Riva Blanche: Nejlepší filmy
a seriály

Narozen 18. 12. 1937 (86 let)
Rio de Janeiro, Rio de Janeiro, Brazílie
?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Riva Blanche: Filmy a seriály

  • Homem do Sputnik, O
    Homem do Sputnik, O (1959)
    Film
    Do kurníku chudých manželů spadne sovětský satelit. Ti si myslí, že na tom vydělají a vydají se do luxusního hotelu do Ria. Mezitím američtí a ruští agenti se už dohadují o kořisti. Ani Francouzi nechtějí zůstat pozadu a vysílají zbraň rychlého nasazení: Brigitte Bardotovou. Jeden z nejpopulárnějších brazilských snímků padesátých let.

    Žánr parodie se objevuje již v brazilském divadle XIX. století. Následně se z něho stává lidový žánr par excellence. Ten rychle přebírá i kinematografie, kde se mu říká chanchada (neznáme přesný původ slova, ale pravděpodobně pochází z Argentiny, kde označovalo prasárny a pak krátké divadelní kusy složené pouze z co nebláznivějších humorných výstupů). Jde tedy o crazy komedie (až parodie), které se rozvíjejí především od třicátých do padesátých let minulého století. V sedmdesátých a osmdesátých letech bývají doplňovány o erotické scény (tehdy se nazývají pornochanchadas). Období vlády tohoto žánru trvalo minimálně celých šedesát let (1900-1960) – od prvních projevů až po závěrečné neúspěchy. Řada scén nebo replik zlidověla a stala se všeobecně známými. Například balkónová scéna z Romea a Julie (Romea hrál slavný Oscarito a Julii černošský herec vystupující pod pseudonymem Velký Otelo) či Oscarito imitující Elvise Presleyho nebo právě Norma Benguelová v roli Brigitte Bardotové ve filmu Muž ze Sputniku. Tento specificky brazilský žánr neměl obdoby v žádné jiné latinskoamerické zemi. Dosáhl nečekané popularity a bez problémů vydělával producentům peníze. Návštěvníci letošní Letní filmové školy budou mít unikátní možnost porovnat artistní ceněnou tvorbu s těmito žánrovými filmy, jejichž prioritní ambicí bylo pobavit a vydělat. Uvedeny budou ještě dvě přímé parodie na hollywoodské velkoprodukce: Zabít nebo utéct a Ani Samson ani Dalila. O oblibě tohoto typu zábavy svědčí i pozdější parodie Spielbergových Čelistí. Popisovaný fenomén je v Brazílii chápan většinou tak, že jde o záměrnou přeměnu čistého žánru v jeho vulgárnější variantu. K úspěchu těchto snímků přispívalo, že šlo o výsměch americkým produkcím, a symbolizovaly tak mocného agresora, jenž v té době ovládal téměř celý kontinent. Jedním z největších a nejslavnějších producentů byla společnost Atlândida (její současný ředitel by měl být hostem LFŠ). Zastavme se u herce Oscarita (1906-1970), nejslavnějšího a nejpopulárnějšího brazilského komika všech dob. Začínal u cirkusu. Bob Hope mu nabídl práci v Hollywoodu, kterou odmítl, protože mu připadala příliš nejistá. Je znám hlavně z nerozlučné dvojice Otelo – Grande Otelo. Černošský komik „Velký Otelo“ okouzlil svým humorem i Orsona Wellse, který ho chtěl proslavit ve filmu It´s all true (kdyby ho v roce 1942 dokončil). Oba je budou moci diváci letošní LFŠ ocenit ve westernové parodii Zabít nebo utéct (1954), kde excelují po brazilsku. [David Čeněk, LFŠ 2007]
    Žánry:Komedie
    Hrají:OscaritoCyl FarneyZezé MacedoNorma BengellJô SoaresAbdias do Nascimento
    Režie:Carlos Manga
    73%
    Do kurníku chudých manželů spadne sovětský satelit. Ti si myslí, že na tom vydělají a vydají se do luxusního hotelu do Ria. Mezitím američtí a ruští agenti se už dohadují o kořisti. Ani Francouzi nechtějí zůstat pozadu a vysílají zbraň rychlého nasazení: Brigitte Bardotovou. Jeden z nejpopulárnějších brazilských snímků padesátých let.

