?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Malcolm King: Filmy a seriály

  • Daleko od hlučícího davu
    Daleko od hlučícího davu (1967)
    Film
    Děj romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově v druhé polovině 19. století. Bathsheba Everdeneová, mladá, emancipovaná žena, hrdě odmítne lásku prostého muže a rozhodne se sama, bez ´tak nezbytné´ mužské pomoci, hospodařit na zděděném statku. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, cílevědomosti i vrozenému šarmu uspěje. Její potřeba lásky a citu však zůstává dlouho nenaplněna. Pak vstoupí do jejího života mladý, pohledný a sebevědomý seržant Frank Troy… Slavný film vznikl na základě stejnojmenné románové předlohy anglického prozaika a básníka Thomase Hardyho. Jedním ze základních témat jeho díla je právě zobrazení venkovského světa, pozvolný zánik pospolitého způsobu života a pronikání vnějšího, dosud cizorodého světa do uzavřené komunity. Film získal nominaci na Oscara za hudbu.
    74%
    Děj romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově v druhé polovině 19. století. Bathsheba Everdeneová, mladá, emancipovaná žena, hrdě odmítne lásku prostého muže a rozhodne se sama, bez ´tak nezbytné´ mužské pomoci, hospodařit na zděděném statku. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, cílevědomosti i vrozenému šarmu uspěje. Její potřeba lásky a citu však zůstává dlouho nenaplněna. Pak vstoupí do jejího života mladý, pohledný a sebevědomý seržant Frank Troy… Slavný film vznikl na základě stejnojmenné románové předlohy anglického prozaika a básníka Thomase Hardyho. Jedním ze základních témat jeho díla je právě zobrazení venkovského světa, pozvolný zánik pospolitého způsobu života a pronikání vnějšího, dosud cizorodého světa do uzavřené komunity. Film získal nominaci na Oscara za hudbu.
    1
  • Báječní muži na létajících strojích
    Báječní muži na létajících strojích (1965)
    Film
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    73%
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    2
  • 3