7.8

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pete Townshend: Filmy a seriály

  • Americká krása
    Americká krása (1999)
    Film
    • O2 TV
    • Google Play
    • iTunes
    • +1
    Film Americká krása (American Beauty) je držitelem Oscara za nejlepší film roku. Zhruba kolem 40. roku života se obvykle u mužského jedince dostaví jistá krize, obecně nazývaná krizí středního věku. Člověku se nic nedaří, s nikým si nerozumí, okolí je jen pro smích, pociťuje příznaky stárnutí a není spokojený naprosto s ničím. A zrovna v takovémto stadiu se nachází Lester Burnham. Ať dělá, co dělá, všechno je špatně, pro manželku Carolyn je jen obtížným hmyzem a pubertální dcera Jane ho prostě nenávidí a považuje za neskonale trapného páprdu. Jak z toho ven?
    Režie:Sam Mendes
    86%
    Film Americká krása (American Beauty) je držitelem Oscara za nejlepší film roku. Zhruba kolem 40. roku života se obvykle u mužského jedince dostaví jistá krize, obecně nazývaná krizí středního věku. Člověku se nic nedaří, s nikým si nerozumí, okolí je jen pro smích, pociťuje příznaky stárnutí a není spokojený naprosto s ničím. A zrovna v takovémto stadiu se nachází Lester Burnham. Ať dělá, co dělá, všechno je špatně, pro manželku Carolyn je jen obtížným hmyzem a pubertální dcera Jane ho prostě nenávidí a považuje za neskonale trapného páprdu. Jak z toho ven?
    Režie:Sam Mendes
    1
  • 2
  • 3
  • Quadrophenia
    Quadrophenia (1979)
    Film
    • iTunes

    Quadrophenia debutujícího britského režiséra Franca Roddama je volným filmovým zpracováním stejnojmenné rockové opery hudební skupiny The Who, která vypráví příběh Jimmyho Coopera, mladého příslušníka subkultury mods. Píše se rok 1964 a Jimmy hledá únik z nudného světa rodičů a ještě nudnější práce poslíčka v jedné londýnské reklamní agentuře mezi stejně naladěnými vrstevníky. V komunitě mods se cení úpravný vzhled, odlišující její příslušníky od špinavých rockerů, vlastnictví patřičně vyšperkovaného skútru Lambretta či Vespa a také schopnost obstarat povzbuzující amfetaminy, umožňující protančit noc na koncertech oblíbených kapel. Jako každý vyhraněný životní styl má však i tento svá úskalí. Ve filmu, který nabízí především živelnou energii a nefalšovanou autenticitu, se ve vedlejších rolích objevili tehdejší frontman skupiny The Police a budoucí globální hvězda Sting (vlastním jménem Gordon Sumner) a punková zpěvačka Toyah Wilcox. (TV program)

    73%

    Quadrophenia debutujícího britského režiséra Franca Roddama je volným filmovým zpracováním stejnojmenné rockové opery hudební skupiny The Who, která vypráví příběh Jimmyho Coopera, mladého příslušníka subkultury mods. Píše se rok 1964 a Jimmy hledá únik z nudného světa rodičů a ještě nudnější práce poslíčka v jedné londýnské reklamní agentuře mezi stejně naladěnými vrstevníky. V komunitě mods se cení úpravný vzhled, odlišující její příslušníky od špinavých rockerů, vlastnictví patřičně vyšperkovaného skútru Lambretta či Vespa a také schopnost obstarat povzbuzující amfetaminy, umožňující protančit noc na koncertech oblíbených kapel. Jako každý vyhraněný životní styl má však i tento svá úskalí. Ve filmu, který nabízí především živelnou energii a nefalšovanou autenticitu, se ve vedlejších rolích objevili tehdejší frontman skupiny The Police a budoucí globální hvězda Sting (vlastním jménem Gordon Sumner) a punková zpěvačka Toyah Wilcox. (TV program)