    Žánr parodie se objevuje již v brazilském divadle XIX. století. Následně se z něho stává lidový žánr par excellence. Ten rychle přebírá i kinematografie, kde se mu říká chanchada (neznáme přesný původ slova, ale pravděpodobně pochází z Argentiny, kde označovalo prasárny a pak krátké divadelní kusy složené pouze z co nebláznivějších humorných výstupů). Jde tedy o crazy komedie (až parodie), které se rozvíjejí především od třicátých do padesátých let minulého století. V sedmdesátých a osmdesátých letech bývají doplňovány o erotické scény (tehdy se nazývají pornochanchadas). Období vlády tohoto žánru trvalo minimálně celých šedesát let (1900-1960) – od prvních projevů až po závěrečné neúspěchy. Řada scén nebo replik zlidověla a stala se všeobecně známými. Například balkónová scéna z Romea a Julie (Romea hrál slavný Oscarito a Julii černošský herec vystupující pod pseudonymem Velký Otelo) či Oscarito imitující Elvise Presleyho nebo právě Norma Benguelová v roli Brigitte Bardotové ve filmu Muž ze Sputniku. Tento specificky brazilský žánr neměl obdoby v žádné jiné latinskoamerické zemi. Dosáhl nečekané popularity a bez problémů vydělával producentům peníze. Návštěvníci letošní Letní filmové školy budou mít unikátní možnost porovnat artistní ceněnou tvorbu s těmito žánrovými filmy, jejichž prioritní ambicí bylo pobavit a vydělat. Uvedeny budou ještě dvě přímé parodie na hollywoodské velkoprodukce: Zabít nebo utéct a Ani Samson ani Dalila. O oblibě tohoto typu zábavy svědčí i pozdější parodie Spielbergových Čelistí. Popisovaný fenomén je v Brazílii chápan většinou tak, že jde o záměrnou přeměnu čistého žánru v jeho vulgárnější variantu. K úspěchu těchto snímků přispívalo, že šlo o výsměch americkým produkcím, a symbolizovaly tak mocného agresora, jenž v té době ovládal téměř celý kontinent. Jedním z největších a nejslavnějších producentů byla společnost Atlândida (její současný ředitel by měl být hostem LFŠ). Zastavme se u herce Oscarita (1906-1970), nejslavnějšího a nejpopulárnějšího brazilského komika všech dob. Začínal u cirkusu. Bob Hope mu nabídl práci v Hollywoodu, kterou odmítl, protože mu připadala příliš nejistá. Je znám hlavně z nerozlučné dvojice Otelo – Grande Otelo. Černošský komik „Velký Otelo“ okouzlil svým humorem i Orsona Wellse, který ho chtěl proslavit ve filmu It´s all true (kdyby ho v roce 1942 dokončil). Oba je budou moci diváci letošní LFŠ ocenit ve westernové parodii Zabít nebo utéct (1954), kde excelují po brazilsku. [David Čeněk, LFŠ 2007]
    Žánry:Komedie
    Hrají:OscaritoCyl FarneyZezé MacedoNorma BengellJô SoaresAbdias do Nascimento
    Režie:Carlos Manga
    1
  • Rio 40 stupňů
    Rio 40 stupňů (1955)
    Film

    Pět dětí z chudinského předměstí Ria de Janeiro se dělí o nejlepší místa prodeje. Na každém z nich jsme svědky příběhu typického pro každodenní život hlavního města. To, co pro Francii znamenal film Nikdo mne nemá rád, tím je pro Brazílii Rio čtyřicet stupňů. Tento snímek zakázaný cenzurou je předzvěstí hnutí cinema novo.

    Humberto Mauro, Glauber Rocha a Nelson Pereira dos Santos tvoři triumvirát nejvíce citovaných brazilských režisérů, kteří nesmí chybět v žádné historii světového filmu. Právě třetí jmenovaný režisér je všestrannou osobností brazilského filmu, jenž na dlouhou dobu ovlivnila jeho tvář. Podílel se na činnosti filmového klubu v São Paulu. Již v roce 1949 vznikl nedokončený dokument o kampani za světový mír. V roce 1950 pak krátký film o životě mladých lidí na univerzitě, v továrně, na venkově, v armádě a na ulici. Oba snímky jsou pravděpodobně nenávratně ztraceny. První etapa je ohraničena roky 1949 a 1959. Tehdy získává zkušenosti jako asistent režie u Rodolfa Nanniho (absolvent pařížské filmové školy IDHEC), Alexe Vianyho a nahradil nemocného Paula Wanderleyho na natáčení Balança mas não cai. Zásadní je zkušenost s italským neorealismem, s nímž se v tomto období seznamuje. Zhruba v roce 1954 se rozhodne k samostatné režii filmu Rio čtyřicet stupňů. Z hlediska praktického vznikal film Rio čtyřicet stupňů způsobem značně typickým pro nastupující (většinou levicově smýšlející) generaci filmařů. Scénář filmu se nikomu nelíbil, tak založil Nelson Pereira dos Santos vlastní produkční společnost na bázi jakéhosi družstva. Nefunkční kameru jim zapůjčil Humberto Mauro, tehdejší ředitel Ústavu pro vzdělávací film. Když ji opravili, zorganizovali všechny přátele a začali natáčet, přestože Komunistická strana Brazílie doporučovala, aby Pereira dos Santos film realizoval až po revoluci. Po jeho dokončení musel navíc bojovat s cenzurou, která film uvolnila do distribuce až v březnu 1956 (tedy rok a půl po dokončení). Tato kronika brazilského velkoměsta nahlíženého z pozice těch nejchudších v sobě mísí humor a melodrama, děj je rozdělen do několika epizod a v kontextu domácí kinematografie jde o završení neorealistických tendencí (využití neherců a přirozeného prostředí, důraz na sociálně slabší vrstvy, kritické vyznění) převedených do Brazílie. Bohužel film byl vytěsněn z velkých kin ovládaných distributory chanchadas. Dostal se tedy jen k omezenému počtu diváků, kteří na takový druh poetiky nebyli připraveni. Spolu se Severním předměstím Ria tvoří tematický diptych, jenž se stal vzorem pro jádro skupiny cinema novo. Právě estetika bídy vycházející z natáčení v autentickém prostředí byla výhodou vně Brazílie, ale domácí diváci čekali natáčení v ateliéru, hudební čísla a evokaci hollywoodských zábavných filmů.

