?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Carsten Thiele: Filmy a seriály

  • 1
  • 2
  • 3
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    4
  • Egon Schiele
    Egon Schiele (2016)
    Film
    • iTunes
    • KVIFF TV
    • DaFilms

    Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře, a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji, začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika.

    Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“. Jeho provokativní erotická tvorba brzy vyvolá odezvu nejen mezi výtvarníky a galeristy, ale i mezi počestnými občany. Pro nevázaný způsob života je dokonce nucen ukončit svůj pobyt v Českém Krumlově. Nakonec je ale stejně zatčen, čelí obvinění ze sexuálního zneužití nezletilé dívky a soudce spálí pro výstrahu jeho kresbu.

    Schieleho radikální malby sice pohoršovaly vídeňskou společnost, ale podobně odvážní umělci jako Gustav Klimt cítili jeho výjimečnost. Egon Schiele byl ve své tvorbě připraven jít až za hranu vlastní bolesti, obětoval pro své umění lásku a nakonec i život. Pro umění, které nás inspiruje dodnes. Pod filmem je podepsán uznávaný rakouský režisér Dieter Berner, který je i populárním hercem (Pianistka, Egon Schiele) a spoluautorem scénáře. (CinemArt CZ)

     

    63%

    Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře, a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji, začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika.

    Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“. Jeho provokativní erotická tvorba brzy vyvolá odezvu nejen mezi výtvarníky a galeristy, ale i mezi počestnými občany. Pro nevázaný způsob života je dokonce nucen ukončit svůj pobyt v Českém Krumlově. Nakonec je ale stejně zatčen, čelí obvinění ze sexuálního zneužití nezletilé dívky a soudce spálí pro výstrahu jeho kresbu.

    Schieleho radikální malby sice pohoršovaly vídeňskou společnost, ale podobně odvážní umělci jako Gustav Klimt cítili jeho výjimečnost. Egon Schiele byl ve své tvorbě připraven jít až za hranu vlastní bolesti, obětoval pro své umění lásku a nakonec i život. Pro umění, které nás inspiruje dodnes. Pod filmem je podepsán uznávaný rakouský režisér Dieter Berner, který je i populárním hercem (Pianistka, Egon Schiele) a spoluautorem scénáře. (CinemArt CZ)

     

    5
  • 6
  • Kuma
    Kuma (2012)
    Film

    Když Aiše slaví svatbu, téměř každý v její turecké vesnici věří, že si bere Hasana, který je jen o pár let starší než ona. Ale ve skutečnosti je Aiše poslána do Vídně jako druhá žena Hasanova otce, Mustafy. Dívka přijíždí do Rakouska a dostává se jí rozporuplného přijetí od nové rodiny. Mustafovy děti, kdy některé z nich jsou starší než Aiše, se k ní obrací zády. Jen Fatma, Mustafova manželka, která umírá na rakovinu, se zdá opravdu potěšena: nyní si může být jista, že její muž, kterému byla vždy loajální a obětavou muslimskou ženou, má dobrou nástupkyni. Mezi dvěma ženami se rozvine zvláštní přátelství, ale to je brzy podrobeno zkoušce, když rodina čelí nečekané ráně osudu.

    Režisér Umut Dag vypovídá o komplexním mikrokosmu turecké rodiny žijící ve Vídni a projevuje tak ohromný díl citlivosti v práci, která odkrývá vztahy mezi starým a mladým, loajálností a přátelstvím a nebojí se vyvolat hluboko usazené emoce.

    Žánry:Drama
    Režie:Umut Dag
    53%

    Když Aiše slaví svatbu, téměř každý v její turecké vesnici věří, že si bere Hasana, který je jen o pár let starší než ona. Ale ve skutečnosti je Aiše poslána do Vídně jako druhá žena Hasanova otce, Mustafy. Dívka přijíždí do Rakouska a dostává se jí rozporuplného přijetí od nové rodiny. Mustafovy děti, kdy některé z nich jsou starší než Aiše, se k ní obrací zády. Jen Fatma, Mustafova manželka, která umírá na rakovinu, se zdá opravdu potěšena: nyní si může být jista, že její muž, kterému byla vždy loajální a obětavou muslimskou ženou, má dobrou nástupkyni. Mezi dvěma ženami se rozvine zvláštní přátelství, ale to je brzy podrobeno zkoušce, když rodina čelí nečekané ráně osudu.

    Režisér Umut Dag vypovídá o komplexním mikrokosmu turecké rodiny žijící ve Vídni a projevuje tak ohromný díl citlivosti v práci, která odkrývá vztahy mezi starým a mladým, loajálností a přátelstvím a nebojí se vyvolat hluboko usazené emoce.

