?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Yaak Karsunke: Filmy a seriály

  • Berlín, Alexandrovo náměstí
    Berlín, Alexandrovo náměstí (1980)
    Seriál

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    81%

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    1
  • 2
  • 3
  • Götter der Pest
    Götter der Pest (1970)
    FilmRole: Kommissar

    K nejvýraznějším německým režisérům a nejosobitějším tvůrcům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let patří Rainer Werner Fassbinder. Již jako třiadvacetiletý založil v Mnichově divadelní nonkonformní scénu, kde se stal vůdčí uměleckou osobností jako scenárista i režisér. Přestože obdivoval díla Buňuelova, Bergmanova, Walshova i Sirkova, byl vlastně samouk, který vyrůstal a zrál na vlastní pěst. Jeho filmová tvorba je neobyčejně rozsáhlá: čítá na 43 celovečerních hraných titulů. V roce 1969 režíroval Fassbinder společně s Michaelem Fenglerem - který byl asistentem režie již na jeho předchozím snímku Katzelmacher - film Bohové moru, již tradičně podle vlastního scénáře. Tento melodramatický příběh o gangsterech je jedním z jeho nejčernějších opusů. Z hollywoodských filmů si vypůjčil černé limuzíny, kolty, vzhled a gesta postav. S určitou ironií a hravostí obrací Fassbinder tato klišé naruby, tváří se, jako by chtěl citovat americké filmy čtyřicátých let, ale naplňuje tyto mýty novým obsahem, svým vlastním tématem, jímž je zrada. Gangster Franz je propuštěn z vězení. Přichází do nočního klubu, kde zpívá jeho bývalá přítelkyně Joanna. S mužem, který mu kdysi zastřelil bratra, přepadne Franz obchodní dům, ale akce se zvrtne. Konečná přestřelka mezi konzervami a pracími prášky povyšuje film na alegorii: nonkonformista umírá mezi symboly konzumní společnosti. Jistá sentimentalita předlohy nestírá nic z kouzla filmového rukopisu ani z morálního poučení v závěru, jenž jako by byl variantou, která se znovu objeví v jiných podobách v dalších Fassbinderových filmech.

    Žánry:DramaKrimiLGBTQ+
    63%

    K nejvýraznějším německým režisérům a nejosobitějším tvůrcům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let patří Rainer Werner Fassbinder. Již jako třiadvacetiletý založil v Mnichově divadelní nonkonformní scénu, kde se stal vůdčí uměleckou osobností jako scenárista i režisér. Přestože obdivoval díla Buňuelova, Bergmanova, Walshova i Sirkova, byl vlastně samouk, který vyrůstal a zrál na vlastní pěst. Jeho filmová tvorba je neobyčejně rozsáhlá: čítá na 43 celovečerních hraných titulů. V roce 1969 režíroval Fassbinder společně s Michaelem Fenglerem - který byl asistentem režie již na jeho předchozím snímku Katzelmacher - film Bohové moru, již tradičně podle vlastního scénáře. Tento melodramatický příběh o gangsterech je jedním z jeho nejčernějších opusů. Z hollywoodských filmů si vypůjčil černé limuzíny, kolty, vzhled a gesta postav. S určitou ironií a hravostí obrací Fassbinder tato klišé naruby, tváří se, jako by chtěl citovat americké filmy čtyřicátých let, ale naplňuje tyto mýty novým obsahem, svým vlastním tématem, jímž je zrada. Gangster Franz je propuštěn z vězení. Přichází do nočního klubu, kde zpívá jeho bývalá přítelkyně Joanna. S mužem, který mu kdysi zastřelil bratra, přepadne Franz obchodní dům, ale akce se zvrtne. Konečná přestřelka mezi konzervami a pracími prášky povyšuje film na alegorii: nonkonformista umírá mezi symboly konzumní společnosti. Jistá sentimentalita předlohy nestírá nic z kouzla filmového rukopisu ani z morálního poučení v závěru, jenž jako by byl variantou, která se znovu objeví v jiných podobách v dalších Fassbinderových filmech.

    Žánry:DramaKrimiLGBTQ+
    4