mám doma 4letého LEGO nadšence, takže jít na tenhle film byla povinnost. měla jsem trochu strach, že to bude zase další pitomost, 2 hodiny času sedícího dítka by to však mělo vykoupit. o to větší překvapení. skvělý příběh, výborné dějové zvraty, super hudba, sympatická camea a prostě nemám slov.
byla jsem na filmu s tehdy tříletým synem, který si z celého filmu odnesl dva zážitky. první byl o tom, že může na ulici potkat pribiňáčkovou kočku a druhý zážitek byl děs, který v něm panoval od scény, ve které chtěli upálit Fifinku. pro mě veliké zklamání a s
srdeční záležitost kvůli Dejvickému divadlu a Trojanovi a představení vůbec. zajímavě natočená sonda a líbilo se mi jak živočišně může člověk prožívat emoce.
nikdy mě moc nabavilo cokoliv se točilo kolem ekonomiky a peněz. přesto, že jsem ekonomiku vystudovala, obyčejný člověk si myslí, že je to nuda a já ostatně taky. jenže tenhle film změnil můj názor. a to několikrát. přesvědčil mě Leo, kterého jsem měla zaškatulkovaného už jako stárnoucího titanikového hezounka, který už to nejlepší předvedl a samozřejmě pan režisér.
spousta scén, které se nebojí ničeho a které by ostatní režiséři ani netočili a když už tak vystřihli
docela jsem litovala, že jsem film nakonec neviděla v kině, ale na gauči u televize. manžela jsem přemluvila, že to bude scifi,ale nakonec mi to spíše než scifioidní přišlo psychologické a filozofické, takže jsem byla naprosto spokojená.