7.5

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Klyon Protasov: Filmy a seriály

  • Sedmnáct zastavení jara
    Sedmnáct zastavení jara (1973)
    Seriál

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    81%

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    1
  • Napravleniye glavnogo udara
    Napravleniye glavnogo udara (1969)
    Film
    Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…
    73%
    Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…
    2
  • Osvobození
    Osvobození (1969)
    Film

    Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

    Jednotlivé částí:
    Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
    Osvobození II - Průlom (1968)
    Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
    Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
    Osvobození V - Poslední úder (1971)

    72%

    Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

    Jednotlivé částí:
    Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
    Osvobození II - Průlom (1968)
    Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
    Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
    Osvobození V - Poslední úder (1971)

    3