Profilový obrázek

malkel

Komentáře 27

Od nejnovějších
  1. Demolition Man
    Demolition Man (1993)
    6
    Devadesátky v nejsyrovější podobě. Mnoho toho dodávat nemusím. A i když jsem si místy absurdní bizarní budoucnost s fajnovým Slyem v hlavní roli užíval, a dokonce se i často smál, více jsem se spíš nudil než bavil, tudíž se tedy žádná nová kultovka nekoná. Tak buďte dobří. ***
  2. Lepší už to nebude
    Lepší už to nebude (1997)
    7
    Tak takhle mě Pan herec ještě nikdy nepobavil. Musím se přiznat, že jsem se při každé jeho grimase či nemístnému fousatému vtipu usmíval jak totální idiot. Je ale škoda, že výborná pohodová atmosféra první hodinky zmizela a nastala dramatičtější část filmu, kde jsem si s filmem příliš nesedl. Samotné postavy sice mají zajímavé motivy, ale emočně na mě krom hlavního protagonisty příliš nefungovaly a lehce smrděly patosem. Což tomu všemu tak trochu podkopávalo nohy. Ale radost z komediálního zlata stojící na bedrech Jacka Nicholsona ve finále tak nějak předčila tu mírnou hořkou pachuť z druhé části, a tak nakonec přihazuju i tu čtvrtou hvězdu. Ale... Lepší už to nebude. Slabší ****
  3. Podezření
    Podezření (1941)
    7
    Hitchcock nejdříve překvapivě v pojetí romantické komedie... Ale to by nebyl on, aby se do toho po chvíli nepřipletlo nervy drásající napětí, které dokáží spustit jen obyčejné vlny u moře. A já už fakt nevím, jak se vždycky stane, že mistrovi skočím na jeho hru a nechám se sebou máchat jako s hadrovým panákem. Dalším důležitým faktorem je postava Carryho Granta, jehož přítomnost je postupně budována a společně s druhou hlavní představitelkou a pozorovatelkou příběhu hranou Joan Fontaine odkrýváme jeho mysteriózní chování i osobnost. U postav se taky často objevují jejich pocity či stavy znázorněné vizuálně, za což dávám obrovské plus. Bohužel musím lehce vytknout finále, kde bych si dokázal finální (vlastně ten nejdůležitější záběr) představit trošku delší, protože ne každému by mohl tak jasně sepnout. Silné ****
  4. Muž, který zastřelil Liberty Valance
    Muž, který zastřelil Liberty Valance (1962)
    8
    Klasický western, z nejklasičtějších westernů, kterému zub času neubral na kráse, ale přidal na šarmu. Tomu napomáhají dvě naprostá herecká esa John Wayne a James Stewart, kteří jsou oba špičkový a obě jejich postavy si kradou každou scénu. Vyzdvihnu opakující se motivy, jenž přidávají na uhlazenosti snímku a také výbornou práci se stíny, díky níž filmu sluší černobílý kabátek. Pokud hledáte nějaký starší western, mohu s klidným srdcem a s koltem za opaskem doporučit. ****
  5. Coach Carter
    Coach Carter (2005)
    8
    Sportovní filmy nejsou zrovna můj šálek kávy, jelikož některé mají občas takovou tendenci - býti úsměvné až patetické. Naštěstí, že ještě není nic, co by nevyřešilo tisíc kliků a Samuel L. Jackson. Jeho správňácká nátura totiž baví a baví dost. Zbytek castu spíše přicmrndává, nikdo však neuráží a i rutinní šablony archetypů jsou zde provedeny s jistou péčí. No, co více říci, vypněte v sobě cynismus a nechte si dát životní lekci, kterou jste již pravděpodobně slyšeli. Na tom ale přece vůbec nezáleží, když se na to tak příjemně kouká. Slabší ****
  6. Mazací hlava
    Mazací hlava (1977)
    7
    Název nelže, jelikož se jedná skutečně o mazání hlavy. Té vaší. Dovolím si to nazvat nejděsivějším a nejznepokojujícím filmem, jenž jsem měl zatím tu čest spatřit. Zda je to symbolem geniality nebo šílenství nechám na vás - pravděpodobně kombinací obojího. Nenapodobitelný zážitek, ale brrrr... Tohle už nikdy vidět nechci.
