Annemarie Düringer: Nejlepší filmy
a seriály

6.6

Annemarie Düringer: Filmy a seriály

  • Berlín, Alexandrovo náměstí
    Berlín, Alexandrovo náměstí (1980)
    SeriálRole: Cilly

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    81%

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    1
  • Touha Veroniky Vossové
    Touha Veroniky Vossové (1982)
    FilmRole: Dr. Marianne Katz

    Veronika Voss je již jen dohasínající hereckou hvězdou třicátých a čtyřicátých let. Herečka, o které se proslýchá že měla románek Goebelsem a byla přední německou hvězdou, teď jen těžko dostává velké herecké příležitosti. Setkává se s ní mladý publicista Robert, který o její slávě nic neví a postupně vše zjišťuje z Veroničina vyprávění. Začnou si spolu románek, i přes to, že Robert má šťastný vztah s Henriettou. Veronika s Robertem tráví víkend na chatě, kde však Veronika začne trpět panickými záchvaty, čehož se Robert poleká. Veroniky stav se čím dál horší a Robert se rozhodne napsat příběh o vyhasínající kariéře stárnoucí herečky, přičemž Veronika je jeho hlavním pozorovacím subjektem. Čím více se Robert noří do jejího života, zjišťuje její spojitost s doktorkou Katz. Ta Veroniku udržuje závislou na morfiu, díky čemuž z ní může dostávat finance, kdykoliv se jí zachce. Aby Robert potvrdil své podezření, posílá za doktorkou Henriettu v přestrojení, aby od ní získala recept na morfium. Doktorka však lest prohlédne a Henriettu zabije. Než přijede policie, doktorka s Veroničinou pomocí zahladí důkaty. Robert pak jen marně sleduje doktorku, která donutí Veroniku veškerý majetek přepsat na ní, výměnou za fatální dávku drog. Po smrti Veroniky je Robert bezmocně svědkem toho, jak si doktorka užívá bohatství.

    74%

    Veronika Voss je již jen dohasínající hereckou hvězdou třicátých a čtyřicátých let. Herečka, o které se proslýchá že měla románek Goebelsem a byla přední německou hvězdou, teď jen těžko dostává velké herecké příležitosti. Setkává se s ní mladý publicista Robert, který o její slávě nic neví a postupně vše zjišťuje z Veroničina vyprávění. Začnou si spolu románek, i přes to, že Robert má šťastný vztah s Henriettou. Veronika s Robertem tráví víkend na chatě, kde však Veronika začne trpět panickými záchvaty, čehož se Robert poleká. Veroniky stav se čím dál horší a Robert se rozhodne napsat příběh o vyhasínající kariéře stárnoucí herečky, přičemž Veronika je jeho hlavním pozorovacím subjektem. Čím více se Robert noří do jejího života, zjišťuje její spojitost s doktorkou Katz. Ta Veroniku udržuje závislou na morfiu, díky čemuž z ní může dostávat finance, kdykoliv se jí zachce. Aby Robert potvrdil své podezření, posílá za doktorkou Henriettu v přestrojení, aby od ní získala recept na morfium. Doktorka však lest prohlédne a Henriettu zabije. Než přijede policie, doktorka s Veroničinou pomocí zahladí důkaty. Robert pak jen marně sleduje doktorku, která donutí Veroniku veškerý majetek přepsat na ní, výměnou za fatální dávku drog. Po smrti Veroniky je Robert bezmocně svědkem toho, jak si doktorka užívá bohatství.

