?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Ralf Tempel: Filmy a seriály

  • Hotel Adlon
    Hotel Adlon (2013)
    Seriál

    Jeho zdi zažily velké dějinné události i osudové chvíle životů jeho obyvatel. Výpravná německá minisérie zasazená do prostor jednoho z nejvyhlášenějších evropských hotelů.
    Středobodem výpravného historického dramatu, jež se odvíjí ve třech částech, je reálný hotel Adlon, jenž byl v Berlíně u Braniborské brány otevřen roku 1907. Ten se záhy zařadil mezi nejvyhlášenější podniky v Evropě a stal se místem, kde v nadcházejících desetiletích potkával byznys s politikou i životním stylem a jímž procházela historie. Vyprávění je koncipované jako rodinná sága plná zvratů a vypjatých emocí, ale také coby příběh o realizaci ambiciózní vize a jejím naplňování.
    Na samém začátku dvacátého století pojal Lorenz Adlon plán dát Berlínu luxusní moderní hotel po vzoru předních hotelů v jiných světových metropolích. Pro svůj nápad získal podporu císaře Viléma II., jenž mu pomohl zajistit lukrativní místo na stavbu. Adlon měl vizi vybudovat nikoli pouhé místo, kde lidé přespí, ale centrum společenského dění. Hotel Adlon tudíž v maximálním luxusu spojoval celou plejádu služeb a volnočasových aktivit, ale disponoval i zázemím, jež z něj činilo soběstačnou jednotku (včetně vlastní výrobny elektrické energie). Záhy po otevření se hotel Adlon stal vyhlášeným středem berlínského života, v jehož pokojích byli ubytováváni hosté císařské výsosti i ministerstva zahraničí.
    Seriál se zaměřuje nejen na tři generace rodiny Adlonových, ale především na pohnutý osud Sonji Schadtové, jejíž život byl již od narození bezprostředně s hotelem Adlon svázaný. Spletitá síť postav je rozprostřena na pozadí velkých dějinných událostí dvacátého století – od bezstarostných dob před první světovou válkou i divokých a blahobytných dvacátých let přes dobu etických otázek a osudových rozhodnutí pod vládou nacistů a následného období světové války, na jejímž konci hotel Adlon vyhořel, ale i nadcházející éry, během níž se hotel ocitl ve východním Německu.
    Režie se ujal zkušený Uli Edel, věhlasný režisér filmů jako My děti ze stanice Zoo, Poslední útěk do Brooklynu, Mlhy Avalonu či Baader Meinhof Komplex. Klíčových rolí se zhostily přední talenty německé kinematografie jako Josefine Preussová, Heino Ferch, Marie Bäumerová, Wotan Wilke Möhring, Christiane Paulová, Anja Klingová, Ken Duken, Johann von Bülow, Burghart Klaussner a další. Hotel Adlon se stal poslední položkou v nesmírně početné filmografii zasloužilé filmové a televizní herečky Rosemarie Fendelové. (Česká televize)

    Žánry:DramaHistorický
    Režie:Uli Edel
    75%

    Jeho zdi zažily velké dějinné události i osudové chvíle životů jeho obyvatel. Výpravná německá minisérie zasazená do prostor jednoho z nejvyhlášenějších evropských hotelů.
    Středobodem výpravného historického dramatu, jež se odvíjí ve třech částech, je reálný hotel Adlon, jenž byl v Berlíně u Braniborské brány otevřen roku 1907. Ten se záhy zařadil mezi nejvyhlášenější podniky v Evropě a stal se místem, kde v nadcházejících desetiletích potkával byznys s politikou i životním stylem a jímž procházela historie. Vyprávění je koncipované jako rodinná sága plná zvratů a vypjatých emocí, ale také coby příběh o realizaci ambiciózní vize a jejím naplňování.
    Na samém začátku dvacátého století pojal Lorenz Adlon plán dát Berlínu luxusní moderní hotel po vzoru předních hotelů v jiných světových metropolích. Pro svůj nápad získal podporu císaře Viléma II., jenž mu pomohl zajistit lukrativní místo na stavbu. Adlon měl vizi vybudovat nikoli pouhé místo, kde lidé přespí, ale centrum společenského dění. Hotel Adlon tudíž v maximálním luxusu spojoval celou plejádu služeb a volnočasových aktivit, ale disponoval i zázemím, jež z něj činilo soběstačnou jednotku (včetně vlastní výrobny elektrické energie). Záhy po otevření se hotel Adlon stal vyhlášeným středem berlínského života, v jehož pokojích byli ubytováváni hosté císařské výsosti i ministerstva zahraničí.
    Seriál se zaměřuje nejen na tři generace rodiny Adlonových, ale především na pohnutý osud Sonji Schadtové, jejíž život byl již od narození bezprostředně s hotelem Adlon svázaný. Spletitá síť postav je rozprostřena na pozadí velkých dějinných událostí dvacátého století – od bezstarostných dob před první světovou válkou i divokých a blahobytných dvacátých let přes dobu etických otázek a osudových rozhodnutí pod vládou nacistů a následného období světové války, na jejímž konci hotel Adlon vyhořel, ale i nadcházející éry, během níž se hotel ocitl ve východním Německu.
    Režie se ujal zkušený Uli Edel, věhlasný režisér filmů jako My děti ze stanice Zoo, Poslední útěk do Brooklynu, Mlhy Avalonu či Baader Meinhof Komplex. Klíčových rolí se zhostily přední talenty německé kinematografie jako Josefine Preussová, Heino Ferch, Marie Bäumerová, Wotan Wilke Möhring, Christiane Paulová, Anja Klingová, Ken Duken, Johann von Bülow, Burghart Klaussner a další. Hotel Adlon se stal poslední položkou v nesmírně početné filmografii zasloužilé filmové a televizní herečky Rosemarie Fendelové. (Česká televize)

