?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Katarzyna Morawska: Filmy a seriály

  • Čas umírat
    Čas umírat (2007)
    Film

    Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. [43. MFF KV 2008]

    66%

    Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. [43. MFF KV 2008]

    1
  • Pare osób, maly czas
    Pare osób, maly czas (2005)
    Film
    Varšava, přelom 70. a 80. let 20. století. Nevlídné poměry a „literární úterky“ básníka Mirona Bialoszewského vymezují čas vnitřního dramatu slepé Jadwigy Stańczakové. Stárnoucí dáma, uzurpovaná dominantním otcem, nabídne své služby sebestřednému Mironovi. Přepisuje z magnetofonu jeho texty, organizuje mu čas a vycházky. Fascinuje ho pragmatismem i způsobem vnímání tvářnosti světa, jež je jí odepřena. Muž, deptaný malostí doby, ale i svou odlišnou sexuální orientací, soustředěný na úvahy o síle a kráse slov, podnítí Jadwigu k psaní a stává se nemilosrdným kritikem její poezie. Právě ona však posléze v Deníku ve dvou s nevšedním taktem vystihne obrodný smysl bytí v naprosté odevzdanosti tvorbě. Z této výpovědi o duchovním souznění psychologicky nesouměřitelných bytostí vychází film, jemuž dominuje herecká kreace Krystyny Jandové. Český název filmu je citací z básně Mirona Bialoszewského, která u nás byla přeložena.
    Žánry:Drama
    65%
    Varšava, přelom 70. a 80. let 20. století. Nevlídné poměry a „literární úterky“ básníka Mirona Bialoszewského vymezují čas vnitřního dramatu slepé Jadwigy Stańczakové. Stárnoucí dáma, uzurpovaná dominantním otcem, nabídne své služby sebestřednému Mironovi. Přepisuje z magnetofonu jeho texty, organizuje mu čas a vycházky. Fascinuje ho pragmatismem i způsobem vnímání tvářnosti světa, jež je jí odepřena. Muž, deptaný malostí doby, ale i svou odlišnou sexuální orientací, soustředěný na úvahy o síle a kráse slov, podnítí Jadwigu k psaní a stává se nemilosrdným kritikem její poezie. Právě ona však posléze v Deníku ve dvou s nevšedním taktem vystihne obrodný smysl bytí v naprosté odevzdanosti tvorbě. Z této výpovědi o duchovním souznění psychologicky nesouměřitelných bytostí vychází film, jemuž dominuje herecká kreace Krystyny Jandové. Český název filmu je citací z básně Mirona Bialoszewského, která u nás byla přeložena.
    Žánry:Drama
    2