Gerd Deutschmann: Nejlepší filmy
a seriály

4.6

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Gerd Deutschmann: Filmy a seriály

  • 1
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    2
  • 3
  • Žhavé Alpy
    Žhavé Alpy (1974)
    Film

    Jak víme, Německo během druhé světové války pracovalo na vývoji zbraní hromadného ničení. Jenže navzdory učebnicím dějepisu snahy v oné oblasti pokračovaly ještě mnoho dekád po vítězství spojenců. Pouze se vlivem odzbrojení Německa přesunuly na kulturní frontu, kde pod obecným označením „německý humor“ dosáhly drastické efektivity. Nejobávanější variantou této devastující nekonvenční zbraně zůstává těžkotonážní lidový model 18+, s kódovým označením „Lederhosenfilm“. Ten je obzvláště zákeřný, neboť láká nic netušící diváky na přísliby erotiky, ale přitom šíří paralyzující dávku košilatých humorů nejjalovějšího a nejzhůvěřilejšího typu. Mezi obvyklé následky jeho působení náleží nevěřícné zírání, kroucení hlavou, lomení rukama a v případě obzvláště děsivých variant se přeživší s hrůzou v očích zmůžou jen na brblání typu „zlatej Troška“ nebo „kam se hrabe Vejdělek“.

    Bylo jen otázkou času, kdy se Festival otrlého diváka odváží do vod tyroláckých hoblovaček. Naše tenkrát poprvé s filmy plnými prostopášného dovádění proběhne pod patronátem Oppenheimera německé kinematografie, ničitele vkusů Sigiho Rothemunda. Jeho zhůvěřilý flák, jenž zdobil české videopůjčovny pod názvem Žhavé Alpy, představuje ideální příspěvek letošnímu tématu mateřství. Jak se na německý eroťák sluší a patří, také zde diváky čeká kanonáda bodrých humorů, rustikálního tajtrlíkování, hovadných zvratů, zduřelých stereotypů a postelových prostocviků – jenže tentokrát nikoli nezávazných. Hraje se totiž o budoucnost Šoustajovic! Starosta zapadlé alpské vísky má spadeno na tučné dotace, ale ty obec získá jen povýšením na městys. Nezbývá, než navýšit počet obyvatel, což zavdává k... Inu, modří už vědí. (Festival otrlého diváka)

    Žánry:KomedieErotický
    50%

    Jak víme, Německo během druhé světové války pracovalo na vývoji zbraní hromadného ničení. Jenže navzdory učebnicím dějepisu snahy v oné oblasti pokračovaly ještě mnoho dekád po vítězství spojenců. Pouze se vlivem odzbrojení Německa přesunuly na kulturní frontu, kde pod obecným označením „německý humor“ dosáhly drastické efektivity. Nejobávanější variantou této devastující nekonvenční zbraně zůstává těžkotonážní lidový model 18+, s kódovým označením „Lederhosenfilm“. Ten je obzvláště zákeřný, neboť láká nic netušící diváky na přísliby erotiky, ale přitom šíří paralyzující dávku košilatých humorů nejjalovějšího a nejzhůvěřilejšího typu. Mezi obvyklé následky jeho působení náleží nevěřícné zírání, kroucení hlavou, lomení rukama a v případě obzvláště děsivých variant se přeživší s hrůzou v očích zmůžou jen na brblání typu „zlatej Troška“ nebo „kam se hrabe Vejdělek“.

    Bylo jen otázkou času, kdy se Festival otrlého diváka odváží do vod tyroláckých hoblovaček. Naše tenkrát poprvé s filmy plnými prostopášného dovádění proběhne pod patronátem Oppenheimera německé kinematografie, ničitele vkusů Sigiho Rothemunda. Jeho zhůvěřilý flák, jenž zdobil české videopůjčovny pod názvem Žhavé Alpy, představuje ideální příspěvek letošnímu tématu mateřství. Jak se na německý eroťák sluší a patří, také zde diváky čeká kanonáda bodrých humorů, rustikálního tajtrlíkování, hovadných zvratů, zduřelých stereotypů a postelových prostocviků – jenže tentokrát nikoli nezávazných. Hraje se totiž o budoucnost Šoustajovic! Starosta zapadlé alpské vísky má spadeno na tučné dotace, ale ty obec získá jen povýšením na městys. Nezbývá, než navýšit počet obyvatel, což zavdává k... Inu, modří už vědí. (Festival otrlého diváka)

    Žánry:KomedieErotický
    4
  • Derrick
    Derrick (1974)
    Seriál
    48%
    5
  • Starej
    Starej (1977)
    Seriál
    29%
    6
  • Hájovna Falkenau
    Hájovna Falkenau (1989)
    Seriál
    27%
    7