Jiří Juřina: Nejlepší filmy
a seriály

5.9

Jiří Juřina: Filmy a seriály

  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    82%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    1
  • Pohádka o Honzíkovi a Mařence
    Pohádka o Honzíkovi a Mařence (1980)
    Film
    77%
    2
  • Zdivočelá země
    Zdivočelá země (1997)
    SeriálRole: Krivý
    Úspěšný dobrodružný seriál ČT, který vznikl na podkladě dvou románů spisovatele Jiřího Stránského "Zdivočelá země" a "Aukce". Dvacet dílů seriálu vypráví o letech pro naši zemi velmi důležitých a rozhodujících - o dramatickém, politicky i lidsky konfliktním osídlování českého pohraničí v prvních týdnech po osvobození v roce 1945 až po padesátá léta, plná politické zvůle a bezpráví. Příběh, v jehož středu stojí bývalý západní letec Antonín Maděra a parta sotva odrostlých mládenců, je zasazen do našeho pohraničí, do Krušných hor i časů. Sem se totiž vrací z Anglie hlavní hrdina, aby v rodné vsi zapomněl na útrapy i hrůzy války a mohl tu "žít, pracovat a mít rád své bližní", jak sám říká. Že přichází do jiného Svatého Štěpána, než byl ten, který musela jeho rodina v roce 1939 opustit, tušil. Ale to, co ho zde opravdu čeká, nemohl odhadnout ani ve svých nejbujnějších představách. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaHistorický
    72%
    Úspěšný dobrodružný seriál ČT, který vznikl na podkladě dvou románů spisovatele Jiřího Stránského "Zdivočelá země" a "Aukce". Dvacet dílů seriálu vypráví o letech pro naši zemi velmi důležitých a rozhodujících - o dramatickém, politicky i lidsky konfliktním osídlování českého pohraničí v prvních týdnech po osvobození v roce 1945 až po padesátá léta, plná politické zvůle a bezpráví. Příběh, v jehož středu stojí bývalý západní letec Antonín Maděra a parta sotva odrostlých mládenců, je zasazen do našeho pohraničí, do Krušných hor i časů. Sem se totiž vrací z Anglie hlavní hrdina, aby v rodné vsi zapomněl na útrapy i hrůzy války a mohl tu "žít, pracovat a mít rád své bližní", jak sám říká. Že přichází do jiného Svatého Štěpána, než byl ten, který musela jeho rodina v roce 1939 opustit, tušil. Ale to, co ho zde opravdu čeká, nemohl odhadnout ani ve svých nejbujnějších představách. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaHistorický
    3
  • Hurá za ním
    Hurá za ním (1988)
    Film

    Dětská detektivka líčí napínavé i veselé pátrání po rysovi, jehož kdosi ukradl ze zoologického koutku domu pionýrů a mládeže (tvůrci zjevně předpokládají, že v dětském zařízení se běžně chovají velké šelmy). Film je ovšem natočen zcela nevynalézavě, naivní zápletky sotva upoutají. V jedné z posledních rolí se tu představí Vladimír Menšík jako policejní kapitán, vedoucí dlouho zapeklité vyšetřování.

    Žánry:KrimiRodinný
    54%

    Dětská detektivka líčí napínavé i veselé pátrání po rysovi, jehož kdosi ukradl ze zoologického koutku domu pionýrů a mládeže (tvůrci zjevně předpokládají, že v dětském zařízení se běžně chovají velké šelmy). Film je ovšem natočen zcela nevynalézavě, naivní zápletky sotva upoutají. V jedné z posledních rolí se tu představí Vladimír Menšík jako policejní kapitán, vedoucí dlouho zapeklité vyšetřování.

    Žánry:KrimiRodinný
    4
  • Dvacátý devátý
    Dvacátý devátý (1974)
    FilmRole: Vítězslav Nezval

    V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly. V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků. Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie.

    29%

    V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly. V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků. Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie.

    5