6.6

Václav Baur: Filmy a seriály

  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    82%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    1
  • Tisícročná včela
    Tisícročná včela (1983)
    FilmRole: pošťák
    • Netflix
    • Canal+
    • Google Play
    • +3
    77%
    2
  • Nevera po slovensky
    Nevera po slovensky (1981)
    FilmRole: Domino
    • DaFilms
    Komediální film Nevera po slovensky režiséra Juraje Jakubiska sleduje dění v jedné malé slovenské vesnici. Skupině lesních dělníků oživí monotónní práci příjezd sezónních lesních dělnic. Muži, včetně jejich šéfa polesného, plánují s nově příchozími ženami noční dobrodružství a snaží se pro své manželky vymyslet výmluvy, proč musí do lesa i v noci. Situace se zamotá, když se objeví fámy o možném těhotenství jedné z žen, Zlatky. Muži se snaží udržet své tajemství a rozhodnou se Zlatku vydat za starého mládence Domina který má ale jiné plány.
    Žánry:Komedie
    68%
    Komediální film Nevera po slovensky režiséra Juraje Jakubiska sleduje dění v jedné malé slovenské vesnici. Skupině lesních dělníků oživí monotónní práci příjezd sezónních lesních dělnic. Muži, včetně jejich šéfa polesného, plánují s nově příchozími ženami noční dobrodružství a snaží se pro své manželky vymyslet výmluvy, proč musí do lesa i v noci. Situace se zamotá, když se objeví fámy o možném těhotenství jedné z žen, Zlatky. Muži se snaží udržet své tajemství a rozhodnou se Zlatku vydat za starého mládence Domina který má ale jiné plány.
    Žánry:Komedie
    3
  • Marie Terezie
    Marie Terezie (2017)
    MinisérieRole: Friedrich Wilhelm von Haugwitz4
    • VOYO
    • iVysílání
    Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger). Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským (Vojtěch Kotek), nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy. V prvním dílu se, mimo jiné, můžeme těšit na šok, který konzervativnímu dvoru mladá Marie způsobila svým rozhodnutím provdat se z lásky. Tehdy nejspíše netušila potíže, které nastanou poté, co se Marie bude muset stát následnicí trůnu. Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Dvoudílný projekt je strhující historickou epopejí mapující životní osudy mladé Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších postav novodobé Evropy, která po více než 40 let úspěšně vládla říši, rozkládající se na území dnešních 12 evropských států. V uplynulém roce si Evropa připomněla 300. výročí jejího narození. Jde o naprosto unikátní koprodukci čtyř evropských veřejnoprávních televizí – České televize, rakouské ORF, Slovenské RTVS a maďarské MTVA. Celý projekt je o to prestižnější, že idea záměru, včetně námětu a scénáře, vznikla právě v České televizi a její kvalita přesvědčila významné evropské partnery o vstupu do realizace. Minisérie se odvíjí od dvou zásadních okamžiků v životě mladé panovnice – jedním je příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, druhým je nástup na trůn a získání uherské koruny. Film přibližuje nejen vztahy uvnitř habsburské rodiny, s matkou, sestrou a otcem, ale i s významnými dvořany habsburského dvora, jako například Evženem Savojským, Filipem Josefem Kinským nebo Bedřichem Harrachem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám. (Česká televize)
    65%
    Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger). Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským (Vojtěch Kotek), nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy. V prvním dílu se, mimo jiné, můžeme těšit na šok, který konzervativnímu dvoru mladá Marie způsobila svým rozhodnutím provdat se z lásky. Tehdy nejspíše netušila potíže, které nastanou poté, co se Marie bude muset stát následnicí trůnu. Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Dvoudílný projekt je strhující historickou epopejí mapující životní osudy mladé Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších postav novodobé Evropy, která po více než 40 let úspěšně vládla říši, rozkládající se na území dnešních 12 evropských států. V uplynulém roce si Evropa připomněla 300. výročí jejího narození. Jde o naprosto unikátní koprodukci čtyř evropských veřejnoprávních televizí – České televize, rakouské ORF, Slovenské RTVS a maďarské MTVA. Celý projekt je o to prestižnější, že idea záměru, včetně námětu a scénáře, vznikla právě v České televizi a její kvalita přesvědčila významné evropské partnery o vstupu do realizace. Minisérie se odvíjí od dvou zásadních okamžiků v životě mladé panovnice – jedním je příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, druhým je nástup na trůn a získání uherské koruny. Film přibližuje nejen vztahy uvnitř habsburské rodiny, s matkou, sestrou a otcem, ale i s významnými dvořany habsburského dvora, jako například Evženem Savojským, Filipem Josefem Kinským nebo Bedřichem Harrachem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám. (Česká televize)
    4
  • Slané cukríky
    Slané cukríky (1985)
    FilmRole: Homeroom Teacher
    57%
    5
  • O moravské zemi
    O moravské zemi (1977)
    Film

    Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky, vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu. Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, který si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetické rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

    43%

    Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky, vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu. Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, který si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetické rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

    6