?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Redzinald Simek: Filmy a seriály

  • Úspěch
    Úspěch (2019)
    Seriál
    • SkyShowtime
    Chorvatský seriál z produkce HBO představuje žánrový mix napínavého kriminálního dramatu s mysteriózními prvky. V centru stojí čtveřice postav, jejichž životni linie svede dohromady násilná událost. Tvůrci silně čerpají z estetiky severské krimi. Vizuál obalený v temnotě a ostrých stínech podtrhuje atmosféricky hutné tempo, které společně se silnou zápletkou a precizním vývojem postav vytvářejí tíživý zážitek, jehož evropská surovost diváka semele a nepustí.
    75%
    Chorvatský seriál z produkce HBO představuje žánrový mix napínavého kriminálního dramatu s mysteriózními prvky. V centru stojí čtveřice postav, jejichž životni linie svede dohromady násilná událost. Tvůrci silně čerpají z estetiky severské krimi. Vizuál obalený v temnotě a ostrých stínech podtrhuje atmosféricky hutné tempo, které společně se silnou zápletkou a precizním vývojem postav vytvářejí tíživý zážitek, jehož evropská surovost diváka semele a nepustí.
    1
  • Náš každodenní příběh
    Náš každodenní příběh (2015)
    Film

    Rodina Suišićova žila léta stereotypním životem a její členové se postupně stále více vzájemně odcizovali. Najednou se ale v jejich životě stane několik událostí, díky kterým pochopí, jak moc je pro ně rodina důležitá.

    Ines Tanović filmem Náš každodenní příběh ve svých 51 letech debutovala na poli celovečerního hraného filmu. Jak sama říká, chtěla natočit film o skutečném životě a to se ji podařilo náramně. Film zobrazuje život takový, jaký je, což v bosenské kinematografii není nic výjimečné, přesto se z ní něčím hodně vymyká. V centru pozornosti je zde totiž rodina, náležející k městské střední třídě, na první pohled fungující a zabezpečená. Pokud budete podrobně zkoumat bosenské filmy, natočené do roku premiéry tohoto snímku, obdobný film pravděpodobně nanajdete. Pokud se bosenští filmaři neobraceli do minulosti zejména k válce, která Bosnu v devadesátých letch postihla zdaleka nejvíc ze všech jugoslávských republik a natáčeli filmy ze současnosti, tak se soustředili hlavně na lidi z nižších sociálních vrstev či přímo z okraje společnosti. Ines Tanović říká, že film poskládala ze střípků příběhů, které prožila, případně se staly v jejím okolí. Říká, že dialogy nenapsala ona, ale život. (Balkanfilm)

    Žánry:DramaRodinný
    65%

    Rodina Suišićova žila léta stereotypním životem a její členové se postupně stále více vzájemně odcizovali. Najednou se ale v jejich životě stane několik událostí, díky kterým pochopí, jak moc je pro ně rodina důležitá.

    Ines Tanović filmem Náš každodenní příběh ve svých 51 letech debutovala na poli celovečerního hraného filmu. Jak sama říká, chtěla natočit film o skutečném životě a to se ji podařilo náramně. Film zobrazuje život takový, jaký je, což v bosenské kinematografii není nic výjimečné, přesto se z ní něčím hodně vymyká. V centru pozornosti je zde totiž rodina, náležející k městské střední třídě, na první pohled fungující a zabezpečená. Pokud budete podrobně zkoumat bosenské filmy, natočené do roku premiéry tohoto snímku, obdobný film pravděpodobně nanajdete. Pokud se bosenští filmaři neobraceli do minulosti zejména k válce, která Bosnu v devadesátých letch postihla zdaleka nejvíc ze všech jugoslávských republik a natáčeli filmy ze současnosti, tak se soustředili hlavně na lidi z nižších sociálních vrstev či přímo z okraje společnosti. Ines Tanović říká, že film poskládala ze střípků příběhů, které prožila, případně se staly v jejím okolí. Říká, že dialogy nenapsala ona, ale život. (Balkanfilm)

