?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Eleonora Shashkova: Filmy a seriály

  • Sedmnáct zastavení jara
    Sedmnáct zastavení jara (1973)
    Seriál

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    81%

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    1
  • 2
  • Osud rezidenta
    Osud rezidenta (1970)
    FilmRole: Mariya
    Přes 35 milionů diváků zhlédlo v roce 1968 první díl kultovní ságy z prostředí tajných zpravodajských služeb. Od té doby byly natočeny další tři pokračování, které z postavy rezidenta zahraniční rozvědky Michaila Tuljeva v podání Georgije Žžjonova učinily nesmrtelnou postavu. Ve druhém filmu pokračuje sovětská kontrarozvědka ve spřádání svých rafinovaných sítí, k čemuž i nadále využívá agenta s přezdívkou Bekas. Právě ten ušil v úvodním snímku na Tuljeva dokonalou boudu a bývalý rezident právě pyká za své chyby ve vězení. Tuljev si je však vědom svých omylů a projeví přání vykoupit svou vinu vůči Rusku. Změní identitu a vrátí se zpět na Západ, odkud opět začnou chodit vysoce cenné zprávy s krycím jménem: „Naděžda“.
    Žánry:Krimi
    72%
    Přes 35 milionů diváků zhlédlo v roce 1968 první díl kultovní ságy z prostředí tajných zpravodajských služeb. Od té doby byly natočeny další tři pokračování, které z postavy rezidenta zahraniční rozvědky Michaila Tuljeva v podání Georgije Žžjonova učinily nesmrtelnou postavu. Ve druhém filmu pokračuje sovětská kontrarozvědka ve spřádání svých rafinovaných sítí, k čemuž i nadále využívá agenta s přezdívkou Bekas. Právě ten ušil v úvodním snímku na Tuljeva dokonalou boudu a bývalý rezident právě pyká za své chyby ve vězení. Tuljev si je však vědom svých omylů a projeví přání vykoupit svou vinu vůči Rusku. Změní identitu a vrátí se zpět na Západ, odkud opět začnou chodit vysoce cenné zprávy s krycím jménem: „Naděžda“.
    Žánry:Krimi
    3
  • Návrat rezidenta
    Návrat rezidenta (1982)
    FilmRole: Mariya
    Přes 35 milionů diváků zhlédlo v roce 1968 první díl kultovní ságy z prostředí tajných zpravodajských služeb. Od té doby byly natočeny další tři pokračování, které z postavy rezidenta zahraniční rozvědky Michaila Tuljeva v podání Georgije Žžjonova učinily nesmrtelnou postavu. Třetí pokračování posouvá vyprávění o několik let dopředu, kdy agent Tuljev pokračuje na Západě ve své zásadní práci pro Rusko. Postupem času se mu podaří rozkrýt obří špionážní akci CIA, která se pokouší rozmístit v Tuljevově rodné vlasti speciální zařízení pro chemické a bakteriologické zbraně. Operace nese název „Mapa“ a jejím cílem není nic menšího, než příprava na mimořádné období, které v tomto případě znamená jediné: válku!
    67%
    Přes 35 milionů diváků zhlédlo v roce 1968 první díl kultovní ságy z prostředí tajných zpravodajských služeb. Od té doby byly natočeny další tři pokračování, které z postavy rezidenta zahraniční rozvědky Michaila Tuljeva v podání Georgije Žžjonova učinily nesmrtelnou postavu. Třetí pokračování posouvá vyprávění o několik let dopředu, kdy agent Tuljev pokračuje na Západě ve své zásadní práci pro Rusko. Postupem času se mu podaří rozkrýt obří špionážní akci CIA, která se pokouší rozmístit v Tuljevově rodné vlasti speciální zařízení pro chemické a bakteriologické zbraně. Operace nese název „Mapa“ a jejím cílem není nic menšího, než příprava na mimořádné období, které v tomto případě znamená jediné: válku!
    4