    (David Čeněk, LFŠ 2007)

    Žánry:Drama
    Hrají:Jece ValadãoGlauce RochaRoberto BataglinZé KetiAna BeatrizModesto De Souza
    Režie:Nelson Pereira dos Santos
    71%

    Pět dětí z chudinského předměstí Ria de Janeiro se dělí o nejlepší místa prodeje. Na každém z nich jsme svědky příběhu typického pro každodenní život hlavního města. To, co pro Francii znamenal film Nikdo mne nemá rád, tím je pro Brazílii Rio čtyřicet stupňů. Tento snímek zakázaný cenzurou je předzvěstí hnutí cinema novo.

    Humberto Mauro, Glauber Rocha a Nelson Pereira dos Santos tvoři triumvirát nejvíce citovaných brazilských režisérů, kteří nesmí chybět v žádné historii světového filmu. Právě třetí jmenovaný režisér je všestrannou osobností brazilského filmu, jenž na dlouhou dobu ovlivnila jeho tvář. Podílel se na činnosti filmového klubu v São Paulu. Již v roce 1949 vznikl nedokončený dokument o kampani za světový mír. V roce 1950 pak krátký film o životě mladých lidí na univerzitě, v továrně, na venkově, v armádě a na ulici. Oba snímky jsou pravděpodobně nenávratně ztraceny. První etapa je ohraničena roky 1949 a 1959. Tehdy získává zkušenosti jako asistent režie u Rodolfa Nanniho (absolvent pařížské filmové školy IDHEC), Alexe Vianyho a nahradil nemocného Paula Wanderleyho na natáčení Balança mas não cai. Zásadní je zkušenost s italským neorealismem, s nímž se v tomto období seznamuje. Zhruba v roce 1954 se rozhodne k samostatné režii filmu Rio čtyřicet stupňů. Z hlediska praktického vznikal film Rio čtyřicet stupňů způsobem značně typickým pro nastupující (většinou levicově smýšlející) generaci filmařů. Scénář filmu se nikomu nelíbil, tak založil Nelson Pereira dos Santos vlastní produkční společnost na bázi jakéhosi družstva. Nefunkční kameru jim zapůjčil Humberto Mauro, tehdejší ředitel Ústavu pro vzdělávací film. Když ji opravili, zorganizovali všechny přátele a začali natáčet, přestože Komunistická strana Brazílie doporučovala, aby Pereira dos Santos film realizoval až po revoluci. Po jeho dokončení musel navíc bojovat s cenzurou, která film uvolnila do distribuce až v březnu 1956 (tedy rok a půl po dokončení). Tato kronika brazilského velkoměsta nahlíženého z pozice těch nejchudších v sobě mísí humor a melodrama, děj je rozdělen do několika epizod a v kontextu domácí kinematografie jde o završení neorealistických tendencí (využití neherců a přirozeného prostředí, důraz na sociálně slabší vrstvy, kritické vyznění) převedených do Brazílie. Bohužel film byl vytěsněn z velkých kin ovládaných distributory chanchadas. Dostal se tedy jen k omezenému počtu diváků, kteří na takový druh poetiky nebyli připraveni. Spolu se Severním předměstím Ria tvoří tematický diptych, jenž se stal vzorem pro jádro skupiny cinema novo. Právě estetika bídy vycházející z natáčení v autentickém prostředí byla výhodou vně Brazílie, ale domácí diváci čekali natáčení v ateliéru, hudební čísla a evokaci hollywoodských zábavných filmů.

    (David Čeněk, LFŠ 2007)

    Žánry:Drama
    Hrají:Jece ValadãoGlauce RochaRoberto BataglinZé KetiAna BeatrizModesto De Souza
    Režie:Nelson Pereira dos Santos
    2

VOD žebříčky