    Žánry:DramaHistorický
    Režie:Uli Edel
    1
  • 2
  • Manifesto
    Manifesto (2015)
    FilmRole: kněz
    • KVIFF TV
    • DaFilms

    Snímek Manifesto režiséra Juliana Rosefeldta z roku 2016 skládá hold proměnlivé tradici a literární kráse uměleckých manifestů a zároveň kriticky zkoumá roli umělce v dnešní společnosti.

    Manifesto čerpá z textů psaných futuristy, dadaisty, členy hnutí Fluxus, suprematisty, situacionisty, vyznavači hnutí Dogma 95 a příslušníky dalších uměleckých skupin a také z úvah jednotlivých umělců, architektů, tanečníků a filmařů. Režisér Rosefeldt sestříhal a znovu poskládal třináct koláží, které pojednávají o uměleckých manifestech a skrze objektiv kamery předávají myšlenky tvůrců, jako jsou Claes Oldenburg, Yvonne Rainer, Kazimir Malevič, André Breton, Sturtevant, Sol LeWitt, Jim Jarmusch a další.

    Tyto „nové manifesty“ se pak prostřednictvím držitelky Oscara Cate Blanchett proměňují v moderní výzvu k akci. Herečka se zde vtěluje do třinácti různých postav, mezi nimiž najdeme například učitelku, loutkářku, hlasatelku zpráv, dělnici v továrně nebo muže bez domova, a v neočekávaných kontextech vdechuje nový život proslulým i méně známým slovům uměleckých prohlášení.

    Rosefeldtův film odhaluje performativní složku a politický význam těchto manifestů. Texty vznikaly obvykle v záchvatu mladického rozhořčení a vedle vyjádření touhy změnit svět prostřednictvím umění zároveň představují ozvěnu hlasu své generace. Manifesto zkoumá působivou naléhavost těchto historických prohlášení, jež kdysi s vášní a přesvědčením sepsaly skupiny umělců, a nastoluje otázku, zda jejich slova a pocity odolaly plynutí času. Mají univerzální platnost? A jaký posun nastal v dynamickém vztahu mezi politikou, umění a životem? (Artcam)

    Žánry:DramaNezávislý
    66%

    Snímek Manifesto režiséra Juliana Rosefeldta z roku 2016 skládá hold proměnlivé tradici a literární kráse uměleckých manifestů a zároveň kriticky zkoumá roli umělce v dnešní společnosti.

    Manifesto čerpá z textů psaných futuristy, dadaisty, členy hnutí Fluxus, suprematisty, situacionisty, vyznavači hnutí Dogma 95 a příslušníky dalších uměleckých skupin a také z úvah jednotlivých umělců, architektů, tanečníků a filmařů. Režisér Rosefeldt sestříhal a znovu poskládal třináct koláží, které pojednávají o uměleckých manifestech a skrze objektiv kamery předávají myšlenky tvůrců, jako jsou Claes Oldenburg, Yvonne Rainer, Kazimir Malevič, André Breton, Sturtevant, Sol LeWitt, Jim Jarmusch a další.

    Tyto „nové manifesty“ se pak prostřednictvím držitelky Oscara Cate Blanchett proměňují v moderní výzvu k akci. Herečka se zde vtěluje do třinácti různých postav, mezi nimiž najdeme například učitelku, loutkářku, hlasatelku zpráv, dělnici v továrně nebo muže bez domova, a v neočekávaných kontextech vdechuje nový život proslulým i méně známým slovům uměleckých prohlášení.

    Rosefeldtův film odhaluje performativní složku a politický význam těchto manifestů. Texty vznikaly obvykle v záchvatu mladického rozhořčení a vedle vyjádření touhy změnit svět prostřednictvím umění zároveň představují ozvěnu hlasu své generace. Manifesto zkoumá působivou naléhavost těchto historických prohlášení, jež kdysi s vášní a přesvědčením sepsaly skupiny umělců, a nastoluje otázku, zda jejich slova a pocity odolaly plynutí času. Mají univerzální platnost? A jaký posun nastal v dynamickém vztahu mezi politikou, umění a životem? (Artcam)

    Žánry:DramaNezávislý
    3