?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Andreas Louis: Filmy a seriály

  • Co spatříme, když pohlédneme na nebe?
    Co spatříme, když pohlédneme na nebe? (2021)
    Film
    • Max
    Lisa a Giorgi se jeden druhému ztratí dříve, než se stihnou pořádně potkat. Dokážou překonat kletbu, která je rozdělila? S nakažlivým nadšením a hravou nadsázkou píše autor milostný dopis jednomu letnímu městu, kinematografii a fotbalu. Snímek prodchnutý sebeironickým pomrkáváním získal na Berlinale Cenu FIPRESCI. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    68%
    Lisa a Giorgi se jeden druhému ztratí dříve, než se stihnou pořádně potkat. Dokážou překonat kletbu, která je rozdělila? S nakažlivým nadšením a hravou nadsázkou píše autor milostný dopis jednomu letnímu městu, kinematografii a fotbalu. Snímek prodchnutý sebeironickým pomrkáváním získal na Berlinale Cenu FIPRESCI. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    1
  • Melancholická dívka
    Melancholická dívka (2019)
    Film

    Melancholická dívka se potuluje velkoměstem a hledá, kde by mohla složit hlavu. Potkává mladé matky, které oslavují své mateřství jako náboženský rituál vzkříšení, nalezne přístřeší u abstinujícího existencialisty, pro kterého je sex „také pouze druh byznysu“, a v jednom travesti baru čeká na „konec kapitalismu“. Její pokus napsat knihu selže hned u první věty druhé kapitoly. Mezi uměleckými galeriemi, studii jógy a postelemi cizích mužů však pro ni není místo. Než aby se snažila přizpůsobit, začne melancholická dívka svou depresi vnímat jako program. Komedie o postmoderní společnosti v růžové a světle modré. (Das Filmfest)

    59%

    Melancholická dívka se potuluje velkoměstem a hledá, kde by mohla složit hlavu. Potkává mladé matky, které oslavují své mateřství jako náboženský rituál vzkříšení, nalezne přístřeší u abstinujícího existencialisty, pro kterého je sex „také pouze druh byznysu“, a v jednom travesti baru čeká na „konec kapitalismu“. Její pokus napsat knihu selže hned u první věty druhé kapitoly. Mezi uměleckými galeriemi, studii jógy a postelemi cizích mužů však pro ni není místo. Než aby se snažila přizpůsobit, začne melancholická dívka svou depresi vnímat jako program. Komedie o postmoderní společnosti v růžové a světle modré. (Das Filmfest)

    2