7.2

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Nery Ruiz: Filmy a seriály

  • Přineste mi hlavu Alfreda Garcii
    Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974)
    FilmRole: Maria

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    73%

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    1
  • Lugar sin límites, El
    Lugar sin límites, El (1978)
    Film

    Bezpochyby jeden z nejvýraznějších a nejznámějších filmů Artura Ripsteina se stal kultovním snímkem mexické gay a lesbické komunity. Režisér přesadil děj románu chilského spisovatele Josého Donosa do Mexika, a tak se mu podařilo poukázat na rigidní homofobní společnost. Hlavní roli La Manuely ztvárnil Roberto Cobo, který na sebe upozornil jako Jaibo v Bunuelově filmu Zapomenutí (1950). Smutný příběh lásky mezi dvěma muži, z nichž jeden není ochoten přiznat se ke své homosexuální orientaci, je vyprávěn s typicky ripsteinovskou zručností pro postižení mexické reality.

    71%

    Bezpochyby jeden z nejvýraznějších a nejznámějších filmů Artura Ripsteina se stal kultovním snímkem mexické gay a lesbické komunity. Režisér přesadil děj románu chilského spisovatele Josého Donosa do Mexika, a tak se mu podařilo poukázat na rigidní homofobní společnost. Hlavní roli La Manuely ztvárnil Roberto Cobo, který na sebe upozornil jako Jaibo v Bunuelově filmu Zapomenutí (1950). Smutný příběh lásky mezi dvěma muži, z nichž jeden není ochoten přiznat se ke své homosexuální orientaci, je vyprávěn s typicky ripsteinovskou zručností pro postižení mexické reality.

    2