    2
  • 3
  • 4
  • Gebürtig
    Gebürtig (2002)
    FilmRole: Amalie Katz
    Rodiče Hermanna Gebirtiga zahynuli v koncentračním táboře. Otec Dannyho Demanta také. Otec Susanne Ressellové vstoupil na protest proti nacismu do komunistické strany. Byl internován, přežil a umírá ve chvíli, kdy po čtyřiceti letech poznal někdejšího esesáka Pointera, který byl postrachem tábora v Ebensee. Otec Konrada Sachse byl přesvědčený nacista a jako lékař obžalovaný ze zločinů proti lidskosti skončil před tribunálem v Norimberku. Osudy posledních svědků nacistických zvěrstev a potomků těch, jimž válka zničila život nebo charakter, se protínají. Susanne se vydává do New Yorku, aby přesvědčila známého židovského skladatele Hermanna Gebirtiga, který přežil holocaust, aby se vrátil do rodné Vídně a vydal své svědectví...
    66%
    Rodiče Hermanna Gebirtiga zahynuli v koncentračním táboře. Otec Dannyho Demanta také. Otec Susanne Ressellové vstoupil na protest proti nacismu do komunistické strany. Byl internován, přežil a umírá ve chvíli, kdy po čtyřiceti letech poznal někdejšího esesáka Pointera, který byl postrachem tábora v Ebensee. Otec Konrada Sachse byl přesvědčený nacista a jako lékař obžalovaný ze zločinů proti lidskosti skončil před tribunálem v Norimberku. Osudy posledních svědků nacistických zvěrstev a potomků těch, jimž válka zničila život nebo charakter, se protínají. Susanne se vydává do New Yorku, aby přesvědčila známého židovského skladatele Hermanna Gebirtiga, který přežil holocaust, aby se vrátil do rodné Vídně a vydal své svědectví...
    5
  • 6
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    7
  • 8
  • Vize - Ze života Hildegardy z Bingenu
    Vize - Ze života Hildegardy z Bingenu (2009)
    FilmRole: Äbtissin Tengwich

    Margarethe von Trottová, jedna z čelných představitelek německé nové vlny a velice aktivní propagátorka feminismu v kinematografii, našla pro svůj snímek z roku 2009 inspiraci v historii. Hlavní hrdinkou jejího biografického dramatu je Hildegarda z Bingenu, možná největší ženská osobnost německého středověku, básnířka, léčitelka, hudební skladatelka, teoložka, ale především nadčasová vizionářka, z jejíchž odkazů svět čerpá dodnes. Von Trottová se rozhodla sledovat život této výjimečné osobnosti v celé šíři - od jejího příchodu do opatství Disibodenberg až po vstup do řádu. Nevšední ženě dovolil řád nahlédnout do tajů přírodní medicíny a stejně tak jí umožnil i spirituální vývoj, jenž se posléze odrazil hlavně v Hildegardiných náboženských vytrženích, o nichž posléze sama zanechala rozsáhlá pojednání. V pozoruhodném příběhu o unikátní individualitě, jež celý život hlásala potřebu co největšího sepětí s přírodou a dokázala se postavit i těm nejvyšším autoritám, byla hlavní role svěřena držitelce ceny pro nejlepší herečku z Cannes, Barbaře Sukowé. 

    (oficiální text distributora)

    59%

    Margarethe von Trottová, jedna z čelných představitelek německé nové vlny a velice aktivní propagátorka feminismu v kinematografii, našla pro svůj snímek z roku 2009 inspiraci v historii. Hlavní hrdinkou jejího biografického dramatu je Hildegarda z Bingenu, možná největší ženská osobnost německého středověku, básnířka, léčitelka, hudební skladatelka, teoložka, ale především nadčasová vizionářka, z jejíchž odkazů svět čerpá dodnes. Von Trottová se rozhodla sledovat život této výjimečné osobnosti v celé šíři - od jejího příchodu do opatství Disibodenberg až po vstup do řádu. Nevšední ženě dovolil řád nahlédnout do tajů přírodní medicíny a stejně tak jí umožnil i spirituální vývoj, jenž se posléze odrazil hlavně v Hildegardiných náboženských vytrženích, o nichž posléze sama zanechala rozsáhlá pojednání. V pozoruhodném příběhu o unikátní individualitě, jež celý život hlásala potřebu co největšího sepětí s přírodou a dokázala se postavit i těm nejvyšším autoritám, byla hlavní role svěřena držitelce ceny pro nejlepší herečku z Cannes, Barbaře Sukowé. 

    (oficiální text distributora)

    9
  • 10
  • Vraždy v Kitzbühelu
    Vraždy v Kitzbühelu (2001)
    Seriál
    • VOYO
    25%
    11