?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Michael Schweitzer: Filmy a seriály

  • Rudý kakadu
    Rudý kakadu (2006)
    Film
    Dramatický príbeh ľúbostného trojuholníka sa odohráva na jar roku 1961, v čase, kedy do východného Nemecka dorazil rokenrol. V tom istom roku však bol postavený Berlínsky múr a rokenrol sa definitívne stal nebezpečným vývozným artiklom západného kapitalizmu. V tejto zložitej dobe dvadsaťročný Siggi prichádza z vidieka do Drážďan. Má výtvarný talent a tak sa mu podarí získať prácu maliara kulís v divadle. Uvažuje o dráhe výtvarníka, ale všetky jeho plány zmenia zásadné udalosti roku ´61. Spoznáva Luise, talentovanú mladú poetku, ktorej básne všetky oficiálne orgány odmietajú publikovať ako kontrarevolučné. Siggi sa do nej na prvý pohľad zamiluje, ale Luise je vydatá za roztomilého rebela a výtržníka Wolleho. Vďaka Luise a Wollemu spoznáva Siggi život z novej strany. Zapadne do komunity, ktorá trávi večery v rokenrolovom klube Červený kakadu. Mladí ľudia chcú len v pokoji a najmä slobodne žiť svoje životy a lásky. Doba však ich slobodným ideálom nepraje a tak žiaden z nich nie je ušetrený tvrdej zrážky s režimom. Všetky ich nádeje zahatá Berlínsky múr. Bezstarostný život sa definitívne zmení, keď pod neustálym dohľadom tajnej polície ich priateľstvo zakalia vzájomné podozrenia zo zrady. Keď je Wolle zatknutý, Siggi musí bojovať nielen o Luise, ale aj o svoju budúcnosť. Film Červený kakadu od producentov filmu Goodbye Lenin má ambíciu nadviazať na smutnosmiešnu reflexiu dejín komunistického režimu v Nemecku. Vyznačuje sa autentickým "retro-feelingom" rokenrolovej éry, nesnaží sa však vyvolať sentimentálnu nostalgiu za dobou minulou. Naopak, ukazuje, ako politické represie skrivili charaktery a zničili priateľstvá. Mladá hviezda nemeckého filmu Max Riemelt (Napola) získal za stvárnenie Siggiho Cenu pre najlepšieho mladého herca na Bavarian Film Award.
    66%
    Dramatický príbeh ľúbostného trojuholníka sa odohráva na jar roku 1961, v čase, kedy do východného Nemecka dorazil rokenrol. V tom istom roku však bol postavený Berlínsky múr a rokenrol sa definitívne stal nebezpečným vývozným artiklom západného kapitalizmu. V tejto zložitej dobe dvadsaťročný Siggi prichádza z vidieka do Drážďan. Má výtvarný talent a tak sa mu podarí získať prácu maliara kulís v divadle. Uvažuje o dráhe výtvarníka, ale všetky jeho plány zmenia zásadné udalosti roku ´61. Spoznáva Luise, talentovanú mladú poetku, ktorej básne všetky oficiálne orgány odmietajú publikovať ako kontrarevolučné. Siggi sa do nej na prvý pohľad zamiluje, ale Luise je vydatá za roztomilého rebela a výtržníka Wolleho. Vďaka Luise a Wollemu spoznáva Siggi život z novej strany. Zapadne do komunity, ktorá trávi večery v rokenrolovom klube Červený kakadu. Mladí ľudia chcú len v pokoji a najmä slobodne žiť svoje životy a lásky. Doba však ich slobodným ideálom nepraje a tak žiaden z nich nie je ušetrený tvrdej zrážky s režimom. Všetky ich nádeje zahatá Berlínsky múr. Bezstarostný život sa definitívne zmení, keď pod neustálym dohľadom tajnej polície ich priateľstvo zakalia vzájomné podozrenia zo zrady. Keď je Wolle zatknutý, Siggi musí bojovať nielen o Luise, ale aj o svoju budúcnosť. Film Červený kakadu od producentov filmu Goodbye Lenin má ambíciu nadviazať na smutnosmiešnu reflexiu dejín komunistického režimu v Nemecku. Vyznačuje sa autentickým "retro-feelingom" rokenrolovej éry, nesnaží sa však vyvolať sentimentálnu nostalgiu za dobou minulou. Naopak, ukazuje, ako politické represie skrivili charaktery a zničili priateľstvá. Mladá hviezda nemeckého filmu Max Riemelt (Napola) získal za stvárnenie Siggiho Cenu pre najlepšieho mladého herca na Bavarian Film Award.
    1
  • Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi
    Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi (2007)
    Film

