?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Lyudmila Baskakova: Filmy a seriály

  • Ivanovo dětství
    Ivanovo dětství (1962)
    Film
    Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů - frontové zuhelnatělé pahýly, něžné břízy v týlu, skryté významy plynutí vody v řece, hladina močálu, odraz chvějící se hvězdy v hloubce studny, pomalu se kutálející jablka vypadlá z auta a ohryzaná koňmi...). Snové vodní třepetání se při Ivanově běhu s děvčátkem mělkou vodou rýmuje s úsměvy a radostnou dynamikou plnou půvabu a volnosti prosluněného prostoru, zatímco kontrastní svět války má stroze odměřenou dynamiku jakoby spoutaných, ostražitých, sebekontrolujících kroků a gest. Znamenitá je epizoda se šíleným starcem uprostřed vypálené dědiny, který vedle zmateně kroužící, přivázané slípky zamyká vrátka bez plotu - surrealistická vize, která je realitou, podobně jako pochmurná krajina, kterou plave loďka se strnule sedícími oběšenci. Tragický patos neodčinitelnosti viny všech za všechny je autorem spoluprožitý s mravním stoicismem. Historii lidstva dle něj formují výboje lidského ducha, umění, obětavá snaha lidí o zachování člověčenství v člověku. V následujících dílech Tarkovskij reagoval na hrozbu možné apokalypsy ještě více osobněji a naléhavěji. Představitel Ivana hraje v jeho druhém filmě ANDREJ RUBLEV mladého zvonaře - fanatika tvorby.
    74%
    Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů - frontové zuhelnatělé pahýly, něžné břízy v týlu, skryté významy plynutí vody v řece, hladina močálu, odraz chvějící se hvězdy v hloubce studny, pomalu se kutálející jablka vypadlá z auta a ohryzaná koňmi...). Snové vodní třepetání se při Ivanově běhu s děvčátkem mělkou vodou rýmuje s úsměvy a radostnou dynamikou plnou půvabu a volnosti prosluněného prostoru, zatímco kontrastní svět války má stroze odměřenou dynamiku jakoby spoutaných, ostražitých, sebekontrolujících kroků a gest. Znamenitá je epizoda se šíleným starcem uprostřed vypálené dědiny, který vedle zmateně kroužící, přivázané slípky zamyká vrátka bez plotu - surrealistická vize, která je realitou, podobně jako pochmurná krajina, kterou plave loďka se strnule sedícími oběšenci. Tragický patos neodčinitelnosti viny všech za všechny je autorem spoluprožitý s mravním stoicismem. Historii lidstva dle něj formují výboje lidského ducha, umění, obětavá snaha lidí o zachování člověčenství v člověku. V následujících dílech Tarkovskij reagoval na hrozbu možné apokalypsy ještě více osobněji a naléhavěji. Představitel Ivana hraje v jeho druhém filmě ANDREJ RUBLEV mladého zvonaře - fanatika tvorby.
    1
  • Na Děribasovské je krásně aneb Na Brighton Beach zase prší
    Na Děribasovské je krásně aneb Na Brighton Beach zase prší (1992)
    Film
    CIA je mocná organizace, ale na všechno přece jen nestačí. Když celou jednu čtvrť v New Yorku zachvátí moc ruské mafie, je to i na ní trochu moc. Nejde o to, že by neměla vynikající agenty, specialisty a skvělé vybavení, ale o to pochopit ty zvláštní bytosti, pocházející z Východu. Mafián s ruskou duší, to je už samo o sobě dokonalá šifra. A tak nezbývá, než se spojit s partnery na Východě - KGB. Je totiž doba perestrojky, vztahy se uvolňují a chystá se veledůležité setkání prezidentů obou velmocí. A ruská mafie je vážný nepřítel...
    Ve filmové parodii na špionážní příběhy všeho druhu z dílny známého ruského komediografa a režiséra Leonida Gajdaje se vrátíme do "zlatých časů sovětského socialismu" způsobem, který měl možná ke skutečné realitě blíž než mnoho "vážných" filmů. V příběhu, v němž nic není, jak má být a nic není tak vážné, aby se to nedalo parodovat, je jednou z nejlepších rolí filmu postava "Mistra", šéfa ruské mafie, kterého ještě nikdy nikdo neviděl. Ovládá totiž dokonale umění převleku, až převtělení, takže se zjevuje v podobě všech možných diktátorů, od Hitlera po Brežněva. Oděsský bulvár Děribasovská a newyorská čtvrť Brighton Beach jsou jasnými centry světového dění, zde se rozhoduje, zda se supervelmoci dohodnou a ve světě zavládne mír...
    Parodickou komedii, čerpající z nekonečné absurdity sovětského socialismu, a nechtěné komiky historických vztahů mezi USA a SSSR, natočil v roce 1992 známý ruský režisér, tvůrce mnoha úspěšných komedií, Leonid Gajdaj. Podobně jako většinu předcházejících filmů, točil podle vlastního scénáře. Filmem Na Děribasovské ... svou bohatou filmografii uzavřel, o rok později zemřel.
    Žánry:Komedie
    52%
    CIA je mocná organizace, ale na všechno přece jen nestačí. Když celou jednu čtvrť v New Yorku zachvátí moc ruské mafie, je to i na ní trochu moc. Nejde o to, že by neměla vynikající agenty, specialisty a skvělé vybavení, ale o to pochopit ty zvláštní bytosti, pocházející z Východu. Mafián s ruskou duší, to je už samo o sobě dokonalá šifra. A tak nezbývá, než se spojit s partnery na Východě - KGB. Je totiž doba perestrojky, vztahy se uvolňují a chystá se veledůležité setkání prezidentů obou velmocí. A ruská mafie je vážný nepřítel...
    Ve filmové parodii na špionážní příběhy všeho druhu z dílny známého ruského komediografa a režiséra Leonida Gajdaje se vrátíme do "zlatých časů sovětského socialismu" způsobem, který měl možná ke skutečné realitě blíž než mnoho "vážných" filmů. V příběhu, v němž nic není, jak má být a nic není tak vážné, aby se to nedalo parodovat, je jednou z nejlepších rolí filmu postava "Mistra", šéfa ruské mafie, kterého ještě nikdy nikdo neviděl. Ovládá totiž dokonale umění převleku, až převtělení, takže se zjevuje v podobě všech možných diktátorů, od Hitlera po Brežněva. Oděsský bulvár Děribasovská a newyorská čtvrť Brighton Beach jsou jasnými centry světového dění, zde se rozhoduje, zda se supervelmoci dohodnou a ve světě zavládne mír...
    Parodickou komedii, čerpající z nekonečné absurdity sovětského socialismu, a nechtěné komiky historických vztahů mezi USA a SSSR, natočil v roce 1992 známý ruský režisér, tvůrce mnoha úspěšných komedií, Leonid Gajdaj. Podobně jako většinu předcházejících filmů, točil podle vlastního scénáře. Filmem Na Děribasovské ... svou bohatou filmografii uzavřel, o rok později zemřel.
    Žánry:Komedie
    2