    Žánry:DramaRodinný
    2
  • Syn
    Syn (2019)
    Film
    Armana si jeho rodiče osvojili, když byl ještě malý. Nedlouho poté se jim ale narodil vlastní syn. Teď, na prahu dospělosti má Arman pocit, že je své rodině na obtíž. Pro jeho rodiče je obtížné dokázat mu, že jej milují, obzvláště když se s ním dostávají do častých sporů kvůli jeho nevyzpytatelnému chování. Podobně jako ve filmu Náš každodenní příběh se Ines Tanović soustředila na vykreslení vztahů v současné středostavovské bosenské rodině. Vše se tentokrát točí kolem Armana, sedmnáctiletého chlapce, kterého si rodina osvojila, když začala ztrácet naději, že se jim narodí vlastní dítě. O pár let později se ale stal zázrak, a tak získal Arman mladšího bratra, kterého má sice rád, ale na druhou stranu má kvůli němu pocit, že je v rodině nechtěnou kukačkou. Tento pocit u něj v adolescentním věku natolik zesílil, že se postupně uzavírá před svými adoptivními rodiči do tvrdé skořápky a jakoukoliv radu či pomoc od nich apriori odmítá. Navenek se snaží působit drsným dojmem, v jádru je ale hodný a velmi citlivý kluk. Na veškeré pobídky z okolí reaguje impulzivně a až později o svém jednání přemýšlí. O to je pro něj situace složitější. Pochybnosti o sobě v něm sílí a on se je snaží vyvracet tak, že svému okolí dokazuje svou sílu a odvahu. Ze svých neúspěchů začíná vinit rodiče, kteří mu podle něj nedávají vše, co by dostal, kdyby byl jejich vlastním synem. Když může, utíká za svými vrstevníky, mezi kterými se snaží vyniknout a kompenzovat si své pocity méněcennosti. Jistou naději na zklidnění situace skýtá nová spolužačka, se kterou se začíná sbližovat a při navazování vztahu s ní si začíná uvědomovat, že se celý svět nemusí nutně točit jen kolem něj. Snímek Syn není jen popisem problémů dospívajícího chlapce hledajícího své místo ve společnosti. Ines Tanović napsala a natočila příběh, ve kterém je ukryto mnohem víc. Na poměrně malém prostoru dokázala jít do překvapivé hloubky i ve vyobrazení vztahů mezi Armanovými rodiči a jejich přáteli. Ve vykreslování vztahů mezi rodiči a dětmi se pohybuje v obou směrech a ukazuje, že v jisté chvíli se role otáčí a jsou to děti, které by se měly postarat o své rodiče. To vše zasadila do prostředí současného Sarajeva, ve kterém není úplně snadné udržet si životní standard. (Balkanfilm)
    Žánry:Drama
    55%
    Armana si jeho rodiče osvojili, když byl ještě malý. Nedlouho poté se jim ale narodil vlastní syn. Teď, na prahu dospělosti má Arman pocit, že je své rodině na obtíž. Pro jeho rodiče je obtížné dokázat mu, že jej milují, obzvláště když se s ním dostávají do častých sporů kvůli jeho nevyzpytatelnému chování. Podobně jako ve filmu Náš každodenní příběh se Ines Tanović soustředila na vykreslení vztahů v současné středostavovské bosenské rodině. Vše se tentokrát točí kolem Armana, sedmnáctiletého chlapce, kterého si rodina osvojila, když začala ztrácet naději, že se jim narodí vlastní dítě. O pár let později se ale stal zázrak, a tak získal Arman mladšího bratra, kterého má sice rád, ale na druhou stranu má kvůli němu pocit, že je v rodině nechtěnou kukačkou. Tento pocit u něj v adolescentním věku natolik zesílil, že se postupně uzavírá před svými adoptivními rodiči do tvrdé skořápky a jakoukoliv radu či pomoc od nich apriori odmítá. Navenek se snaží působit drsným dojmem, v jádru je ale hodný a velmi citlivý kluk. Na veškeré pobídky z okolí reaguje impulzivně a až později o svém jednání přemýšlí. O to je pro něj situace složitější. Pochybnosti o sobě v něm sílí a on se je snaží vyvracet tak, že svému okolí dokazuje svou sílu a odvahu. Ze svých neúspěchů začíná vinit rodiče, kteří mu podle něj nedávají vše, co by dostal, kdyby byl jejich vlastním synem. Když může, utíká za svými vrstevníky, mezi kterými se snaží vyniknout a kompenzovat si své pocity méněcennosti. Jistou naději na zklidnění situace skýtá nová spolužačka, se kterou se začíná sbližovat a při navazování vztahu s ní si začíná uvědomovat, že se celý svět nemusí nutně točit jen kolem něj. Snímek Syn není jen popisem problémů dospívajícího chlapce hledajícího své místo ve společnosti. Ines Tanović napsala a natočila příběh, ve kterém je ukryto mnohem víc. Na poměrně malém prostoru dokázala jít do překvapivé hloubky i ve vyobrazení vztahů mezi Armanovými rodiči a jejich přáteli. Ve vykreslování vztahů mezi rodiči a dětmi se pohybuje v obou směrech a ukazuje, že v jisté chvíli se role otáčí a jsou to děti, které by se měly postarat o své rodiče. To vše zasadila do prostředí současného Sarajeva, ve kterém není úplně snadné udržet si životní standard. (Balkanfilm)
    Žánry:Drama
    3