  7. Fargo
    Fargo (1996)
    10
    Výborný film. Baví především zasazení, skvělý typický humor a Steve Buscemi. Kombinace absurdity s násilím tvoří skvělou symbiózu. Potěší také i civilní lidské momenty v ráži Marge a jejího manžela, jejichž klidný šťastný život tvoří krásný kontrast k těm rozpadnutým gangsterů a podvodníčků. No, není mnoho co vytknout, ačkoliv si některé linky dokážu představit více uhlazené. Po zamyšlení díky celkovému enjoymentu zvedám na pět a řadím mezi Coenovský top. *****
  8. La La Land
    La La Land (2016)
    8
    Sympatický snímek, jenž se nebojí bořit typická žánrová klišé a je překvapivě hlubší záležitostí, než by se dalo na první pohled očekávat. Není to ale ani přehnaná dekonstrukce a La La Land poctivě ctí základy tradičního muzikálu. Jedná se tak o dobře namixovaný koktejl, jenž jako třešničku na dortu přidává příjemnou práci s barvami, povedené taneční sekvence a výborný konec. Hudební stránkou jsem sice příliš uhranut nebyl, ale to je spíš osobní záležitost. Suma sumárum, zajímavý muzikál posledních let a další úspěšný zářez talentovaného režiséra Damiena Chazellea. ****
  9. Zátopek
    Zátopek (2021)
    7
    Velmi dobře zkonstruovaný film, ale hlavně - skvělý lidský příběh. Nejedná se totiž jen o přehnanou ódu Emilu Zátopkovi, ale o skutečnou poctu, které nevadí se na tehdejšího národního hrdinu podívat z různých úhlů a to nejen z toho nejvíce očividného. Občas se sice ukáže lehký náznak patosu, ale tento pocit je po chvíli shozen nějakým uzemněným realistickým momentem a zde vyniká skutečná síla filmu. Našel totiž mezi dvěmi propastmi velmi těžce nalezitelný balanc. A my mů/óžeme být jen rádi, že u nás vznikají kvalitní filmy i pro širší divácké publikum. Zátopkovi to totiž fakt šlape. Ty vole, za tu poslední větu bych si lisknul. ****
  10. Na nože: Glass Onion
    Na nože: Glass Onion (2022)
    7
    Tak nám Rian Johnson předčasně nadělil dárek v podobě druhého dílu Na nože... A začal hned obrovskou fackou! Jenže slovo facka není správný výraz, protože začátek filmu nebyl nepříjemný. Pouze velmi šokující. Hned vás totiž udeřil do obličeje veliký meta humor ohledně posledních let, u kterého jsem lehce kroutil hlavou. Úplně mi to dobře nesepínalo a pociťoval jsem mírné rozčarování. To mi však naštěstí nevydrželo dlouho. Dostáváme totiž velmi poctivou detektivku, která v této době nemá konkurenci. Zásluhu na tom má stále skvělý detektiv Blanc v podání Daniela Craiga, ale hlavně chytrý i vtipný scénář, nápaditá kamera a hravá režie Riana Johnsona. Jenom příště místo až sci-fi prostředí bych neměl problém se držet více při zemi a přiblížit se více k atmosféře knih Agathy Christie, které i skládal holt první (o level lepší) snímek z této nově zaběhnuté série. A já budu doufat v její pokračování. Malé šedé buňky letos dostaly pěkně na frak. ****
