?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Miguel Markin: Filmy a seriály

  • Boží zásah
    Boží zásah (2002)
    Film
    Realitu palestínsko-izraelského nažívania poznáme zväčša len z dramatických televíznych šotov, čiže vôbec nie. I preto je pre našinca interpretácia týchto vzdialených priestorov vzácna. Optika, ktorú nám ponúka palestínsky režisér Elia Suleiman zachytáva tento priestor a jeho rytmus v nevšednej, grotesknej podobe. V ťaživých teplotách blízkovýchodných páľav sa odohrávajú žabomyšie susedské spory okolo odpadkov, či nadmerného hluku, ulicou sa mihne nahlúpla turistka a vypytuje sa na cestu. Prekvapený policajt vyťahuje z antona polapeného a káže zablúdenej pomôcť. So zákazmi a príkazmi kontrolovaných území má do činenia milenecká dvojica, vojaci, strážiaci akýsi dialničný priechod sú bizardne konfrontovaní s obrovským balónom. Usmieva sa na nich gambatá Arafatová tvár. Záver ústi do parodickej prestrelky á la Hollywood, do ktorej zasahuje vznášajúca sa figúra, pripomínajúca Spasiteľa.

    Elia Suleiman (1960) vyrástol v Palestíne, filmu sa učil v USA a žije vo Francúzsku. Možno práve konfrontácia s tak odlišným kultúrnym pozadím dáva energiu jeho nevšednému humoru. Býva často porovnávaný so štýlom Jacquesa Tatiho i Bustera Keatona. Jeho základným prostriedkom je skratka a zdanlivo nesúvislé spájania významov jednotlivých scén. Ich výsledkom je nenásilný, ale o to pôsobivejší komický efekt. Aj keď sa, až na pár výbuchov v záhrade domu, vyhýba zobrazovaniu násilností, dáva nám tušiť často veľmi jednoduché, dokonca i slaboduché dôvody skutočných masakrov.
    65%
    Realitu palestínsko-izraelského nažívania poznáme zväčša len z dramatických televíznych šotov, čiže vôbec nie. I preto je pre našinca interpretácia týchto vzdialených priestorov vzácna. Optika, ktorú nám ponúka palestínsky režisér Elia Suleiman zachytáva tento priestor a jeho rytmus v nevšednej, grotesknej podobe. V ťaživých teplotách blízkovýchodných páľav sa odohrávajú žabomyšie susedské spory okolo odpadkov, či nadmerného hluku, ulicou sa mihne nahlúpla turistka a vypytuje sa na cestu. Prekvapený policajt vyťahuje z antona polapeného a káže zablúdenej pomôcť. So zákazmi a príkazmi kontrolovaných území má do činenia milenecká dvojica, vojaci, strážiaci akýsi dialničný priechod sú bizardne konfrontovaní s obrovským balónom. Usmieva sa na nich gambatá Arafatová tvár. Záver ústi do parodickej prestrelky á la Hollywood, do ktorej zasahuje vznášajúca sa figúra, pripomínajúca Spasiteľa.

    Elia Suleiman (1960) vyrástol v Palestíne, filmu sa učil v USA a žije vo Francúzsku. Možno práve konfrontácia s tak odlišným kultúrnym pozadím dáva energiu jeho nevšednému humoru. Býva často porovnávaný so štýlom Jacquesa Tatiho i Bustera Keatona. Jeho základným prostriedkom je skratka a zdanlivo nesúvislé spájania významov jednotlivých scén. Ich výsledkom je nenásilný, ale o to pôsobivejší komický efekt. Aj keď sa, až na pár výbuchov v záhrade domu, vyhýba zobrazovaniu násilností, dáva nám tušiť často veľmi jednoduché, dokonca i slaboduché dôvody skutočných masakrov.
    1
  • Kadosh
    Kadosh (1999)
    Film

