7.1

Geoffrey Larder: Filmy a seriály

  • 1
  • 2
  • 3
  • Hercule Poirot
    Hercule Poirot (1989)
    Seriál
    • iVysílání
    • O2 TV
    • Filmbox+
    75%
    4
  • Umělcova smlouva
    Umělcova smlouva (1982)
    FilmRole: Mr. Hammond

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    72%

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    5
  • Mona Lisa
    Mona Lisa (1986)
    Film
    Příběh exkluzivní černé prostitutky Simony, lapené do pasti jejího povolání, z níž není úniku, a prostomyslného podvodníka s dobrým srdcem George. Setkají se po Georgeově propuštění z vězení, když je George svými bývalými zaměstnavateli odměněn za odsezené roky místem Simonina šoféra a ochránce. Po počáteční vzájemné averzi se mezi nimi postupně vyvine zvláštní citové pouto, jejich vztah je však v nemilosrdném prostředí londýnského podsvětí předurčen k tragickému konci.
    71%
    Příběh exkluzivní černé prostitutky Simony, lapené do pasti jejího povolání, z níž není úniku, a prostomyslného podvodníka s dobrým srdcem George. Setkají se po Georgeově propuštění z vězení, když je George svými bývalými zaměstnavateli odměněn za odsezené roky místem Simonina šoféra a ochránce. Po počáteční vzájemné averzi se mezi nimi postupně vyvine zvláštní citové pouto, jejich vztah je však v nemilosrdném prostředí londýnského podsvětí předurčen k tragickému konci.
    6
  • History of the World: Part I
    History of the World: Part I (1981)
    Film
    • Google Play
    Na začátku byl úsvit a v něm několik opic zjistilo, že chodit se dá i po dvou. Pak přišlo první manželství, první homosexuální manželství a 15 božích přikázání. Vize Mela Brookse o historii světa nás zavede do Říma, kde etiopský tanečník, pouliční filozof a palácová panna utíkají před Cézarovými vojáky, aby nakonec skončili jako zaměstnanci hostince, kde v uzavřené společnosti večeří Ježíš. Další část filmu je věnovaná Francouzské revoluci a v upoutávkách na druhý díl uvidíme třeba Hitlera jako krasobruslaře.
    Režie:Mel Brooks
    66%
    Na začátku byl úsvit a v něm několik opic zjistilo, že chodit se dá i po dvou. Pak přišlo první manželství, první homosexuální manželství a 15 božích přikázání. Vize Mela Brookse o historii světa nás zavede do Říma, kde etiopský tanečník, pouliční filozof a palácová panna utíkají před Cézarovými vojáky, aby nakonec skončili jako zaměstnanci hostince, kde v uzavřené společnosti večeří Ježíš. Další část filmu je věnovaná Francouzské revoluci a v upoutávkách na druhý díl uvidíme třeba Hitlera jako krasobruslaře.
    Režie:Mel Brooks
    7
  • 8