  11. Kimi no na wa.
    Kimi no na wa. (2016)
    9
    Občas se mi po skončení filmu stane, že koukám s prázdnotou na titulky, nevnímám, v duchu si nevěřícně kroutím hlavou a říkám si: „To byl film...“ Tady jsem si z nich neodnesl více než pár znaků, kterým ještě k tomu nerozumím, a přesto jsem je viděl téměř celé. Myslím, že více netřeba. *****
  12. Provaz
    Provaz (1948)
    10
    Alfred Hitchcock v Provazu dělá to, co umí nejlépe - vezme jednoduchý nápad, na který nabalí neokoukanou a unikátní vražednou zápletku, dále buduje tísnivou atmosféru, ale hlavně napíná. Napíná, napíná až k prasknutí a já se přiznám. Já mu to vždycky sežeru. No a v Provazu mu to žeru dvojnásobně. Napětí je totiž součástí celého filmu. Už od prvních minut jsem cítil tlukot srdce i adrenalin společně s hlavními postavami. Tomuto dávám za vinu i kratší stopáž, díky které tyto pocity nevyprchají a celé to působí velmi uceleně a nenatáhle. Je to opravdu hra na kočku a myš. Krom napětí pozornost přitahují i charismatické postavy, z nichž klasicky exceluje James Stewart a svou šarmantní děsivostí překvapuje John Dall. Možná jste někdy slyšeli slavný Hitchův výrok o bombě pod stolem a konverzaci o baseballu. A jestli chcete vidět učebnicovou ukázku od samotného mistra, tak jsme doma... *****
  13. Lékořicová pizza
    Lékořicová pizza (2021)
    8
    Jak já se nechám prodat filmům, které mají brilantně vybudovanou atmosféru. A tím právě Lékořicová pizza je. Není to o nějakém větším příběhu. Je to jen o vztahu, ale zároveň a hlavně o naladění se do správných pocitů a ty si vychutnávat. Já se naladil i vychutnával. Film často přešlapuje na místě. Čímž vás asi překvapím, že to myslím v dobrém. Absence toho, že hlavní hrdinka neví co od života chce, totiž přímo koresponduje s vybraným stylem vyprávění. Není proto problém, vše kolem ní otočit o 180 stupňů - a přitom stejně jejím jediným pojítkem zůstane druhý hlavní protagonista Gary. Vztah mezi nimi funguje v pořádku, i když je místy klišoidní. Jenže ne bez účelově, ale proto aby šel s budováním prostředí tak daleko, že pocit sedmdesátých let jde cítit úplně všude. Vybudování správné atmosféry je jedna z věcí, co si u filmů hodně cením, takže primární záměření na ni mi bylo velmi sympatické. Při psaní této recenze jsem zjistil, že se mi o Lékořicové pizze mluví poměrně těžko. Shrnu to tedy takto - Je to dost unikátní zážitek. U kterého se neočekává, že sedne všem, ale u mě to tak bylo. Takže spokojenost. ****
  14. Oko bere
    Oko bere (2008)
    4
    O Blackjacku toho moc nevím, spíš jen to, že s kartami z něj si občas zahraji Žolíka a v tom zbytku spíš tápu. A asi bych udělal líp, kdybych si prostě pravidla přečetl na Wikipedii a strávil večer nad něčím příjemnějším, než je Oko bere. Režisér Robert Luketic si hádám pořídil knížku: "Jak napsat film" a rozhodl se ji neodlepit z obličeje na jedinou vteřinu. Protože je to neuvěřitelně šedošedá nuda, co střídá klišé za šedošedou nudu. Trpí to na jeden hlavní problém. Nezajímavý a špatný hlavní protagonista. Shrňme si jeho veškerou osobnost. Chytrý nerd s mastnými vlasy (Což přece stačí na sympaťáka, ne? Omyl, když nemá cokoliv navíc...), ze kterého se stane tak trochu debil s mastnymi vlasy a tím debilem s mastnými vlády zůstává po zbytek filmu. A i když je debilem, je prostě neskutečně nezajímavým debilem. Co zachraňuje film od totálního podprůměru, je poměrně fajn první polovina, kde to vypadalo ještě jakž takž nadějně, jedna hezká paralela v metru, sympatické duo přátel hlavního protagonisty a výborní Laurence Fishburne s Kevinem Spaceym. Jenže ta negativa převyšují pozitiva. A tahle obrovská nuda je důkaz, že ten dobrý námět je důležité podtrhnout dobrým scénářem. **
  15. Bullet Train
    Bullet Train (2022)
    8
