6.1

Charlie Caine: Filmy a seriály

  • Deník Bridget Jonesové
    Deník Bridget Jonesové (2001)
    FilmRole: Handsome Stranger
    • Google Play
    • iTunes
    Bridget Jonesová je trochu kulatější "třicítka", která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami. Především se zamilovala do svého pohledného šéfa, aby časem zjistila, že je jen "bokovka", protože "stálice" je nejen vychrtlá, ale navíc bohatá. Dala proto výpověď v nakladatelství, kde ji to celkem bavilo, a vrhla se střemhlav na kariéru televizní moderátorky, což zdaleka, jak zjišťuje, není profese jen o úsměvů a úspěchu. Její matka, ochotná ještě včera udělat vše pro blaho a sňatek své dcery, z ničeho nic dělá vše pro jakéhosi obstarožního seladona a tatínek tomu všemu s tragickým výrazem tiše přihlíží. K čemu dobře míněné rady přátel, když se Bridget cítí jako kulový blesk. Ještě že je, čas od času, po ruce lahvička oblíbeného Chardonnay a stále na dosah krabička cigaret. Jenže pak se v jejím životě stane něco, s čím skutečně vůbec nepočítala. Kdo by to také do toho nadutého Marka řekl... S postavou Bridget Jonesové se seznámili nejprve čtenáři britského deníku Independent (1995). Týden co týden si mohli přečíst vtipnou, suchým ostrovním humorem nahlíženou kapitolu z deníku mladé, svobodné ženy s nevídaným talentem na maléry a trapasy. O rok později vznikla knížka a její mimořádný úspěch rozhodl o cestě na plátno.
    74%
    Bridget Jonesová je trochu kulatější "třicítka", která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami. Především se zamilovala do svého pohledného šéfa, aby časem zjistila, že je jen "bokovka", protože "stálice" je nejen vychrtlá, ale navíc bohatá. Dala proto výpověď v nakladatelství, kde ji to celkem bavilo, a vrhla se střemhlav na kariéru televizní moderátorky, což zdaleka, jak zjišťuje, není profese jen o úsměvů a úspěchu. Její matka, ochotná ještě včera udělat vše pro blaho a sňatek své dcery, z ničeho nic dělá vše pro jakéhosi obstarožního seladona a tatínek tomu všemu s tragickým výrazem tiše přihlíží. K čemu dobře míněné rady přátel, když se Bridget cítí jako kulový blesk. Ještě že je, čas od času, po ruce lahvička oblíbeného Chardonnay a stále na dosah krabička cigaret. Jenže pak se v jejím životě stane něco, s čím skutečně vůbec nepočítala. Kdo by to také do toho nadutého Marka řekl... S postavou Bridget Jonesové se seznámili nejprve čtenáři britského deníku Independent (1995). Týden co týden si mohli přečíst vtipnou, suchým ostrovním humorem nahlíženou kapitolu z deníku mladé, svobodné ženy s nevídaným talentem na maléry a trapasy. O rok později vznikla knížka a její mimořádný úspěch rozhodl o cestě na plátno.
    1
  • 2
  • Backbeat
    Backbeat (1994)
    FilmRole: Lord Woodbine
    Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).

    Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
    63%
    Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).

    Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
    3
  • 4
  • Zkurvená existence
    Zkurvená existence (2001)
    Film

    Ručička ukrajuje tvůj příděl času na tomhle světě a ty pořád patříš k průměru. Ale Billyho (Stephen Dorf) to vůbec nepálí. Je mladý, talentovaný, přitažlivý. Patří mu budoucnost. Jeho úsměv září z titulních stran londýnského bulváru. Nonkonformní večírky, luxusní drogy, drahé prostitutky, značkoví šéfové... Stačí ale malá chyba a bulvár si vychutná váš hluboký pád. Kolem je spousta supů, kteří čekají na váš plat, na přízeň vašeho bývalého publika. Billyho samolibost je rozmačkaná na atomy. Jeho novým světem je lůza londýnského podsvětí. Obchodníci se smrtí, cyničtí agenti, špinavé prostitutky, zředěné drogy. Billy je zfetovaná troska a jeho cesta zpět vzhůru se zdá být nemožná

    STEPHEN NORRINGTON O FILMU Je to příběh o černém psovi - strachu ze smrti, ubíhajícím čase, který nutí lidi hnát se neomaleně za kariérou. Zanechat na světě svou značku, dříve než bude pozdě. Nutí vás to běžet pořád dopředu, cítit v zádech toho psa. Měli by jste se zamyslet, jestli ta vaše značka stojí za to. A to je ta vaše nejistota, která nahlodává a ke které se modlí VELKÁ MÉDIA.

    47%

    Ručička ukrajuje tvůj příděl času na tomhle světě a ty pořád patříš k průměru. Ale Billyho (Stephen Dorf) to vůbec nepálí. Je mladý, talentovaný, přitažlivý. Patří mu budoucnost. Jeho úsměv září z titulních stran londýnského bulváru. Nonkonformní večírky, luxusní drogy, drahé prostitutky, značkoví šéfové... Stačí ale malá chyba a bulvár si vychutná váš hluboký pád. Kolem je spousta supů, kteří čekají na váš plat, na přízeň vašeho bývalého publika. Billyho samolibost je rozmačkaná na atomy. Jeho novým světem je lůza londýnského podsvětí. Obchodníci se smrtí, cyničtí agenti, špinavé prostitutky, zředěné drogy. Billy je zfetovaná troska a jeho cesta zpět vzhůru se zdá být nemožná

    STEPHEN NORRINGTON O FILMU Je to příběh o černém psovi - strachu ze smrti, ubíhajícím čase, který nutí lidi hnát se neomaleně za kariérou. Zanechat na světě svou značku, dříve než bude pozdě. Nutí vás to běžet pořád dopředu, cítit v zádech toho psa. Měli by jste se zamyslet, jestli ta vaše značka stojí za to. A to je ta vaše nejistota, která nahlodává a ke které se modlí VELKÁ MÉDIA.

    5
  • EastEnders
    EastEnders (1985)
    Seriál
    41%
    6