Chris Greener: Nejlepší filmy
a seriály

5.9

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Chris Greener: Filmy a seriály

  • Canterburské povídky
    Canterburské povídky (1972)
    FilmRole: Sir Elephant (uncredited)
    • Max
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    60%
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    1
  • 2
  • Sedem jednou ranou
    Sedem jednou ranou (1988)
    FilmRole: obr
    • DaFilms

    Jmenuje se Šimon, žije v daleké Romádii a upozorní na sebe drábskou princeznu Helenu tím, že jejímu dvornímu básníkovi Kryšpínovi \"spraví\" roztrženou nohavici tak, že ji prostě ustřihne. Hrdinou se však stane až ve chvíli, kdy jediným plácnutím zabije sedm much, které se slétly na jeho chleba s povidly. Vyzbrojen pověstí toho, který \"zabil sedm jednou ranou\" vydá se do světa, aby našel své štěstí. V sousedním Drábsku se na Obří hoře utká s obrem v drcení kamenů a hodu do výšky. Svou lstivostí ho porazí, protože místo kamene rozmáčkne hrudku sýra a do vzduchu nevyhodí kámen, ale ptáka. V blízkém královském městečku pak zesměšní výběrčího daní, což vyvolá rebelii proti placení daní. Nakonec se rozhodne získat princeznu, jejíž ruku slíbil král tomu, kdo osuší její slzy. Princezna se totiž rozplakala nad zbabělostí svých poddaných.
    Šimon to pochopitelně dokáže, protože svou chytrostí přemůže nebezpečného divočáka, jednorožce a vydá se dokonce i na obry, které nejprve vyprovokuje ke rvačce, pak je usmíří a nakonec je přivede do městečka, kde se ukáže, že vůbec nejsou tak velcí, jak se čekalo a už vůbec ne tak zlí, jak se myslelo.

    Žánry:Pohádka
    53%

    Jmenuje se Šimon, žije v daleké Romádii a upozorní na sebe drábskou princeznu Helenu tím, že jejímu dvornímu básníkovi Kryšpínovi \"spraví\" roztrženou nohavici tak, že ji prostě ustřihne. Hrdinou se však stane až ve chvíli, kdy jediným plácnutím zabije sedm much, které se slétly na jeho chleba s povidly. Vyzbrojen pověstí toho, který \"zabil sedm jednou ranou\" vydá se do světa, aby našel své štěstí. V sousedním Drábsku se na Obří hoře utká s obrem v drcení kamenů a hodu do výšky. Svou lstivostí ho porazí, protože místo kamene rozmáčkne hrudku sýra a do vzduchu nevyhodí kámen, ale ptáka. V blízkém královském městečku pak zesměšní výběrčího daní, což vyvolá rebelii proti placení daní. Nakonec se rozhodne získat princeznu, jejíž ruku slíbil král tomu, kdo osuší její slzy. Princezna se totiž rozplakala nad zbabělostí svých poddaných.
    Šimon to pochopitelně dokáže, protože svou chytrostí přemůže nebezpečného divočáka, jednorožce a vydá se dokonce i na obry, které nejprve vyprovokuje ke rvačce, pak je usmíří a nakonec je přivede do městečka, kde se ukáže, že vůbec nejsou tak velcí, jak se čekalo a už vůbec ne tak zlí, jak se myslelo.

    Žánry:Pohádka
    3