?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Veronika Dostálová: Filmy a seriály

  • Bakaláři
    Bakaláři (1972)
    Seriál
    • iVysílání
    Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé se psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři.(oficiální text distributora)
    72%
    Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé se psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři.(oficiální text distributora)
    1
  • Noc smaragdového měsíce
    Noc smaragdového měsíce (1984)
    FilmRole: Terka

    Teprve při matčině pohřbu se sejde trojice znesvářených bratrů, kteří si až při této smutné příležitosti vyjasňují vzájemné postoje a stanoviska. Důležitou položkou je už samotné profesní a sociální zařazení: jeden je váženým vědcem, druhý pracuje jako autobusový řidič a poslední krátkodobě vyvázl z vězení. Režisér Václav Matějka chtěl sice vytvořit téměř bergmanovské drama o složitých mezilidských vztazích, avšak zápolí jak s velice tezovitým a neživotným scenáristickým nárysem, tak loutkovitě neumělou inscenační rovinou a klopotným vypravěčstvím. Zejména herecké zvládnutí jednotlivých úloh sklouzává k bezradné pózovitosti, nepomáhají ani občasné retrospektivy do matčiných ranějších let.

    Žánry:Drama
    49%

    Teprve při matčině pohřbu se sejde trojice znesvářených bratrů, kteří si až při této smutné příležitosti vyjasňují vzájemné postoje a stanoviska. Důležitou položkou je už samotné profesní a sociální zařazení: jeden je váženým vědcem, druhý pracuje jako autobusový řidič a poslední krátkodobě vyvázl z vězení. Režisér Václav Matějka chtěl sice vytvořit téměř bergmanovské drama o složitých mezilidských vztazích, avšak zápolí jak s velice tezovitým a neživotným scenáristickým nárysem, tak loutkovitě neumělou inscenační rovinou a klopotným vypravěčstvím. Zejména herecké zvládnutí jednotlivých úloh sklouzává k bezradné pózovitosti, nepomáhají ani občasné retrospektivy do matčiných ranějších let.

    Žánry:Drama
    2