Max Schmidt: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Max Schmidt: Filmy a seriály

  • Tannbach - vesnice na dělící čáře
    Tannbach - vesnice na dělící čáře (2015)
    Minisérie

    Konec války přináší naděje, ale také nové konflikty, které nenechají zacelit staré rány. Německá dramatická minisérie o lidských osudech na pozadí dělení Německa.
    Jak již napovídá název, třídílná německá minisérie se odehrává v malé vesnici, kterou po druhé světové válce prochází hraniční linie mezi západní a východní částí Německa. Fiktivní Tannbach tak v malém představuje ekvivalent nejen poválečného Berlína, ale také celého rozděleného Německa. Právě s ambicí na malém prostoru rozvést klíčová témata poválečné zkušenosti byl celý projekt koncipován. Inspirací pro tvůrce, v čele se zasloužilou producentkou a scenáristkou Gabrielou Sperlovou, byla reálná vesnice Mödlareuth, kterou protéká potok Tannbach, jenž představuje hranici mezi Bavorskem a Durynskem. V roce 1949 po ustanovení východního a západního Německa byla vesnice rozdělena podle této přírodní hranice a o tři roky později byl podél potoka vystavěný dřevěný plot, který v roce 1966 nahradila betonová zeď... Vyprávění minisérie začíná v den, kdy vesnici obsadí americká armáda, ale ještě v posledních chvílích pod nacistickým zřízením se odehraje několik událostí, které zamíchají osudy řady postav. V nadcházejících dnech a letech zdejší obyvatele čeká převzetí Rudou armádou, denacifikace, pozemková reforma, kontrast ideologií Západu a Východu i euforie z nových ideálů a hořkost z jejich mnohoznačného naplňování.
    Seriál neuhýbá před nelehkými tématy kolektivní viny či zbožného obdivu řadových Němců k Adolfu Hitlerovi, a ani v rámci poválečného rozdělení stran nesklouzává k jednoduchým schématům či prvoplánovým soudům. Naopak široký ansámbl obyvatel vesnice využívá k vykreslení plastického obrazu různorodých osudů a výzev, které na Němce po válce čekaly. Seriál tak současně představuje obraz zevrubné reflexe vlastní minulosti, kterou Němci za uplynulé dekády prošli a které v jiných posttotalitních státech dodnes chybí. V centru dění minisérie stojí mladá dívka Anna, dcera hraběte Georga von Striesowa, která válku prožila chráněná před jejími přímými projevy, a nyní ji čeká nelehké prozření do nového mnohoznačného uspořádání, v němž se navíc minulost odhaluje jako faleš. Její otec coby oficír, který dezertoval z fronty, se stále upíná k tradičním hodnotám starého světa a jeho hierarchii. Generaci bez otců zastupují bratři Friedrich a Lothar, kteří vkládají naděje do nového začátku i nových ideologií, byť každý do jiné. Pro některé postavy přináší konec války pozření a snahu odčinit prohřešky vlastní či svých blízkých. Jiní těžce nesou, že křivdy minulosti zůstávají bez trestu, tím spíše když pragmatismus poválečné obrody zahrnuje i využití těch, kteří byli aktivní součástí předchozího režimu. Rozdělení vesnice vnese do poválečné dynamiky ještě dilemata rozhodování se mezi rodinou i domovem na jedné a sny či ambicemi na druhé straně. (Česká televize)

    Žánry:DramaHistorický
    77%

    Konec války přináší naděje, ale také nové konflikty, které nenechají zacelit staré rány. Německá dramatická minisérie o lidských osudech na pozadí dělení Německa.
    Jak již napovídá název, třídílná německá minisérie se odehrává v malé vesnici, kterou po druhé světové válce prochází hraniční linie mezi západní a východní částí Německa. Fiktivní Tannbach tak v malém představuje ekvivalent nejen poválečného Berlína, ale také celého rozděleného Německa. Právě s ambicí na malém prostoru rozvést klíčová témata poválečné zkušenosti byl celý projekt koncipován. Inspirací pro tvůrce, v čele se zasloužilou producentkou a scenáristkou Gabrielou Sperlovou, byla reálná vesnice Mödlareuth, kterou protéká potok Tannbach, jenž představuje hranici mezi Bavorskem a Durynskem. V roce 1949 po ustanovení východního a západního Německa byla vesnice rozdělena podle této přírodní hranice a o tři roky později byl podél potoka vystavěný dřevěný plot, který v roce 1966 nahradila betonová zeď... Vyprávění minisérie začíná v den, kdy vesnici obsadí americká armáda, ale ještě v posledních chvílích pod nacistickým zřízením se odehraje několik událostí, které zamíchají osudy řady postav. V nadcházejících dnech a letech zdejší obyvatele čeká převzetí Rudou armádou, denacifikace, pozemková reforma, kontrast ideologií Západu a Východu i euforie z nových ideálů a hořkost z jejich mnohoznačného naplňování.
    Seriál neuhýbá před nelehkými tématy kolektivní viny či zbožného obdivu řadových Němců k Adolfu Hitlerovi, a ani v rámci poválečného rozdělení stran nesklouzává k jednoduchým schématům či prvoplánovým soudům. Naopak široký ansámbl obyvatel vesnice využívá k vykreslení plastického obrazu různorodých osudů a výzev, které na Němce po válce čekaly. Seriál tak současně představuje obraz zevrubné reflexe vlastní minulosti, kterou Němci za uplynulé dekády prošli a které v jiných posttotalitních státech dodnes chybí. V centru dění minisérie stojí mladá dívka Anna, dcera hraběte Georga von Striesowa, která válku prožila chráněná před jejími přímými projevy, a nyní ji čeká nelehké prozření do nového mnohoznačného uspořádání, v němž se navíc minulost odhaluje jako faleš. Její otec coby oficír, který dezertoval z fronty, se stále upíná k tradičním hodnotám starého světa a jeho hierarchii. Generaci bez otců zastupují bratři Friedrich a Lothar, kteří vkládají naděje do nového začátku i nových ideologií, byť každý do jiné. Pro některé postavy přináší konec války pozření a snahu odčinit prohřešky vlastní či svých blízkých. Jiní těžce nesou, že křivdy minulosti zůstávají bez trestu, tím spíše když pragmatismus poválečné obrody zahrnuje i využití těch, kteří byli aktivní součástí předchozího režimu. Rozdělení vesnice vnese do poválečné dynamiky ještě dilemata rozhodování se mezi rodinou i domovem na jedné a sny či ambicemi na druhé straně. (Česká televize)

    Žánry:DramaHistorický
    1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    6
  • 7