Lavrenti Masokha: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Lavrenti Masokha: Filmy a seriály

  • Sedmnáct zastavení jara
    Sedmnáct zastavení jara (1973)
    Seriál

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    81%

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Zlomená pouta
    Zlomená pouta (1951)
    FilmRole: Nikolay Kostomarov
    Sovětský barevný životopisný film o Tarasu Hryhoroviči Ševčenkovi, největším básníku Ukrajiny. Film za chycuje dobu, kdy Ševčenko studoval na petrohradské akademii a kdy po skončení studií věnoval svou tvorbu boji za svobodu ukrajinského lidu, boji proti carismu. Značná část filmu se zabývá Ševčenkovým uvězněním ve vojenské pevnosti (tato část filmu je vůbec nejúchvatnější). Film "Zlomená pouta", který je posledním dílem zesnulého režiséra Igora Savčenka, byl vyznamenán Stalinovou cenou I. stupně a na VII. MFF v Československu bylo Savčenkovi za jeho vytvoření uděleno zvláštní čestné uznání in memoriam. (FILMOVÝ PŘEHLED 48-49 / 1952)
    62%
    Sovětský barevný životopisný film o Tarasu Hryhoroviči Ševčenkovi, největším básníku Ukrajiny. Film za chycuje dobu, kdy Ševčenko studoval na petrohradské akademii a kdy po skončení studií věnoval svou tvorbu boji za svobodu ukrajinského lidu, boji proti carismu. Značná část filmu se zabývá Ševčenkovým uvězněním ve vojenské pevnosti (tato část filmu je vůbec nejúchvatnější). Film "Zlomená pouta", který je posledním dílem zesnulého režiséra Igora Savčenka, byl vyznamenán Stalinovou cenou I. stupně a na VII. MFF v Československu bylo Savčenkovi za jeho vytvoření uděleno zvláštní čestné uznání in memoriam. (FILMOVÝ PŘEHLED 48-49 / 1952)
    5
  • Ščors
    Ščors (1939)
    Film
    Sovětský umělecký film režiséra Alexandra Dovženka o ukrajinském hrdinovi Sčorsovi. Děj filmu začíná rokem 1918 na Ukrajině za občanské války, kdy partyzánsky pluk, jemuž velí Nikolaj Alexandrovič Sčors, bojuje s početnými hordami bílých, kteří zaplavili Ukrajinu. Za úspěšných bojů s nepřáteli revoluce vzrostl pluk na divisi, jíž připadl úkol vyhnat bílé z jihovýchodní Ukrajiny, kterou v létě roku 1919 ještě ovládali. Film vrcholí slavnou událostí — vyřazením prvních důstojníků — absolventů Ščorsovy školy, kteří měli tvořit jádro velitelských kádrů budoucí Rudé armády. (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1957)
    59%
    Sovětský umělecký film režiséra Alexandra Dovženka o ukrajinském hrdinovi Sčorsovi. Děj filmu začíná rokem 1918 na Ukrajině za občanské války, kdy partyzánsky pluk, jemuž velí Nikolaj Alexandrovič Sčors, bojuje s početnými hordami bílých, kteří zaplavili Ukrajinu. Za úspěšných bojů s nepřáteli revoluce vzrostl pluk na divisi, jíž připadl úkol vyhnat bílé z jihovýchodní Ukrajiny, kterou v létě roku 1919 ještě ovládali. Film vrcholí slavnou událostí — vyřazením prvních důstojníků — absolventů Ščorsovy školy, kteří měli tvořit jádro velitelských kádrů budoucí Rudé armády. (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1957)
    6