Vjačeslav Tichonov

Pracoval nejprve jako soustružník, než vystudoval herectví u Olgy Pavlovové a Borise Bibikova na moskevském VGIK (1945-50). V letech 1950-57 hrál v Divadle filmového herce v Moskvě. Ve filmu debutoval jako Voloďa Osmuchin v Gerasimovově adaptaci Fadějevova románu Mladá garda. Zpočátku byl díky svému přitažlivému vzhledu obsazován do rolí sympatických vojáků a milovníků. Velký úspěch (nejlepší herec roku 1967 podle čtenářů časopisu Sovetskij ekran) zaznamenal úlohou Andreje Bolkonského v přepisu Vojny a mír. Další popularitu mu přinesla postava sovětského rozvědčíka Maxima Isajeva alias Maxe von Stirlitze v TV seriálech Semnadcať mgnovenij vesny (1972-73, Sedmnáct zastavení jara; r. Taťjana Lioznovová) a TASS upolnomočen zajaviť (1984, TASS je zplnomocněn prohlásit). Z manželství s herečkou Nonnou Morďukovovou pochází syn Vladimír Tichonov, který se rovněž věnuje herectví.