Vladimir Smirnov: Nejlepší filmy
a seriály

7.3

Vladimir Smirnov: Filmy a seriály

  • Voyna i mir
    Voyna i mir (1968)
    Film
    82%
    1
  • Sedmnáct zastavení jara
    Sedmnáct zastavení jara (1973)
    Seriál

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    81%

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    2
  • 3
  • Anna na krku
    Anna na krku (1954)
    Film

    Sovětský barevný film je natočen podle povídky A. P. Čechova (od jehož smrti letos uplynulo padesát let), napsané v r. 1895. V prostém příběhu, který by se pod perem mnohého jiného stal docela banální literární záležitostí, zobrazil Čechov s mohutnou kritickou silou, jak zhoubně působí moc peněz na jednáni člověka, na jeho charakter. Je to příběh o mladé dívce, která se provdala pro peníze za starého člověka, aby zachránila rodinu i sebe před bídou. Když však pozná vliv své krásy a najde cesty, jak využívat manželova bohatství, zapomíná na svůj život, její charakter se stává čím dál cyničtější, zvolna, ale jistě se z ni vyvíjí lehkovážná kurtisána, která nakonec nedokáže věnovat byť pohled otci a malým bratrům, vyhozeným z bytu na ulici. Přesto, že film v určitém směru nevystihuje Čechovův kritický záměr, je to jeden z nejlepších sovětských snímků, jaký jsme v poslední době viděli. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1954)

    69%

    Sovětský barevný film je natočen podle povídky A. P. Čechova (od jehož smrti letos uplynulo padesát let), napsané v r. 1895. V prostém příběhu, který by se pod perem mnohého jiného stal docela banální literární záležitostí, zobrazil Čechov s mohutnou kritickou silou, jak zhoubně působí moc peněz na jednáni člověka, na jeho charakter. Je to příběh o mladé dívce, která se provdala pro peníze za starého člověka, aby zachránila rodinu i sebe před bídou. Když však pozná vliv své krásy a najde cesty, jak využívat manželova bohatství, zapomíná na svůj život, její charakter se stává čím dál cyničtější, zvolna, ale jistě se z ni vyvíjí lehkovážná kurtisána, která nakonec nedokáže věnovat byť pohled otci a malým bratrům, vyhozeným z bytu na ulici. Přesto, že film v určitém směru nevystihuje Čechovův kritický záměr, je to jeden z nejlepších sovětských snímků, jaký jsme v poslední době viděli. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1954)

    4
  • 5
  • 6