepodává nejlepší výkon své kariéry, a pak další mužští bohové, hlavně Nový a jeho sympatický Radegast. Jedná se tak o jednu z mála postav, ke které jsem si vybudoval nějaké sympatie. U ostatních moc nefungují motivace, stejně jako v tomhle světě nefunguje logika. Například víc než vševědoucí bůh ví i babka kořenářka, mocnější než bohové jsou i děti a Smrťák se může jen tak válet v knihách a nikomu to nevadí. Obecně mi Smrťákova postava, jako čtenáři Pratchettovy Zeměplochy, dost nevyhovovala. Ani po filmařské stránce se pak nejedná o bůhví jaký skvost. Kamera se sice sem tam o nějaké umění snaží ale moc to nefunguje. Jediná scéna, která byla nějak kinematograficky zajímavá, je příchod zimy, který vypadá jako by vypadl z nějakého mnohem lepšího filmu. Poměrně solidně pak dopadly i kostýmy a bezesporu nejlepší složkou celého filmu je hudba. Díky ní si opravdu uvědomíte, o co jsme přišli s odchodem Davida Stypky. I když texty písní se drží spíše na úrovni scénáře než hudby. Suma sumárum nechápu jak bohové mohli dopustit něco takového na svůj účet.
  2. Tetris
    Tetris (2023)
    8
    Tetris je takovým filmem, jakým se zdál být už v traileru. Zábavná jízda podle hollywoodsky upravené skutečné události (i když já samozřejmě nepochybuji, že i v reálu v příběhu figuroval Gorbačov), o střetu dvou odlišných světů, s vynikajícím Taronem Egertonem i původní hrou inspirovaným soundtrackem (ano, I need a hero a The final countdown fungují všude). Příjemně pak překvapí i vizuál, inspirovaný mnohými osmdesátkovými hrami, přičemž potěší i takový detail jako rozdělení filmu do jednotlivých levelů. O něco nepříjemnější fakt je, že na film podle skutečných událostí je snímek paradoxně místy docela černobílý. To ale rozhodně nebrání v tom si ho užít. Suma sumárum jízda minimálně stejně zábavná jako původní hra.
  3. Společnost mrtvých básníků
    Společnost mrtvých básníků (1989)
    10
    Nádherný film plný úžasných myšlenek, poezie, hereckých výkonů, silných postav, kamery, hudby, emocí... Film, který má v mém srdci speciální místo a to nejen kvůli excelentnímu Rodinu Williamsovi a kvůli tomu, že jsem student. Film, který mě i jako cynika dohnal takřka k slzám. Naprosto unikátní a dokonalý film. Kapitáne, o můj kapitáne!