    Kdyby se mašinka Quentin Tarantino a vláček Edgar Wright rozhodli stvořit kolejového potomka, vypadal by jako Bullet Train od Davida Leitche. Ten si od zmiňovaných lokomotiv bere různé součástky a využívá je v poměrně úctivé formě. Leč, párkrát k sobě tak uspokojivě nedocvaknou. A i když jsem měl koupenou vstupenku, chvíli mi trvalo, než jsem si výhled z okénka začal vychutnávat plnými doušky. Zásluhu na tom má to, že vlak dokáže jet opravdu vysokou rychlostí. Někdy až tak vysokou, že se nenajde čas na prohlédnutí nádherné krajiny. Dobře, přestanu s těmito nesmyslnými metaforami na vlaky, co přestali být vtipné po první větě a shrnu to nějak srozumitelněji. Je to prostě fajnová akční jízda, která se někdy utopí ve své rychlosti a místy není tak srozumitelná, jak by měla. Ale co... Hlavně je neuvěřitelně zábavná. Co ji tvoří tak zábavnou, je nápaditý vizuál, který díky japonským prvkům a stylizaci zaujme na první pohled. Zásluhu na tom mají též flashbacky, co vždy přijdou s neotřelými nápady ve správný moment. Rozpracované dějové linky do sebe krásně cyklí (scéna s flaškou), což je kdykoliv krása sledovat. Další nedílnou součástí jsou zajímavé postavy. Prostě musím vyzdvihnout Aarona Taylora-Johnsona v roli Mandarinky a Briana Tyreea Henryho v roli Citrónu, kteří si pro sebe kradou každou scénu. Zbytek hereckého ansámblu za nimi však příliš nezaostává. A až na místy přepálené finále, se jedná o velmi povedenou žánrovku. Takže pokud nejste rozený Diesel, tak Bullet Train alespoň zabaví. A takových filmů hádám není... Nikdy dost. ****
  16. Diktátor
    Diktátor (1940)
    9
    Přiznávám, že satirické politické komedie jsou tak trochu můj žánr. Přiznávám též, že Great Dictator nabízí perfektní balanc mezi vážnými scénami a onou komedií. Což se zdá být nemožné, ale v některých pasážích se film vyloženě vysmívá divákovi, jak skvěle to dokáže. Musím taky zmínit hudbu, která je prostě skvělá. Nesnaží se zavděčit líbivými melodiemi, ale perfektní sedí do situace. V tomto aspektu září Chaplinovy zkušenosti z němých filmů. Přesně totiž ví, kdy mlčet a kdy ne. Cením i velikou odvahu, protože na svou dobu je to vyloženě revoluční. Témata, která jsou zde zpracována, jsou kontroverzní do teď, natož v té době. A ten finální proslov... Řekněme že ruka ihned vyřadila heilovací pozici a automaticky šla do té salutovací. A abych citoval neznámého člověka z YouTube komentářů - "Ironie, že největší hvězda němých filmů řekla ten nejsilnější proslov v historii kinematografe." *****
  17. Rakeťák
    Rakeťák (2022)
    6
    Pixarovská variace na áckové i béčkové sci-fárny? A ono to vlastně jde. A to "vlastně jde" hlavně patří NEUVĚŘITELNÉ animaci, která strká všechny ostatní hollywoodské animační studia do kapsy. Tady klobouk dolů. V ostatních aspektech to však pro mě není na úrovni "normálních Pixarovek". Emoce, na které stojí většina jejich filmů a je to jeden z hlavních důvodů proč je studio tak oblíbené a populární, zde jsou sice naservírované dobře, ale zároveň jsou často sami parodovány či jsou přerušeny ve špatný moment. Zainteresovaní pak bohužel není tak silné. Vedlejší postavy jsou spíš takové karikatury (i když relativně fungují), příběh je poměrně předvídatelný a zvraty příliš nepřekvapí, vtipy jsou buď příliš povedené nebo mě úplně minuly. Ale víte co? Já bych se nedivil, kdyby se tomu osmiletému Andymu ten Lightyear líbil. A takových osmiletých Andyů bude na světě víc. Proto nechám standartní animák standardním animákem a dám ruce pryč. Jen se vybízí otázka, jestli vlastně nechceme od Pixaru příliš mnoho. A nebo zas příliš málo... ***
  18. Americké psycho
    Americké psycho (2000)
    8
