?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

David Gladwell: Filmy a seriály

  • Šťastný to muž
    Šťastný to muž (1973)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    Druhá část Andersonovy trilogie s postavou Micka Travise vznikla podle původního scénáře představitele ústředního hrdiny Malcolma McDowella, který popisoval své zkušenosti obchodního zástupce s kávou. Lindsay Anderson společně se scenáristou trilogie Davidem Sherwinem námět rozpracovali a připravili k realizaci. V téměř muzikálové koláži písní a jednotlivých epizod sledujeme bizarní cestu prodejce kávy, který se vydává do světa za štěstím a v rozmanitých prostředích (vojenský objekt, atomová elektrárna, kostel, noční párty) se setkává s různě zkorumpovanými představiteli moci. Malcolm McDowell je zde jako Šťastný muž naprosto neodolatelný a na samém vrcholu hereckého rozkvětu. Životní pouť jeho postavy, plná hrabivosti a chamtivosti mládí, odráží charakteristické jevy britské společnosti přelomu 60. a 70. let minulého století. Již potřetí se Anderson setkal s precizní prací kameramana Miroslava Ondříčka, na vynikající hudební složce se podílel Alan Price, který již dříve komponoval hudbu k některým předešlým Andersonovým divadelním inscenacím. Nakonec si spolu s dalšími hudebníky ve filmu zahrál sám sebe, podobně se v závěru filmu ve scéně konkurzu na Šťastného muže objeví i Lindsay Anderson. S výjimkou Malcolma McDowella se většina herců objeví v různých úlohách několikrát.
    77%
    Druhá část Andersonovy trilogie s postavou Micka Travise vznikla podle původního scénáře představitele ústředního hrdiny Malcolma McDowella, který popisoval své zkušenosti obchodního zástupce s kávou. Lindsay Anderson společně se scenáristou trilogie Davidem Sherwinem námět rozpracovali a připravili k realizaci. V téměř muzikálové koláži písní a jednotlivých epizod sledujeme bizarní cestu prodejce kávy, který se vydává do světa za štěstím a v rozmanitých prostředích (vojenský objekt, atomová elektrárna, kostel, noční párty) se setkává s různě zkorumpovanými představiteli moci. Malcolm McDowell je zde jako Šťastný muž naprosto neodolatelný a na samém vrcholu hereckého rozkvětu. Životní pouť jeho postavy, plná hrabivosti a chamtivosti mládí, odráží charakteristické jevy britské společnosti přelomu 60. a 70. let minulého století. Již potřetí se Anderson setkal s precizní prací kameramana Miroslava Ondříčka, na vynikající hudební složce se podílel Alan Price, který již dříve komponoval hudbu k některým předešlým Andersonovým divadelním inscenacím. Nakonec si spolu s dalšími hudebníky ve filmu zahrál sám sebe, podobně se v závěru filmu ve scéně konkurzu na Šťastného muže objeví i Lindsay Anderson. S výjimkou Malcolma McDowella se většina herců objeví v různých úlohách několikrát.
    1
  • Kdyby...
    Kdyby... (1968)
    Film
    • iTunes
    Ve vojensky vedené anglické internátní škole se Mick a jeho přátelé Johnny a Wallace vzbouří proti šikaně. Protest vyvrcholí, když rebelové u příležitosti 500. výročí založení školy rozpoutají ozbrojenou povstání.Snímek Lindsayho Andersona Kdyby... patří k nejprovokativnějším anglickým filmům šedesátých let. Začal se natáčet ještě před pařížskými událostmi roku 1968, ale i tak naprosto přesně odráží atmosféru onoho roku, v němž se mládež v různých zemích vzbouřila proti establishmentu. Anderson vycházel ze scénáře Křižáci, jehož autoři zachytili vlastní zážitky ze soukromé internátní školy. V duchu předlohy se proto také zaměřil na strohý, ale sugestivní popis prostředí, v němž navzdory demagogickým proklamacím o tradicích, přátelských poutech a loajalitě jsou na předních místech šikana, mazáctví, pokrytectví a téměř systematické deptání žáků. Odtud už je jen krůček ke v zpouře, kterou ve filmu představuje trojice starších studentů v čele s odbojným Mickem Travisem v kongeniálním podání Malcolma McDowella. Revolta má v Andersonově díle podobu krvavého zúčtování se starým režimem, ovšem v poloze značné nadsázky. Tvůrce, s nímž spolupracoval kameraman Miroslav Ondříček, překvapivě kombinuje realistický záznam školního života s ironickou, absurdní a mnohdy až surrealistickou stylizací, v níž ponechává divákovi prostor na domýšlení.
    Žánry:DramaLGBTQ+Satira
    73%
    Ve vojensky vedené anglické internátní škole se Mick a jeho přátelé Johnny a Wallace vzbouří proti šikaně. Protest vyvrcholí, když rebelové u příležitosti 500. výročí založení školy rozpoutají ozbrojenou povstání.Snímek Lindsayho Andersona Kdyby... patří k nejprovokativnějším anglickým filmům šedesátých let. Začal se natáčet ještě před pařížskými událostmi roku 1968, ale i tak naprosto přesně odráží atmosféru onoho roku, v němž se mládež v různých zemích vzbouřila proti establishmentu. Anderson vycházel ze scénáře Křižáci, jehož autoři zachytili vlastní zážitky ze soukromé internátní školy. V duchu předlohy se proto také zaměřil na strohý, ale sugestivní popis prostředí, v němž navzdory demagogickým proklamacím o tradicích, přátelských poutech a loajalitě jsou na předních místech šikana, mazáctví, pokrytectví a téměř systematické deptání žáků. Odtud už je jen krůček ke v zpouře, kterou ve filmu představuje trojice starších studentů v čele s odbojným Mickem Travisem v kongeniálním podání Malcolma McDowella. Revolta má v Andersonově díle podobu krvavého zúčtování se starým režimem, ovšem v poloze značné nadsázky. Tvůrce, s nímž spolupracoval kameraman Miroslav Ondříček, překvapivě kombinuje realistický záznam školního života s ironickou, absurdní a mnohdy až surrealistickou stylizací, v níž ponechává divákovi prostor na domýšlení.
    Žánry:DramaLGBTQ+Satira
    2
  • 3