?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Mahmoud Kadah: Filmy a seriály

  • Jdi, žij a někým se staň
    Jdi, žij a někým se staň (2005)
    Film
    Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    79%
    Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    1
  • Boží zásah
    Boží zásah (2002)
    Film
    Realitu palestínsko-izraelského nažívania poznáme zväčša len z dramatických televíznych šotov, čiže vôbec nie. I preto je pre našinca interpretácia týchto vzdialených priestorov vzácna. Optika, ktorú nám ponúka palestínsky režisér Elia Suleiman zachytáva tento priestor a jeho rytmus v nevšednej, grotesknej podobe. V ťaživých teplotách blízkovýchodných páľav sa odohrávajú žabomyšie susedské spory okolo odpadkov, či nadmerného hluku, ulicou sa mihne nahlúpla turistka a vypytuje sa na cestu. Prekvapený policajt vyťahuje z antona polapeného a káže zablúdenej pomôcť. So zákazmi a príkazmi kontrolovaných území má do činenia milenecká dvojica, vojaci, strážiaci akýsi dialničný priechod sú bizardne konfrontovaní s obrovským balónom. Usmieva sa na nich gambatá Arafatová tvár. Záver ústi do parodickej prestrelky á la Hollywood, do ktorej zasahuje vznášajúca sa figúra, pripomínajúca Spasiteľa.

    Elia Suleiman (1960) vyrástol v Palestíne, filmu sa učil v USA a žije vo Francúzsku. Možno práve konfrontácia s tak odlišným kultúrnym pozadím dáva energiu jeho nevšednému humoru. Býva často porovnávaný so štýlom Jacquesa Tatiho i Bustera Keatona. Jeho základným prostriedkom je skratka a zdanlivo nesúvislé spájania významov jednotlivých scén. Ich výsledkom je nenásilný, ale o to pôsobivejší komický efekt. Aj keď sa, až na pár výbuchov v záhrade domu, vyhýba zobrazovaniu násilností, dáva nám tušiť často veľmi jednoduché, dokonca i slaboduché dôvody skutočných masakrov.
    65%
    Realitu palestínsko-izraelského nažívania poznáme zväčša len z dramatických televíznych šotov, čiže vôbec nie. I preto je pre našinca interpretácia týchto vzdialených priestorov vzácna. Optika, ktorú nám ponúka palestínsky režisér Elia Suleiman zachytáva tento priestor a jeho rytmus v nevšednej, grotesknej podobe. V ťaživých teplotách blízkovýchodných páľav sa odohrávajú žabomyšie susedské spory okolo odpadkov, či nadmerného hluku, ulicou sa mihne nahlúpla turistka a vypytuje sa na cestu. Prekvapený policajt vyťahuje z antona polapeného a káže zablúdenej pomôcť. So zákazmi a príkazmi kontrolovaných území má do činenia milenecká dvojica, vojaci, strážiaci akýsi dialničný priechod sú bizardne konfrontovaní s obrovským balónom. Usmieva sa na nich gambatá Arafatová tvár. Záver ústi do parodickej prestrelky á la Hollywood, do ktorej zasahuje vznášajúca sa figúra, pripomínajúca Spasiteľa.

    Elia Suleiman (1960) vyrástol v Palestíne, filmu sa učil v USA a žije vo Francúzsku. Možno práve konfrontácia s tak odlišným kultúrnym pozadím dáva energiu jeho nevšednému humoru. Býva často porovnávaný so štýlom Jacquesa Tatiho i Bustera Keatona. Jeho základným prostriedkom je skratka a zdanlivo nesúvislé spájania významov jednotlivých scén. Ich výsledkom je nenásilný, ale o to pôsobivejší komický efekt. Aj keď sa, až na pár výbuchov v záhrade domu, vyhýba zobrazovaniu násilností, dáva nám tušiť často veľmi jednoduché, dokonca i slaboduché dôvody skutočných masakrov.
    2