    Americké psycho je zajímavé nahlédnutí do mysli sociopata Patricka Batemana (skvěle zahraného Christianem Balem) a zároveň trefná kritika vyšších kruhů a smetánky našeho obyvatelstva. Vyprávění je občas chaotické, což výborně koresponduje s psychickým stavem hlavního hrdiny. Pak záleží na vlastní interpretaci diváka, co je podle něj ve filmu realita a co je jen v jeho hlavě. To považuji za velké plus, jelikož si divák film sestavuje sám. V širším hledáčku je sice Americké psycho téměř pouze jenom: „HAHA, ten Patrick je ale alfasamec a borec, když řekne prostituce že je kurva, HAHA.“ Přijde mi, že tyto memes jdou úplně mimo myšlenky celého filmu... Tam ale hraje asi roli ta vlastní interpretace. Akorát jenom, že víc než tu zábavu jsem tam viděl to psycho. ****
  19. Top Gun: Maverick
    Top Gun: Maverick (2022)
    9
    Top Gun: Maverick bych popsal dvěmi slovy: Poctivý blockbuster. A funguje to. Tom Cruise v hlavní roli přináší naprosto skvělou filmovou zábavu, která chytne a nepustí. Tento akční spektákl má totiž to, co dnešním průměrným trapným akčňákům chybí - emoce a duši. Fandíte jak staré gardě, tak i nováčkům a před jejich náročnou misí si přejete, aby se všichni ve zdraví vrátili domů. Další věc, kterou film zpracovává excelentně je prvek nostalgie. Ten film vás donutí mít nostalgii na něco, co jste třeba neviděli. Nebo i kdyby viděli a nemáte k prvnímu stíhačskému filmu žádný vztah, nostalgii ucítíte a odraz starších dnů vás naprosto dostane. Top Gun: Maverick je perfektní blockbuster se svém oboru. Jen nezapomeňte, že je to stále jen blockbuster. Rozmýšlel jsem mezi **** a *****. Ale díky tomu úžasnému zážitku v kině, kde byla cítit ohromná síla každé té stíhačky... *****. Jednu si případně odeberte.
  20. Dvanáct rozhněvaných mužů
    Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)
    10
    Mluvit o tak legendárním filmu jako je Dvanáct rozhněvaných mužů, je jako přihazovat dřevo do hořícího pralesu - dejme tomu lehce zbytečné. Ale ono k dokonalosti občas vážně stačí jen jedna místnost, perfektní scénář, promyšlené dialogy a dvanáct rozhněvaných mužů dohadující se o vině jednoho dorostence. Zasloužený legendární status a jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl. Hodina a půl pouze dialogu a to se člověk nenudí ani vteřinu... Sakra, to je důvod proč tak miluji kinematografii. *****
  21. Než si pro nás přijde
    Než si pro nás přijde (2007)
    8
    Morgan Freeman a Jack Nicholson. Dvě silná herecká jména hrající v poměrně silném filmu. Leč, mnohým chybám se The Bucket List nevyhnul. O tom až později. Samotné herecké duo funguje naprosto skvěle. To by se dalo čekat od takového hvězdného obsazení. Co se postavově týče, nachází se mezi Carterem a Edwardem obrovský kontrast a funguje to na jedničku. Samotné téma rakoviny a vyrovnání se s smrtí, či "Bucket list" jsou dobře zpracovaná témata. Jenže plnění některých snů je občas tak nudně a sentimentálně zvládnuto. Pár jich vůbec nemá takový dopad na postavy či sílu, jakou bych čekal. Je celkem ironie, že film pohrávající si s myšlenkou sentimentality, k ní občas sklouzne. Jenže tyhle filmy stejně prostě emočně fungují . A pokud jste brečko, možná vám něco ukápne. Krásné ****
  22. Rango
    Rango (2011)
    7
    Uchvácen vizuálem a soundtrackem, lehce zklamán příběhem. Asi tak jsem se cítil po dokoukání Ranga. Začněme tím vizuálem. Takovou pastvu pro oči už jsem dlouho neviděl. Má to svůj unikátní vzhled, ale nádherný, přímo sedící do atmosféry celého snímku. Nebudu lhát, tohle mě uchvátilo. A když vám řeknu, že soundtrack skládal Hans Zimmer, už zde je jistá záruka kvality. Bohužel, to co chybělo abych si celé tohle nádherně vypadající dílko kompletně užil, je skvělý příběh. Je to totiž občas velké klišé a "tajemného" hlavního záporáka bych uhadnul už v šesti letech. I tato věc má i svou světlou stránku. Když se Rango snaží najít sebe sama a jeho místo ve světě, jedná se o nejlepší pasáže filmu. Až je škoda, že to více nejede v tomto osobnějším duchu. Ono to však tu řachandu pro děti a dospělejší části kombinuje relativně dobře. Akorát ne mistrovsky. Slabší ****, ale stojí za zhlédnutí.
