?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Andrée Saldo: Filmy a seriály

  • Bohémský život
    Bohémský život (1992)
    FilmRole: Bulgarian Family

    Nezávislý finský tvůrce Aki Kaurismäki se ve filmu opírá o román "Ze života pařížské bohémy" (1851) francouzského spisovatele Henriho Murgera (1822-1861), jenž byl rovněž předlohou Pucciniho opery Bohéma. Spisovatele Marcela, albánského emigranta Rodolfa, který se zabývá malováním, a hudebního skladatele Schaunarda spojuje pouto přátelství a věrnost múzám. Potloukají se po levných pařížských bytech, občas mají nouzi, někdy blahobyt, jindy se těší přízni hezkých dívek. Chvíle bezstarostnosti končí, když Rodolfa spoutá láska k hezké Mimi; ta však nedokáže věčně snášet chudobu. Odejde od milence, po čase se však vrátí smrtelně nemocná. Malíři zůstává zase jen umění a jeho přátelé...

    Konstatování, že bohéma je na tom v každém čase a místě stejně, opírá režisér o křiklavě "operní" melodramatický příběh, balancující v jeho podání na jemné hranici mezi vážností a sarkasmem. Vzniklý kontrast dodává vyprávění zvláštní osobitý půvab, přesto je však černobílý snímek poněkud výlučnou "bohémskou" záležitostí, jež potěší zejména vyznavače filmového umění. Vedle režisérových kmenových herců (Matti Pellonpää, Kari Väänänen) se ve filmu objeví Jean-Pierre Léaud a v malých rolích známí režiséři Samuel Fuller a Louis Malle. Film získal cenu FIPRESCI na MFF V Benátkách roku 1992.

    73%

    Nezávislý finský tvůrce Aki Kaurismäki se ve filmu opírá o román "Ze života pařížské bohémy" (1851) francouzského spisovatele Henriho Murgera (1822-1861), jenž byl rovněž předlohou Pucciniho opery Bohéma. Spisovatele Marcela, albánského emigranta Rodolfa, který se zabývá malováním, a hudebního skladatele Schaunarda spojuje pouto přátelství a věrnost múzám. Potloukají se po levných pařížských bytech, občas mají nouzi, někdy blahobyt, jindy se těší přízni hezkých dívek. Chvíle bezstarostnosti končí, když Rodolfa spoutá láska k hezké Mimi; ta však nedokáže věčně snášet chudobu. Odejde od milence, po čase se však vrátí smrtelně nemocná. Malíři zůstává zase jen umění a jeho přátelé...

    Konstatování, že bohéma je na tom v každém čase a místě stejně, opírá režisér o křiklavě "operní" melodramatický příběh, balancující v jeho podání na jemné hranici mezi vážností a sarkasmem. Vzniklý kontrast dodává vyprávění zvláštní osobitý půvab, přesto je však černobílý snímek poněkud výlučnou "bohémskou" záležitostí, jež potěší zejména vyznavače filmového umění. Vedle režisérových kmenových herců (Matti Pellonpää, Kari Väänänen) se ve filmu objeví Jean-Pierre Léaud a v malých rolích známí režiséři Samuel Fuller a Louis Malle. Film získal cenu FIPRESCI na MFF V Benátkách roku 1992.

    1
  • Rastignac aneb ctižádostivost
    Rastignac aneb ctižádostivost (2001)
    Seriál
    Rastignacové jsou jedny z nejdůležitějších postav Balzacova grandiózního díla Lidské komedie. Tak velké drama a silné charaktery, jaké dokázal vytvořit Balzac, nesou v sobě přitažlivost a vzrušení, které se stalo doslova magnetem pro široké divácké spektrum seriálu Rastignac aneb ctižádostivost. Francouzští tvůrci sáhli neomylně po dramatu, hereckých představitelích a to, že zasadili děj do současnosti, bylo jen otázkou volby a v podstatě věcí nejméně důležitou.b Vznikl mimořádný seriál o lidských postavách, charakterech a osudech, které jsou neměnné v čase a dokazují, že se vývoj lidstva v některých ohledech zastavil. Na počátku velkého příběhu jsou dva malí venkovští chlapci. Jeden pochází ze šlechtického rodu, druhý z obyčejného prostředí, oba chtěli dobýt Paříž. Své přátelství a věrnost zpečetili krví a i když je osud na chvíli rozdělil, v srdcích zůstali věrni svému slibu.
    Žánry:Drama
    67%
    Rastignacové jsou jedny z nejdůležitějších postav Balzacova grandiózního díla Lidské komedie. Tak velké drama a silné charaktery, jaké dokázal vytvořit Balzac, nesou v sobě přitažlivost a vzrušení, které se stalo doslova magnetem pro široké divácké spektrum seriálu Rastignac aneb ctižádostivost. Francouzští tvůrci sáhli neomylně po dramatu, hereckých představitelích a to, že zasadili děj do současnosti, bylo jen otázkou volby a v podstatě věcí nejméně důležitou.b Vznikl mimořádný seriál o lidských postavách, charakterech a osudech, které jsou neměnné v čase a dokazují, že se vývoj lidstva v některých ohledech zastavil. Na počátku velkého příběhu jsou dva malí venkovští chlapci. Jeden pochází ze šlechtického rodu, druhý z obyčejného prostředí, oba chtěli dobýt Paříž. Své přátelství a věrnost zpečetili krví a i když je osud na chvíli rozdělil, v srdcích zůstali věrni svému slibu.
    Žánry:Drama
    2
  • 3
  • Armáda zločinu
    Armáda zločinu (2009)
    Film

    Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh.

    62%

    Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh.

    4
  • 5