5.6

Beatrice Manowski: Filmy a seriály

  • Nebe nad Berlínem
    Nebe nad Berlínem (1987)
    FilmRole: Young Prostitute
    Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.
    76%
    Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.
    1
  • 2
  • 3
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    4
  • Závody lásky
    Závody lásky (1991)
    FilmRole: Sabine
    62%
    5
  • 6
  • NEKRomantik
    NEKRomantik (1987)
    FilmRole: Betty

    Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí. Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě orální reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe institutu). Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu.

    49%

    Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí. Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě orální reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe institutu). Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu.

    7
  • Nekromantik 2
    Nekromantik 2 (1991)
    FilmRole: Betty

    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na než jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)

    49%

    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na než jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)

    8
  • Případ pro dva
    Případ pro dva (1981)
    Seriál
    • O2 TV

    Takmer bez výnimky európske kriminálne seriály vychádzajú z tradičnej schémy ich hlavnými hrdinami sú policajní vyšetrovatelia, ktorí pátrajú po zločincoch. Tvorcovia obľúbeného nemeckého kriminálneho seriálu televízie ZDF si však zvolili odlišný model. V centre pozornosti totiž nestoja štátni zamestnanci, ale nezvyčajná dvojica súkromného detektíva a právnika. A možno aj preto si seriál získal vysokú sledovanosť najmä v nemecky hovoriacich krajinách. Aj keď detektív Josef Matula (CLAUS THEO GÄRTNER) a právnik dr. Johannes Voss (MATHIAS HERRMANN) sú veľmi rozdielne osobnosti, ich spolupráca je mimoriadne plodná, podnetná a pokojná. Vzájomne sa dopĺňajú, poháňajú vpred v záujme svojich klientov. Za každú cenu, často aj ohrozenia vlastnej bezpečnosti, sa chcú dopátrať pravdy. To ich v mnohých prípadoch stavia na opačnú stranu, ako je polícia, pretože ich klientmi sú vždy podozriví a obvinení.

    Žánry:KrimiThriller
    36%

    Takmer bez výnimky európske kriminálne seriály vychádzajú z tradičnej schémy ich hlavnými hrdinami sú policajní vyšetrovatelia, ktorí pátrajú po zločincoch. Tvorcovia obľúbeného nemeckého kriminálneho seriálu televízie ZDF si však zvolili odlišný model. V centre pozornosti totiž nestoja štátni zamestnanci, ale nezvyčajná dvojica súkromného detektíva a právnika. A možno aj preto si seriál získal vysokú sledovanosť najmä v nemecky hovoriacich krajinách. Aj keď detektív Josef Matula (CLAUS THEO GÄRTNER) a právnik dr. Johannes Voss (MATHIAS HERRMANN) sú veľmi rozdielne osobnosti, ich spolupráca je mimoriadne plodná, podnetná a pokojná. Vzájomne sa dopĺňajú, poháňajú vpred v záujme svojich klientov. Za každú cenu, často aj ohrozenia vlastnej bezpečnosti, sa chcú dopátrať pravdy. To ich v mnohých prípadoch stavia na opačnú stranu, ako je polícia, pretože ich klientmi sú vždy podozriví a obvinení.

    Žánry:KrimiThriller
    9