  23. Jednotka příliš rychlého nasazení
    Jednotka příliš rychlého nasazení (2007)
    10
    Jsou dobré a špatné, i průměrně filmy. No a pak jsou tu filmy zábavné. Do té čtvrté kolonky se řadí toto dílo od Edgar Wrighta. Málo který film působí tak svěže a neokoukaně. A tak neuvěřitelně zábavně. Akorát teda musím říct, že vesnická komedie na mě fungovala o kapánek více než vážnější a akčnější nota filmu. To ale nic nemění na tom, že Jednotka příliš rychlého nasazení je poctivá komedie, která vzdává hold různým legendám akčnímu žánru, s úžasným Simonem Peggem a Nickem Frostem v titulních rolích. Takhle se točí komedie. Asi tu zmrzlinovou trilogii nakoukám celou... *****
  24. Sin City - město hříchu
    Sin City - město hříchu (2005)
    8
    Jestli nemůžeme filmu Sin City Robert Rodrigueze, adaptující kultovní komiks od Franka Millera, něco upřít, je to naprosto perfektní vizuál a práce s barvami. Ano, je to perfektní. No, tak už tu největší a nejvíce očividnou přednost máme za sebou, pojďme dále. Jednotlivé povídky jsou sakra dobře napsané, (kvalita předlohy jde určitě znát), postavy v pořádku zahrané (nikdo příliš nevybočuje, ale nikdo ani nekazí) a atmosféra města...je prostě dechberoucí. Jestli máte náladu na akční biják plného drsných monologů, násilí a velkého noirového nádechu, Sin City bude to pravý ořechový. Ačkoliv přiznávám, teda taková nálada zní až příliš konkrétně... ****
  25. Limonádový Joe aneb Koňská opera
    Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
    10
    „Cheš-li pistolníkem býti, musíš kolaloku píti!“ To je tak, když vznikne v šedesátých letech jeden z nejlepších českých filmů a nejlepší parodie na westernové příběhy obecně. Ocenit musíte práci s barvami. Stejně jako s naším rodným jazykem. Počet nepřeložitelných geniálních slovních hříček, by se mohl rovnat počtu skvělých písní dokreslující atmosféru města Stetson City (To jsou téměř všechny). Přes všechnu ikoničnost i kultovní status se dnešnímu divákovi Limonádový Joe doporučuje špatně. Buď vám sedne a budete ho milovat, nebo ho budete nesnášet. Či jen rozpačitě pokrčíte rameny... Já jsem ale drahý odběratel společnosti Kolaloka & Syn, i když teda tu kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru nemám, tuto neuvěřitelnou českou filmovou muzikálovou záležitost musím hodnotit pěti hvězdmi. Můj božeeee, no ta se lokááá! *****
  26. Kafe a cigára
    Kafe a cigára (2003)
    8
    I když svačinu neskládám z takto zabijácké kombinace, nemůžu panu Jarmuschovi upřít, že tento civilní lidský kousek se mu opravdu povedl. Celek tvoří krátké hravé povídkové scénky. Nejsou sice všechny perfektně vypointované a rýpalové by mohli tvrdit, že kvalita je mezi nimi až kolísavá. Ale, co na tom? Cítil jsem totiž na sto procent, jak se stírá hranice mezi filmem a realitou a já sedím u vedlejšího stolečku, posluchám cizí rozhovory, načež si zápalím cigárko a zaliju to hrnkem kafe. ****
  27. Pán prstenů: Společenstvo prstenu
    Pán prstenů: Společenstvo prstenu (2001)
    10
    "You haven't age a day..." Vskutku. Starý přítel, jenž mě alespoň dvakrát do roka musí čekat na dlouho očekávaném dýchánku. A to si pište, že pokaždé rád znovu prožiju filmový fantasy mistrkus. Bez váhání se s radostí setkám se čtyřmi maličkými hobity, na nichž stojí budoucnost většího světa, než si dokáží představit. Starý přítel, jenž opravdu nestárne... A i po sto letech dokáže překvapit. *****