    Pozoruhodný film renomovaného režiséra Amose Gitaie byl s ohlasem uveden na MFF v Cannes. Jeho příběh dovolí divákům nahlédnout do života jeruzalémské čtvrti Mea Shearim, kde žijí ortodoxní Židé. O cestě jejich osudů rozhoduje s boží prozřetelností a rozhodností místní rabín. Je mu jedno, že manželé Meir a Rivka se milují - protože během deseti let svého manželství nepočali dítě, měl by se Meir oženit s jinou dívkou a zplodit syna. Ani Malka, sestra Rivky, nemá na růžích ustláno. Miluje sympatického Yaakova, který je ovšem kvůli službě v armádě vykázán z komunity. Podle rabínova nekompromisního rozhodnutí by si měla Malka vzít "vzorného věřícího" Yossefa. Sestry tak stojí před osudovým rozhodnutím. Podřídí se rabínovi a tím i tisíciletým židovským tradicím, nebo vezmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou?

    Režie:Amos Gitai
    62%

    Pozoruhodný film renomovaného režiséra Amose Gitaie byl s ohlasem uveden na MFF v Cannes. Jeho příběh dovolí divákům nahlédnout do života jeruzalémské čtvrti Mea Shearim, kde žijí ortodoxní Židé. O cestě jejich osudů rozhoduje s boží prozřetelností a rozhodností místní rabín. Je mu jedno, že manželé Meir a Rivka se milují - protože během deseti let svého manželství nepočali dítě, měl by se Meir oženit s jinou dívkou a zplodit syna. Ani Malka, sestra Rivky, nemá na růžích ustláno. Miluje sympatického Yaakova, který je ovšem kvůli službě v armádě vykázán z komunity. Podle rabínova nekompromisního rozhodnutí by si měla Malka vzít "vzorného věřícího" Yossefa. Sestry tak stojí před osudovým rozhodnutím. Podřídí se rabínovi a tím i tisíciletým židovským tradicím, nebo vezmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou?

    Režie:Amos Gitai
    2
  • Free Zone
    Free Zone (2005)
    Film

    Divácky nejvděčnější Gitaiův film o soužití lidí ze Západu, Izraelců a Palestinců se opírá o herecký koncert tří žen. Američanka Rebecca se rozešla se snoubencem, protože nedokáže žít v Izraeli. Izraelská taxikářka Hanna jede vymoci manželův dluh. A Palestinka Leila je dlužníkova přítelkyně. Všechny tři se setkají v bezcelní zóně v severovýchodním Jordánsku, kde spolu lidé všech vyznání bez problémů a zášti obchodují s auty. Hrdinky nemají na konfliktu na Středním východě nejmenší zájem - ale všechny tři bolestně řeší jeho důsledky. Film navazuje na linii danou snímkem Kaddosh (Svatý), kde Gitai poprvé zdůraznil to, co opakuje dodnes: „Klid do regionu může přinést jen obrat v politice - moc by měly dostat ženy.“ (FebioFest 2006)

    Žánry:DramaRoad Movie
    Režie:Amos Gitai
    57%

    Divácky nejvděčnější Gitaiův film o soužití lidí ze Západu, Izraelců a Palestinců se opírá o herecký koncert tří žen. Američanka Rebecca se rozešla se snoubencem, protože nedokáže žít v Izraeli. Izraelská taxikářka Hanna jede vymoci manželův dluh. A Palestinka Leila je dlužníkova přítelkyně. Všechny tři se setkají v bezcelní zóně v severovýchodním Jordánsku, kde spolu lidé všech vyznání bez problémů a zášti obchodují s auty. Hrdinky nemají na konfliktu na Středním východě nejmenší zájem - ale všechny tři bolestně řeší jeho důsledky. Film navazuje na linii danou snímkem Kaddosh (Svatý), kde Gitai poprvé zdůraznil to, co opakuje dodnes: „Klid do regionu může přinést jen obrat v politice - moc by měly dostat ženy.“ (FebioFest 2006)

    Žánry:DramaRoad Movie
    Režie:Amos Gitai
    3
  • 4