    Do konce roku 1944 zbývá pět dnů a Adolf Hitler (Helge Schneider) propadá depresím. Prvního ledna má před zraky tisíců Berlíňanů a filmovými kamerami pronést novoroční řeč – bojovnou, údernou a ráznou. Jenže má deprese a na nějaké řečnění nemá ani pomyšlení. Třetí říše se hroutí a Adolf také. Jeho nejbližší spolupracovník a ministr propagandy Joseph Goebbles však potřebuje svého vůdce v dobré kondici, a proto přichází s nápadem, že s přípravou novoročního projevu může Hitlerovi pomoct jeho bývalý dvorní herec Adolf Grünbaum (Ulrich Mühe). Jenže Grünbaum je nejen židovského původu, ale ještě k tomu „žije“ i s celou svojí rodinou v koncentračním táboře. Goebbels neváhá a nechává celou rodinu přivézt rovnou do vůdcova sídla a Grünbauma posílá rovnou do kanceláře svého šéfa. Čas běží a vůdce musí být do novoročního projevu zpátky ve formě.

    Adolf Hitler se jako komické postava ve filmu objevil už několikrát, ale ještě nikdy v celovečerním německém snímku. Hned po svém uvedení v německých kinech vyvolal film mimořádnou vlnu mediálního zájmu. Ozvaly se židovské i pravicové organizace, církve, oběti holocaustu… a ti všichni měli pocit, že film jejich životy jaksi poškozuje. Ne tak režisér a autor scénáře Dani Levy. Tento Švýcar židovského původu, který se tématem holocaustu zabýval i ve svých předchozích snímcích, totiž Adolfa Hitlera ukazuje jako bezbranného imbecila, s jehož mentálním rozpoložením může pohnout jen distingovaný židovský profesor.

    Výrazné herecké výkony nedávno zesnulého Ulricha Müheho (Životy těch druhých) a Helge Schneidera (přední německý komik, improvizátor a satirik) z filmu činí šokující komedii, doprovázenou mrazivým pocitem nepatřičnosti. Současný film se s druhou světovou válkou vypořádává jako s akčním dramatem, thrillerem nebo srdceryvným melodramatem. Ale Levy se s ní vypořádává po svém – v duchu nejlepších tradic německé satiry, která si z Hitlera a nacismu utahovala před i po jeho nástupu k moci, dokud to tedy ještě šlo. Možná i díky této návaznosti patří v Německu Můj vůdce i přes svou kontroverznost k divácky nejúspěšnějším filmům letošního roku. (oficiální text distributora)

    Režie:Dani Levy
    49%

    Do konce roku 1944 zbývá pět dnů a Adolf Hitler (Helge Schneider) propadá depresím. Prvního ledna má před zraky tisíců Berlíňanů a filmovými kamerami pronést novoroční řeč – bojovnou, údernou a ráznou. Jenže má deprese a na nějaké řečnění nemá ani pomyšlení. Třetí říše se hroutí a Adolf také. Jeho nejbližší spolupracovník a ministr propagandy Joseph Goebbles však potřebuje svého vůdce v dobré kondici, a proto přichází s nápadem, že s přípravou novoročního projevu může Hitlerovi pomoct jeho bývalý dvorní herec Adolf Grünbaum (Ulrich Mühe). Jenže Grünbaum je nejen židovského původu, ale ještě k tomu „žije“ i s celou svojí rodinou v koncentračním táboře. Goebbels neváhá a nechává celou rodinu přivézt rovnou do vůdcova sídla a Grünbauma posílá rovnou do kanceláře svého šéfa. Čas běží a vůdce musí být do novoročního projevu zpátky ve formě.

    Adolf Hitler se jako komické postava ve filmu objevil už několikrát, ale ještě nikdy v celovečerním německém snímku. Hned po svém uvedení v německých kinech vyvolal film mimořádnou vlnu mediálního zájmu. Ozvaly se židovské i pravicové organizace, církve, oběti holocaustu… a ti všichni měli pocit, že film jejich životy jaksi poškozuje. Ne tak režisér a autor scénáře Dani Levy. Tento Švýcar židovského původu, který se tématem holocaustu zabýval i ve svých předchozích snímcích, totiž Adolfa Hitlera ukazuje jako bezbranného imbecila, s jehož mentálním rozpoložením může pohnout jen distingovaný židovský profesor.

    Výrazné herecké výkony nedávno zesnulého Ulricha Müheho (Životy těch druhých) a Helge Schneidera (přední německý komik, improvizátor a satirik) z filmu činí šokující komedii, doprovázenou mrazivým pocitem nepatřičnosti. Současný film se s druhou světovou válkou vypořádává jako s akčním dramatem, thrillerem nebo srdceryvným melodramatem. Ale Levy se s ní vypořádává po svém – v duchu nejlepších tradic německé satiry, která si z Hitlera a nacismu utahovala před i po jeho nástupu k moci, dokud to tedy ještě šlo. Možná i díky této návaznosti patří v Německu Můj vůdce i přes svou kontroverznost k divácky nejúspěšnějším filmům letošního roku. (oficiální text distributora)

    Režie:Dani Levy
    2