7.5

Harry Van Engel: Filmy a seriály

  • Doctor Who
    Doctor Who (1963)
    Seriál
    Doktor je mimozemšťan z legendárnej planéty Gallifrey, má trinásť životov a po každom úmrtí sa mu kompletne mení výzor. Spolu so svojou vnučkou Susan Foremanovou, ktorú kedysi zachránil z temných časov na Gallifrey, sa usadia so svojím strojom času zvaným TARDIS v Anglicku roku 1963. Dvom učiteľom v Susaninej škole sa však moc nezdá a tak sa ju vyberú prenasledovať. Vtedy sú nútený vstúpiť do TARDISU a spolu s Doktorom sa začnú sústavné dobrodružstvá po iných planétach v rozdielnych časových obdobiach. Navštívia rok 100 000 pred Kristom, Aztékov, Vikinsgkú éru, Trójsku vojnu a mnoho ďalších. Doctor Who je zapísaný v knihe rekordov ako najdlhšie vysielaný sci-fi seriál na svete.(matolas)
    85%
    Doktor je mimozemšťan z legendárnej planéty Gallifrey, má trinásť životov a po každom úmrtí sa mu kompletne mení výzor. Spolu so svojou vnučkou Susan Foremanovou, ktorú kedysi zachránil z temných časov na Gallifrey, sa usadia so svojím strojom času zvaným TARDIS v Anglicku roku 1963. Dvom učiteľom v Susaninej škole sa však moc nezdá a tak sa ju vyberú prenasledovať. Vtedy sú nútený vstúpiť do TARDISU a spolu s Doktorom sa začnú sústavné dobrodružstvá po iných planétach v rozdielnych časových obdobiach. Navštívia rok 100 000 pred Kristom, Aztékov, Vikinsgkú éru, Trójsku vojnu a mnoho ďalších. Doctor Who je zapísaný v knihe rekordov ako najdlhšie vysielaný sci-fi seriál na svete.(matolas)
    1
  • 2
  • Hercule Poirot
    Hercule Poirot (1989)
    Seriál
    • iVysílání
    • O2 TV
    • Filmbox+
    75%
    3
  • Dech života
    Dech života (1987)
    Film
    • Amazon Prime Video
    • Google Play
    • iTunes
    KGB má nový ďábelský plán: Série atentátů se podle něj stává osudnou pro agenty nepřátelských tajných služeb. Jméno Jamese Bonda v tomto seznamu smrti nechybí. Agent 007 však zařídí v Bratislavě útěk generála KGB Koskova, který ve skutečnosti pracuje pro britskou tajnou službu. Koskov obviní z úkladů svého protivníka Puškina, ale vzápětí je unesen sovětskými agenty. Bond se nyní musí Puškina zbavit a Koskova zachránit. Timothy Dalton je James Bond osmdesátých let. Nové příběhy Agenta 007 díky němu získaly tempo akčních filmů. Bratislavu musel za totality natočit John Glen především ve Vídni.
    Režie:John Glen
    74%
    KGB má nový ďábelský plán: Série atentátů se podle něj stává osudnou pro agenty nepřátelských tajných služeb. Jméno Jamese Bonda v tomto seznamu smrti nechybí. Agent 007 však zařídí v Bratislavě útěk generála KGB Koskova, který ve skutečnosti pracuje pro britskou tajnou službu. Koskov obviní z úkladů svého protivníka Puškina, ale vzápětí je unesen sovětskými agenty. Bond se nyní musí Puškina zbavit a Koskova zachránit. Timothy Dalton je James Bond osmdesátých let. Nové příběhy Agenta 007 díky němu získaly tempo akčních filmů. Bratislavu musel za totality natočit John Glen především ve Vídni.
    Režie:John Glen
    4
  • Jen pro tvé oči
    Jen pro tvé oči (1981)
    Film
    • Amazon Prime Video
    • Google Play
    • iTunes
    Neznámí pachatelé potopili u řeckých ostrovů britskou špionážní loď. Na její palubě se nachází počítač na ovládání řízených střel. James Bond (Roger Moore) jej má zachránit než padne do ruských rukou. Zdá se však, že rejdař dvojí tváře Krikatos (Julian Glover) společně s násilnickým králem pašeráků Columbem (Topol) směřují ke stejnému cíli. Melinda Havelock (Carola Bouquet), krásný anděl pomsty, se stane Bondovi v poslední vteřině více než jen zachránkyní.
    Režie:John Glen
    72%
    Neznámí pachatelé potopili u řeckých ostrovů britskou špionážní loď. Na její palubě se nachází počítač na ovládání řízených střel. James Bond (Roger Moore) jej má zachránit než padne do ruských rukou. Zdá se však, že rejdař dvojí tváře Krikatos (Julian Glover) společně s násilnickým králem pašeráků Columbem (Topol) směřují ke stejnému cíli. Melinda Havelock (Carola Bouquet), krásný anděl pomsty, se stane Bondovi v poslední vteřině více než jen zachránkyní.
    Režie:John Glen
    5
  • Umělcova smlouva
    Umělcova smlouva (1982)
    FilmRole: Servant

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    72%

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    6
  • Jen dva mohou hrát
    Jen dva mohou hrát (1962)
    Film
    • Netflix
    John Lewis pracuje v knihovnně malého waleského města. Má sice mladou hezkou ženu Jean, ale ta je stále unavená. Má dvě kouzelné děti, ale ty mu lezou na nervy. Zkrátka s ničím není spokojen. Jednoho dne se však v knihovně objeví bohatá Liz Gruffydd-Williamsová, znuděná a neukojená žena, která si na svém muži váží pouze bankovního konta. Slíbí Johnovi, že mu dopomůže k lepšímu místu, neboť její manžel je také kromě jiného předsedou knihovního výboru.
    65%
    John Lewis pracuje v knihovnně malého waleského města. Má sice mladou hezkou ženu Jean, ale ta je stále unavená. Má dvě kouzelné děti, ale ty mu lezou na nervy. Zkrátka s ničím není spokojen. Jednoho dne se však v knihovně objeví bohatá Liz Gruffydd-Williamsová, znuděná a neukojená žena, která si na svém muži váží pouze bankovního konta. Slíbí Johnovi, že mu dopomůže k lepšímu místu, neboť její manžel je také kromě jiného předsedou knihovního výboru.
    7