    4
  • Tommy
    Tommy (1975)
    FilmRole: Sám sebe

    Rocková opera Tommy vypráví o hluchém, slepém a němém chlapci, který se navzdory otřesným prožitkům i handicapu stane světovým šampiónem v pinballu (kuličkovém hracím automatu). Tuto "duchovní alegorii" vydala v květnu 1969 skupina The Who, údajně nejhlasitější rocková skupina všech dob, v podobě dvojalba. Autorem pod kůži se zadírajícího příběhu o chlapci, který v šoku ze smrti svého otce ztratil smysly a hvězdná popularita jej vynesla až na post celebrovaného mesiáše sekty hráčů pinballu, je jeden z nejmagičtějších kytaristů rockové historie Pete Townshend. Po řadě uchvacujících jevištních provedení se Tommy stal kultovním bestsellerem a vůbec nejúspěšnějším albem The Who. Pro filmovou adaptaci Tommyho byl osloven nonkonformní režisér Ken Russell, jenž tuto operu označoval za "největší uměleckou práci vyprodukovanou ve 20. století". Russellův snímek zůstává celkem věrný původnímu námětu, přestože režisér s adaptovanou látkou pracoval poměrně volně a učinil v ní i podstatné změny. Pro film bylo navíc dokomponováno několik sladeb a pořadí písniček bylo pozměněno s ohledem na logickou návaznost vyprávění. Vinou režisérova efektního přístupu k adaptaci je částečně narušeno klíčové poselství příběhu: úvaha o absurditě pop-kultury a bezduchém oslavování jejích hvězd a katastrofálních následcích jejich "vůdcovství". Russell pro vyprávění zvolil volně zřetězené pásmo dráždivých, místy poněkud perverzně naturalistických epizod, které hýří pouťově-automatovými barvami. Některé kritiky a recenze dokonce režiséra obviňovaly, že filosofii Townshendova podobenství rozmělnil do podoby cirkusové atrakce. Uhrančivá vizuální stylizace opery totiž využívá estetiky rychlých střihů, triků, zkratky a tehdy neobvyklých výrazových prostředků hudebního videoklipu. Klíčovým symbolem celého snímku je kruhové zrcadlo. Hudebním vrcholem opery je Tommyho osvobozující árie Iřm Free a závěrečný majestátně vypjatý hymnus Listening To You. Navzdory některým výhradám je Tommy místy oslňujícím, energií překypujícím dílem, při jehož sledování i diváci ztrácejí řeč a sluch a přechází jim zrak.

    67%

    Rocková opera Tommy vypráví o hluchém, slepém a němém chlapci, který se navzdory otřesným prožitkům i handicapu stane světovým šampiónem v pinballu (kuličkovém hracím automatu). Tuto "duchovní alegorii" vydala v květnu 1969 skupina The Who, údajně nejhlasitější rocková skupina všech dob, v podobě dvojalba. Autorem pod kůži se zadírajícího příběhu o chlapci, který v šoku ze smrti svého otce ztratil smysly a hvězdná popularita jej vynesla až na post celebrovaného mesiáše sekty hráčů pinballu, je jeden z nejmagičtějších kytaristů rockové historie Pete Townshend. Po řadě uchvacujících jevištních provedení se Tommy stal kultovním bestsellerem a vůbec nejúspěšnějším albem The Who. Pro filmovou adaptaci Tommyho byl osloven nonkonformní režisér Ken Russell, jenž tuto operu označoval za "největší uměleckou práci vyprodukovanou ve 20. století". Russellův snímek zůstává celkem věrný původnímu námětu, přestože režisér s adaptovanou látkou pracoval poměrně volně a učinil v ní i podstatné změny. Pro film bylo navíc dokomponováno několik sladeb a pořadí písniček bylo pozměněno s ohledem na logickou návaznost vyprávění. Vinou režisérova efektního přístupu k adaptaci je částečně narušeno klíčové poselství příběhu: úvaha o absurditě pop-kultury a bezduchém oslavování jejích hvězd a katastrofálních následcích jejich "vůdcovství". Russell pro vyprávění zvolil volně zřetězené pásmo dráždivých, místy poněkud perverzně naturalistických epizod, které hýří pouťově-automatovými barvami. Některé kritiky a recenze dokonce režiséra obviňovaly, že filosofii Townshendova podobenství rozmělnil do podoby cirkusové atrakce. Uhrančivá vizuální stylizace opery totiž využívá estetiky rychlých střihů, triků, zkratky a tehdy neobvyklých výrazových prostředků hudebního videoklipu. Klíčovým symbolem celého snímku je kruhové zrcadlo. Hudebním vrcholem opery je Tommyho osvobozující árie Iřm Free a závěrečný majestátně vypjatý hymnus Listening To You. Navzdory některým výhradám je Tommy místy oslňujícím, energií překypujícím dílem, při jehož sledování i diváci ztrácejí řeč a sluch a přechází jim zrak.

    5