    Žánry:Drama
    Režie:Umut Dag
    7
  • 8
  • Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi
    Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi (2007)
    Film

    Do konce roku 1944 zbývá pět dnů a Adolf Hitler (Helge Schneider) propadá depresím. Prvního ledna má před zraky tisíců Berlíňanů a filmovými kamerami pronést novoroční řeč – bojovnou, údernou a ráznou. Jenže má deprese a na nějaké řečnění nemá ani pomyšlení. Třetí říše se hroutí a Adolf také. Jeho nejbližší spolupracovník a ministr propagandy Joseph Goebbles však potřebuje svého vůdce v dobré kondici, a proto přichází s nápadem, že s přípravou novoročního projevu může Hitlerovi pomoct jeho bývalý dvorní herec Adolf Grünbaum (Ulrich Mühe). Jenže Grünbaum je nejen židovského původu, ale ještě k tomu „žije“ i s celou svojí rodinou v koncentračním táboře. Goebbels neváhá a nechává celou rodinu přivézt rovnou do vůdcova sídla a Grünbauma posílá rovnou do kanceláře svého šéfa. Čas běží a vůdce musí být do novoročního projevu zpátky ve formě.

    Adolf Hitler se jako komické postava ve filmu objevil už několikrát, ale ještě nikdy v celovečerním německém snímku. Hned po svém uvedení v německých kinech vyvolal film mimořádnou vlnu mediálního zájmu. Ozvaly se židovské i pravicové organizace, církve, oběti holocaustu… a ti všichni měli pocit, že film jejich životy jaksi poškozuje. Ne tak režisér a autor scénáře Dani Levy. Tento Švýcar židovského původu, který se tématem holocaustu zabýval i ve svých předchozích snímcích, totiž Adolfa Hitlera ukazuje jako bezbranného imbecila, s jehož mentálním rozpoložením může pohnout jen distingovaný židovský profesor.

    Výrazné herecké výkony nedávno zesnulého Ulricha Müheho (Životy těch druhých) a Helge Schneidera (přední německý komik, improvizátor a satirik) z filmu činí šokující komedii, doprovázenou mrazivým pocitem nepatřičnosti. Současný film se s druhou světovou válkou vypořádává jako s akčním dramatem, thrillerem nebo srdceryvným melodramatem. Ale Levy se s ní vypořádává po svém – v duchu nejlepších tradic německé satiry, která si z Hitlera a nacismu utahovala před i po jeho nástupu k moci, dokud to tedy ještě šlo. Možná i díky této návaznosti patří v Německu Můj vůdce i přes svou kontroverznost k divácky nejúspěšnějším filmům letošního roku. (oficiální text distributora)

    Režie:Dani Levy
    49%

    Do konce roku 1944 zbývá pět dnů a Adolf Hitler (Helge Schneider) propadá depresím. Prvního ledna má před zraky tisíců Berlíňanů a filmovými kamerami pronést novoroční řeč – bojovnou, údernou a ráznou. Jenže má deprese a na nějaké řečnění nemá ani pomyšlení. Třetí říše se hroutí a Adolf také. Jeho nejbližší spolupracovník a ministr propagandy Joseph Goebbles však potřebuje svého vůdce v dobré kondici, a proto přichází s nápadem, že s přípravou novoročního projevu může Hitlerovi pomoct jeho bývalý dvorní herec Adolf Grünbaum (Ulrich Mühe). Jenže Grünbaum je nejen židovského původu, ale ještě k tomu „žije“ i s celou svojí rodinou v koncentračním táboře. Goebbels neváhá a nechává celou rodinu přivézt rovnou do vůdcova sídla a Grünbauma posílá rovnou do kanceláře svého šéfa. Čas běží a vůdce musí být do novoročního projevu zpátky ve formě.

    Adolf Hitler se jako komické postava ve filmu objevil už několikrát, ale ještě nikdy v celovečerním německém snímku. Hned po svém uvedení v německých kinech vyvolal film mimořádnou vlnu mediálního zájmu. Ozvaly se židovské i pravicové organizace, církve, oběti holocaustu… a ti všichni měli pocit, že film jejich životy jaksi poškozuje. Ne tak režisér a autor scénáře Dani Levy. Tento Švýcar židovského původu, který se tématem holocaustu zabýval i ve svých předchozích snímcích, totiž Adolfa Hitlera ukazuje jako bezbranného imbecila, s jehož mentálním rozpoložením může pohnout jen distingovaný židovský profesor.

    Výrazné herecké výkony nedávno zesnulého Ulricha Müheho (Životy těch druhých) a Helge Schneidera (přední německý komik, improvizátor a satirik) z filmu činí šokující komedii, doprovázenou mrazivým pocitem nepatřičnosti. Současný film se s druhou světovou válkou vypořádává jako s akčním dramatem, thrillerem nebo srdceryvným melodramatem. Ale Levy se s ní vypořádává po svém – v duchu nejlepších tradic německé satiry, která si z Hitlera a nacismu utahovala před i po jeho nástupu k moci, dokud to tedy ještě šlo. Možná i díky této návaznosti patří v Německu Můj vůdce i přes svou kontroverznost k divácky nejúspěšnějším filmům letošního roku. (oficiální text distributora)

    Režie:Dani Levy
    9
  • 10