Profesionální divadelní dráhu nastoupila až po smrti otce
#NÁZEV?
na celý život členkou ND (1907-1955). Ve filmové roli se
poprvé objevila již v roce 1915, ale teprve koncem 3O. Let dokázali filmaři využít její osobitý komediální talent (Kvočna, Tetička). Vyznamná byla její rozhlasová činnost (40. a 50.léta). Vzpomínkové knihy Jak šel život (1941) a Malá kronika (1947) si získaly značný čtenářský ohlas. Mladší sestra spisovatelky Heleny Malířové (1877-1940). Provdala se za malíře Františka Naskeho.
- Pocházela z pražské měšťanské rodiny. Otec, magistrátní úředník,
si nepřál, aby byla herečkou. Až po jeho smrti se rozhodla věnovat divadlu profesionálně. Tehdejší významná umělkyně Hana Kvapilová jí to v roce 1902 nedoporučovala: ""Máte slabý hlas, špatnou výslovnost a příliš hřmotnou postavu."" Ale Nasková se nevzdala. A tak i po letech její filmové role rozšafných matek, babiček a tetiček, které moudře straní mládí, přinášejí divákům radost a potěšení. Z filmografie: KVOČNA (1937), POD JEDNOU STŘECHOU (1938), KOUZELNÝ DŮM (1939), PŘÍKLADY TÁHNOU (1939), PELIKÁN MÁ ALIBI (1940), PALIČOVA DCERA (1941), TETIČKA (1941), U PĚTI VEVEREK (1944), LÉTO (1948). Oblíbená je její kniha vzpomínek JAK ŠEL ŽIVOT (1941) a rozhlasové nahrávky pohádek.
Knihy:
R. N.: Jak šel život (Praha 1941)
R. N.: Malá kronika (Praha 1947)
J. Kopecký: R.N. (Praha 1948)